V pobytových zařízeních chybí podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb kolem tisícovky pracovníků – pečovatelů i zdravotních sester. Největší nouzi o personál mají domovy pro seniory. Kraje do nich přitom investují a staví nové budovy.
Ještě před třemi lety se Marie Kasková nedokázala ani podepsat. Nemoc ji připoutala na lůžko. „Byla jsem na tom hrozně špatně – psychicky, zdravotně,“ přibližuje. Nakonec se dostala do domova pro seniory v Mnichově Hradišti. „A tady jsem se naučila krásně podepsat, všecko,“ vypráví. Na přijetí jsem čekala půl roku. V pořadníku tam mají bezmála sto zájemců.
Ještě větší nápor zažívají v Neratovicích. I tak ale právě dostavěný pavilon domova pro seniory zůstává z velké části prázdný – ze čtyř pater obsadili jen jedno. „Abychom mohli otevřít všechny čtyři podlaží, tak bychom potřebovali ještě asi dvacet pracovníků. Přijímáme každého, kdo se přihlásí, a zkoušíme ho. A polovina z těch lidí nám odchází,“ nastiňuje ředitelka Domu Kněžny Emmy Jaroslava Vítová.
Že jde v mnohém o náročnou profesi, připouští i tamní pečovatel Michal Foršť. Do domova přišel před šestnácti lety. „Nejdůležitější je hlavně mít trpělivost, obětavý přístup k lidem,“ popisuje.
Už dva měsíce shání všeobecnou sestru také v pražském domově Palata pro zrakově postižené. „V případě, že bychom neměli dostatek pracovníků, tak bychom museli pravděpodobně přistoupit ke snížení kapacity domova,“ podotýká jeho ředitel Jiří Procházka.
Stejný problém trápí podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb hlavně zařízení v krajských městech, kde se o zdravotníky přetahují s nemocnicemi.
