Po zrušení karence přibylo 17 procent neschopenek. Podle Maláčové statistiku zkreslil koronavirus

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Rok po obnovení proplácení prvních tří dnů nemoci se zvýšil počet lidí v pracovní neschopnosti téměř o pětinu
Zdroj: ČT24

Více než o šestinu se zvýšil po zrušení karenční doby počet lidí na nemocenské. Měsíčně je podle sociální správy průměrně 150 650 lidí na neschopence, rok před zrušením karenční doby to bylo průměrně 128 431 lidí. Podle výpočtu ČT to znamená, že zrušení karence přišlo stát a firmy téměř na 10 miliard korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) ale jen málo vzrostl počet krátkodobě nemocných. Nárůst počtu neschopenek dává do souvislosti s pandemií covidu-19. Naopak podle Hospodářské komory se naplnily obavy, které zaměstnavatelé v souvislosti se zrušením karenční doby měli.

Zrušení třídenní karenční doby, během které lidé v pracovní neshcopnosti nedostávali náhradu výdělku, bylo jedním z důležitých programových bodů současné vlády ANO a ČSSD, kterou podporují komunisté. Účinné je od července 2019.

Podle Jany Maláčové kabinet zrušením karenční doby dosáhl „odstranění jedné z posledních nespravedlností“. Je přesvědčena, že „proplácení prvních tří dnů nemoci pomohlo zvládnout koronakrizi“. Upřesnila, že od začátku března do konce června lékaři vystavili 681 449 e-neschopenek. Z nich 57 242 dostali lidé v karanténě.

Místo 60 procent sto, žádají teď odbory

Po zrušení karenční doby volaly v prvé řadě odbory. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula je stejně jako Maláčová přesvědčen, že toto opatření pomohlo tomu, že lidé s příznaky covidu-19 zůstali doma a nákazu dále nešířili. Odboráři přesto nejsou úplně spokojeni. Středulovi se nelíbí, že se první měsíc nemoci vyplácí 60 procent základu výdělku, takže příjem lidí stejně propadne. Míní, že by se měla zvážit jiná výměra, konkrétně se zmínil o sto procentech mzdy.

Podle statistiky přibylo za rok od zrušení karenční doby sedmnáct procent lidí v pracovní neschopnosti ve srovnání s rokem předtím. Ministryně Maláčová však uvedla, že výrazně nepřibylo lidí v krátkodobé neschopnosti. Stonání od jednoho do tří dnů tvořilo před zrušením karenční doby 4,2 procenta případů, po zrušení 4,7 procenta, vyčíslila.

Proti zrušení karenční doby měla výhrady pravicová opozice včetně stran, které byly ve vládě, když se zaváděla. Třídenní karenční dobu poprvé zavedla Topolánkova vláda v roce 2008. Ústavní soud ji sice zrušil, ale kabinet ji prosadil znovu s úpravou, kdy zaměstnanci přestali hradit nemocenské odvody a zaměstnavatelům se snížily.

Námitky proti zrušení karence měli i někteří zaměstnavatelé. Obávali se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Požadovali zavedení elektronických neschopenek pro lepší kontrolu. S nimi sice měla vláda zpoždění, ale od počátku tohoto roku se již e-neschopenky používají.

Splnilo se, před čím jsme varovaly, tvrdí opozice i Hospodářská komora

Hospodářská komora přesto není s výsledky posledního roku spokojena. Na rozdíl od ministryně Maláčové čtou její zástupci údaje tak, že se podle nich „opět vrací nápadně vysoká krátkodobá nemocnost“. Hospodářská komora původně odhadovala, že zaměstnavatelé budou muset po zrušení karence vydat na náhrady mezd nemocných pracovníků o pět miliard korun více. Po roce spočítala náklady na 4,9 miliardy. „Naplnily se tak obavy,“ uvedla komora. 

Totéž tvrdí opoziční politici. „Obávali jsme se toho, že poroste počet těch, kteří jsou na nemocenské, zejména těch krátkodobých. Čísla ukazují, že se tak stalo,“ podotkl místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) si ale některé firmy na druhé straně zrušení karenční doby „kompenzovaly“. „Část firem udělala krok B, to znamená, zrušila zdravotní volno,“ poukázal.

Výpočet ČT ukázal, že rozdíl v počtu vydaných neschopenek odpovídá zhruba deseti miliardám korun. Polovina této částky šla od státu, zbytek z účtů zaměstnavatelů. Těm se ale snížily odvody, což jim kompenzovalo zhruba 3,5 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 21 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...