Poslanci na odpolední mimořádné schůzi schválili vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na následujících pět let. U novely vláda chtěla, aby ji sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení. Pokud by se nynější zákonná pravidla nezměnila, tyto platy by od ledna vzrostly zhruba o šest procent. Vládní novelu posoudí Senát.
„Pokud bychom to neudělali, platy se od ledna skokově zvýší, a to by bylo v současné situaci skutečně skandální,“ uvedl k předloze premiér Andrej Babiš (ANO). Ve svém vystoupení tři dny před volbami prezentoval kroky nynější vlády pod vedením ANO a kritizoval opoziční koalice Spolu a Pirátů se STAN. Po projevu se premiér z dalšího jednání z pracovních důchodů omluvil a ze sněmovny odešel.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že hnutí ANO na rozdíl od sociální demokracie navrhuje zmrazení platů politiků jen před volbami. „Kdyby bylo po našem, tak bychom to schválili už v létě a nemusel z toho být předvolební cirkus,“ prohlásila.
SPD podle předsedy Tomia Okamury zamrazení platů politiků dlouhodobě prosazuje. „Jsou tak vysoké, že je ostudné, aby se navyšovaly,“ uvedl Okamura, který také mluvil o programových cílech hnutí. Předseda KSČM Vojtěch Filip označil zmrazení platů za výraz solidarity.
„My bychom měli být ti první, kdo jdou příkladem,“ uvedla lídryně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková. Piráti v debatě sice novelu podpořili, jejich poslanec Mikuláš Ferjenčík ale zároveň mluvil o Babišově potěmkinovském návrhu, když zrušením superhrubé mzdy platy politiků od ledna vzrostly.
„Návrh jsme podpořili, protože do politiky jsme nepřišli kvůli penězům, nicméně že to je populismus, je zcela evidentní. Poslanecké platy jsou dost vysoké. Veřejnost dráždí v situaci, kdy jsou schodky rozpočtu stovky miliard korun,“ dodal v Událostech, komentářích.
„Je to symbol, a proto se na tom shodli všichni,“ doplnil předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Přimlouval bych se za to, udělat systém (výpočtu platů), který poběží sám. Poslanci by si zasloužili, aby o jejich platech rozhodoval někdo jiný.“
Bez zmrazení pět a půl tisíce navíc
V tuto chvíli je základní plat českých poslanců 90 tisíc korun měsíčně. Podle platného zákona by bez zmrazení vzrostl základní příjem poslance o pět a půl tisíce korun měsíčně. Plat ministra nebo šéfa parlamentní komory by poskočil o víc než deset a půl tisíce.
Zmrazení platů se týká několika stovek lidí. Patří mezi ně poslanci, senátoři, členové vlády nebo prezident.
Poslanci kývli na zmrazení krátce před sněmovními volbami. Senátoři posoudí předlohu až po uplynutí nynějšího volebního období. Pokud by ji vrátili do dolní komory k novému projednání, už by o ní neměl kdo rozhodnout a novela by takzvaně spadla pod stůl.
Platy ústavních činitelů se mají od příštího roku odvíjet podle platného zákona od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Vypočítávají se pak z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5. Vládní novela tak předpokládá, že platová základna pro vrcholné politiky zůstane pro léta 2022 až 2026 na letošní úrovni.
