Oddělovat platy soudců a politiků není podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) správnou cestou. Platy soudců by se měly také odvíjet od toho, jak se daří tuzemské ekonomice, řekl v Otázkách Václava Moravce. Podle předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové by se platy ústavních činitelů měly navázat na minimální mzdu. Koalice navrhuje růst zhruba o sedm procent, opozice chce platy politiků zmrazit.
Nechávat platy soudců růst bez ohledu na vývoj ekonomiky má Skopeček za chybu. „Dělat v tomto smyslu ‚rovnější mezi rovnými‘ nepovažuji za šťastné,“ prohlásil. „Vždy jsem velmi kritizoval to, že jsme utekli od automatu, který určoval platy ústavních činitelů na základě ekonomického vývoje země. To si myslím, že je nástroj, který by měl fungovat i v budoucnu.“
Maláčová v roce 2020, kdy byla ministryní práce a sociálních věcí, předložila návrh, podle kterého se měla výše platů ústavních činitelů snížit na čtyřnásobek minimální mzdy, u tehdejší vlády s ním ale narazila. Nyní uvedla, že si na návrhu nadále trvá a předložila by ho znovu. Navázání na minimální mzdu by podle ní mohlo zvednout zájem politiků o její výši a vést k jejímu růstů či k postupnému modernizování české ekonomiky. „Těch dobrých efektů by tam byla spousta,“ věří.
„Myslím, že lidé nemají problém s tím, když budou politici zaplacení dobře nebo když jim budou růst platy,“ řekla. Debata o růstu platů ústavních činitelů se jí ale nelíbí v kontextu současných jednání o navýšení platů státních zaměstnanců.
Rusnok: Politici řešení nalézt nechtějí
Bývalý ministr financí Jiří Rusnok se staví proti navázání platů na minimální mzdu. „Není to až tolik ekonomická kategorie, nevyjadřuje produktivitu české ekonomiky. Je hodně ovlivněná politickým rozhodnutím, nějakým politickým cyklem,“ popsal. Podle něj by se mohlo stát, že by se minimální mzda uměle navyšovala, ale ekonomika by na to neměla. Lepší volbou by podle něj bylo odvíjet platy politiků od mediánu, tedy nejčastější výše platů a mezd. Ten podle něj mnohem lépe vyjadřuje kvalitu měřeného vzorku.
Rusnok ale doplnil, že politici sami řešení ve skutečnosti nechtějí nalézt, jinak by na to už dávno přijali ústavní zákon. „Všichni svolávají schůze, vykládají, jak to chtějí, ale chtějí jenom hrát divadlo, jak jsou skromní a bojují za pracující,“ domnívá se.
Maláčová se slovy Rusnoka o divadle souhlasí. „Kdyby to chtěli politici řešit, přistoupí k tomu velmi rychle a razantně,“ nechala se slyšet.
Skopečkovi prý příliš nezáleží na tom, zda by se platy politiků navázaly na průměrnou nebo mediánovou mzdu. „Nechť je to ten automat, nechť do toho už nezasahujeme podle toho, jestli se blíží volby a jestli si myslíme, že z toho vytřískáme nějaké politické, populistické body,“ řekl. Je ale proti navázání na minimální mzdu, jak prosazuje Maláčová. „Tu berou v České republice asi tři procenta zaměstnanců,“ poznamenal.
Na omezení předčasné penze v koalici není shoda
Ve druhé části debaty přišla řeč na téma důchodů. Podle Skopečka v koalici stále není shoda na úpravě výrazně snižující počet lidí z náročných profesí, kteří by měli nárok na předčasný odchod do penze. Prohlásil, že se musí najít takové řešení, aby na této úpravě nezkrachovala celá reforma. „K nějakému kompromisu jako koalice musíme dojít,“ řekl s tím, že reforma je dlouhodobě třeba.
Rusnok řekl, že by pro návrh na omezení dřívějších penzí pro náročné profese rozhodně hlasoval. Pracovní kategorie, kterých se to týká, podle něj nepatří do základního důchodového systému, protože vytváří naprosto neférové podmínky. „Obnovování pracovních nebo důchodových kategorií je naprosto systémově špatný proces, je to chyba. To, že se to někdo snaží omezit aspoň na to, řekněme, extrémní pracovní prostředí, je dobře,“ domnívá se.
Celý problém má Rusnok za „Pandořinu skříňku“, kdy se prý v budoucnu objeví další povolání, která budou chtít mezi náročné profese zařadit. „Mají to zaplatit zaměstnavatelé, kteří tyto lidi takto ‚použili‘,“ prohlásil.
Maláčová uvedla, že ze stávající reformy by neponechala nic, pokud by se dostala do příští vlády. „Myslím si, že bychom se měli vrátit na úroveň roku 2021 – na stav, v jakém jsme důchodový systém nechávali,“ řekla. Doplnila ale, že by chtěla najít zdroje na dofinancování důchodového systému z jiných daní, než je zdanění práce. „Lidé, co pracují, platí už dost. A já očekávám, že za jejich daně (...) dostanou adekvátní službu,“ podotkla s tím, že je nakloněná zavedení nových daní, například nové dědické nebo majetkové daně pro majetnější.
