V Česku roste spotřeba nealkoholického piva. Loni ho tuzemské pivovary uvařily 1,6 milionu hektolitrů, což je vůbec nejvíc v historii. Naopak klesá domácí spotřeba toho klasického. Každý Čech loni vypil podle Českého svazu pivovarů a sladoven v průměru 126 litrů piva, což je o šestnáct litrů méně než před šesti lety. Zároveň se konzumace přesouvá z restaurací do domácího prostředí. Novému trendu se přizpůsobují pivovary, bary i restaurace. Novinky se totiž týkají i stravovacích návyků lidí.
Obchodní sládek pivovaru Ostravar Vojtěch Slivoň sleduje zrání piva pravidelně. Zákazníci ho mohou koupit v sudech, lahvích a skoro tři roky taky v plechovkách. Právě o ně zájem enormně roste. „V loňském roce se nám podařilo prodat poprvé v historii více plechovkového piva než toho lahvového,“ upřesňuje Slivoň.
Nejvíce jdou na odbyt ležáky a pivní speciály. Lidé ale sahají taky po nealkoholických variantách piv. Ať už klasických nebo s příchutí. Spotřeba nealkoholických piv roste hlavně v létě. I proto v Kbelském pivovaru nedávno nahradili lahvové nealko vlastním uvařeným. „V momentě, kdy jsme měli čepované nealko pivo, tak nám spotřeba stoupla o sto procent, což bylo pro nás velké překvapení. Dnes se nechodí – alespoň k nám do restaurace – vyloženě se opít, ale na dobrou večeři, kam si lidé dojedou autem a k tomu si dají nealkoholické pivo. Už se úplně nevysedává,“ vysvětluje ředitel podniku Jiří Lukáš.
V Kbelském pivovaru ale stále převažuje konzumace alkoholického piva. Vaří pět druhů a občas ještě speciály.
Nealkoholické nápoje jsou populární i v barech
Nové situaci se přizpůsobují také bary. Častěji zařazují nealkoholické varianty nápojů a vymýšlejí nové. „Méně se pije tvrdý alkohol,“ říká provozní podniku Riverside bar Štěpán Kundrt, podle něhož se více pijí lehčí piva či nealkoholické drinky. „U těch jsme samozřejmě rozšířili nabídku, protože dnešní doba si to vyžaduje,“ podotkl.
Barman Jakub Zach pracuje v baru na lodi druhým rokem. Drinky bez alkoholu míchá denně. V horkém počasí dělá takové koktejly častěji. To platí v gastronomii obecně. Čím více stupňů je, tím více zákazníci volí méně stupňová piva nebo se alkoholu vyhýbají úplně.
Lidé žádají i kvalitnější služby a zdravější jídla
Novým trendům podléhá i stravování. I když se někteří lidé stále snaží šetřit a návštěvy restaurací omezují, řada těch, co vyrazí, je ochotna si připlatit. Chtějí ale zajímavé prostředí nebo zdravější jídla.
V restauraci Červený Jelen v centru Prahy vydají v sezoně až patnáct set jídel denně. Hlavně těch připravených na grilu. „Šedesát procent lidí jde po steaku nebo grilované zelenině,“ říká šéfkuchař podniku Marek Fichtner.
V podniku o více než dvě stě kilometrů dál – v Lechovicích na Znojemsku – sází na staročeskou klasiku. „Na tu poctivou českou kuchyni, jako je třeba vinařský guláš nebo naše pečené koleno. Ale máme tady širokou škálu jídel,“ upřesňuje šéfkuchař restaurace U Bazalů Josef Toman.
Tradiční jídla si tam pravidelně dává Drahomíra Vlčidlová. Občas ale potřebuje změnu. „Já jsem masová, takže maso můžu. Ale jsou i doby, kdy mám chuť třeba na zeleninu a klidně si dám ovocný nebo zeleninový salát,“ říká.
Popularita bezmasých jídel roste
Pokrmy bez masa vyžadují strávníci stále častěji. Šéfkuchaři je tak přidávají do běžné nabídky. Hostům vyšli vstříc jak v pražské, tak i v moravské restauraci. „Neznamená to, že se lidé stávají vegetariány, ale znamená to, že si maso už nedopřávají každý den,“ vysvětluje Fichtner. Na otázku, zda je to kvůli ceně nebo zdraví, odpovídá, že je to hlavně životním stylem. „Začínali jsme s nulovým počtem vegetariánských jídel. Teď už máme na oběd dvě stálá vegetariánská jídla,“ doplnil.
„Děláme i bezmasá jídla, jako jsou italská rizota arboria. Buď zeleninová, nebo houbová. Devadesát procent věcí si můžou dát lidé bez lepku,“ doplňuje Toman.
Oba šéfkuchaři se ale shodují, že tradiční pokrmy jen tak nevymizí a v nabídce je proto musejí ponechat. Podobné je to i s dezerty. Nejčastěji se prodávají ty klasické – třeba větrníky. „Teď jsme přidali na jednu sezonu dubajskou čokoládu. Ta je taková trendy, všude se o ní mluví. Ta ho lehce dohání, ale větrník stále vede,“ popisuje Fichtner.
Hosté ale zároveň vyžadují kvalitnější servis než dříve. Nejčastěji do restaurací chodí mezi čtvrtkem a sobotou.
