Peníze ve školství by mohlo ušetřit zrušení devátých tříd nebo více odučených hodin pedagogů

Nahrávám video

Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.

„Otevírá se debata o tom, jak má být dlouhá povinná školní docházka v moderní společnosti a zda je správně nastaven poměr mezi dobou, kterou děti stráví na základní a střední škole, a to je diskuze o zrušení deváté třídy,“ řekl premiér. Dodal ale, že je v tom na úplném začátku.

„Myslím si, že některá ta témata jsou trochu vytržené detaily z mnohem širšího problému, o kterém budeme muset v případě mého jmenování vážně debatovat,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti a kandidát na ministra školství Mikuláš Bek (STAN). Dodal, že se jedná například právě o deváté třídy základních škol.

„Devátá třída je z většiny opakování, je tam jen minimum rozšiřujícího učiva,“ komentovala učitelka ze Základní školy Pod Žvahovem v Praze Katrin Sedláčková.

Ředitel školy Jan Horkel dodal, že se to týká zejména češtiny, angličtiny nebo matematiky. „V ostatních předmětech to tak není, tam je učivo natěsnáno, je tam toho hodně, a v těhle předmětech se skutečně učí až do poslední chvíle deváté třídy,“ řekl.

Místo devítky povinné dva roky na střední

Právě možnostmi zrušení deváté třídy se teď část politiků zabývá. Podle zástupců ODS by ji mohly nahradit povinné dva roky na střední škole. Změna by měla být součástí větší reformy. „Je potřeba otevřít debatu o efektivitě devátého ročníku, protože připravovat se jeden rok na přijímací zkoušky je absolutně neefektivní, i to je ten důvod, proč se musíme nad tím zamyslet,“ míní členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS). 

Podle předsedy poslaneckého klubu lidovců Marka Výborného je to však otázka několika let. „Jsme připraveni k odborné veřejné debatě, ale to je tak zásadní evoluční krok v rámci českého školství, že se o tom můžeme bavit v horizontu nejdříve šesti, sedmi či osmi let,“ uvedl.

Kolik hodin má učitel učit?

V rámci možných úspor se diskutuje o zvýšení počtu hodin, které učitelé tráví přímou pedagogickou činností. Ta je teď například na základních školách 22 hodin. Finanční dopad by se i v souvislosti s dalšími změnami odvíjel právě od tohoto navýšení.

„Toto opatření se nabízí, je potřeba ho pečlivě zvážit tak, aby potom nebyl problém sestavit rozvrhy hodin v jednotlivých školách,“ konstatoval šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Bek přiznává, že na to zatím nemá finální názor. 

Poslanci minulý týden schválili, že na platy učitelů by mělo jít od příštího roku tolik, aby jejich výdělky mohly odpovídat 130 procentům průměrné mzdy. Teď ještě návrh posoudí Senát.

„To považuji trochu za blamáž v kontextu, že slibovali učitelům navýšení, aby se ukázalo, že se nejedná o navýšení, ale jde to ruku v ruce i s navýšením té pracovní doby,“ reagovala členka školského výboru sněmovny Jana Berkovcová (ANO).  

S návrhy nesouhlasí ani odbory. „Kvalita vzdělávání závisí na tom, jak se učitel na hodinu připraví, a potom zpátky k tomu přidat nějakou dobu, kdy tu hodinu de facto zhodnotím,“ uvedla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.

Pokud by se počet hodin zvýšil, muselo by se podle odborů říct, co jiného učitelé dělat nemají.

Průměrný plat učitelů je něco přes 48 tisíc

Žádný jiný obor nepotřebuje tolik státních zaměstnanců jako školství. Z bezmála půl milionu všech pracovníků ve veřejné sféře je pedagogů skoro dvě stě tisíc, tedy 40 procent. Dalších 77 tisíc pracovníků představují školníci, kuchaři nebo personál na úklid. I proto se každá změna v rozpočtu výrazně projeví.

Průměrný plat všech pedagogických pracovníků loni činil 45 154 korun hrubého měsíčně. Přímo u učitelů se tento údaj zvedl na 48 204 korun, což je 120 procent průměrné mzdy. Vládní slib má výdělky zvednout až na 130 procent. Nepedagogičtí pracovníci dostavají průměrně 26 a půl tisíce měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...