Peníze pro nepedagogické pracovníky bude řešit vláda. Je potřeba 800 milionů, řekl Bek

Nahrávám video

K řešení nepokrytých úvazků asi dvou tisíc nepedagogických pracovníků je potřeba 800 milionů korun, prohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po pondělním jednání se zástupci školských odborů a asociací sdružující ředitele škol rovněž pronesl, že na posílení rozpočtu regionálního školství se musí dohodnout vládní koalice. Její setkání se podle Beka uskuteční v úterý.

Pokryto podle Beka není celkem 2500 úvazků, z toho pět set z nich je možné financovat z krajské rezervy. Ke stávce školských odborů ministr důvod nevidí, argumentuje mimo jiné poměrem osmdesáti tisíc zaměstnanců ve školství ke dvěma tisícům nepokrytých úvazků.

„Dnešní (pondělní) jednání nemohlo přinést řešení, protože to řešení prostě není v rukou ministerstva školství. Ministerstvo školství může rozepsat do rozpočtu škol pouze prostředky, které mu byly přiděleny ve státním rozpočtu,“ uvedl Bek.

Ředitelé škol byli podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka po obdržení rozpisu rozpočtu rozladění. Podotkl, že situace by se měla uklidnit, pokud se dofinancují pozice nepedagogů, což považuje za důležité. „Protože pro těch pět set lidí z 2500 nebude stačit, aby to vyřešila jenom současná rezerva, která je ministerstvem školství napočítána,“ poznamenal.

Částka osm set milionů korun by podle něj požadavky z velké části vyřešila. Pokud by peníze do rozpočtu nedoputovaly, některé školy se podle něj dostanou do obtížně řešitelné situace, aby zajistily provoz. „A není to jen o školnících, kuchařkách, je to o tom technickém personálu, ale třeba i o ostraze škol,“ nastínil.

K případným dalším stávkám Dobšík řekl, že chce nejprve jednat. „A uvidíme, jak ta jednání dopadnou, a podle toho se zařídíme,“ uvedl v rozhovoru pro ČT. Opětovné uzavření škol označil za nejzazší prostředek, když jednání selžou. „Věřím tomu, že k tomu krajnímu případu nedojde, ale nemohu to vyloučit,“ dodal.

Nahrávám video

Na úterní schůzce by se podle něj mělo připravit řešení. Dobšík předpokládá, že pokud s ním bude souhlasit premiér, vláda ho schválí. „Pan ministr byl velmi otevřený, a pokud je to na vládě, věřím tomu, že ho vláda jako celek podpoří. A to, co je potřeba dodat do rozpočtových rezerv krajských úřadů, aby mohly dofinancovat školy, kde by se škrtali více než dva zaměstnanci, se tímto může vyřešit,“ sdělil.

Na jednání se podle předsedy odborů řešilo i financování vzdělávání v roce 2025.

„Nevěřím svým uším, že kvůli osmi stům milionů se musí scházet vláda a jednat s premiérem. To je podle mě částka, která je pro státní rozpočet úplně marginální, nicméně pro rozpočet škol je úplně zásadní,“ podivovala se členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová (ANO).

Podle šéfky sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové Bek už při vyjednávání konsolidačního balíčku a následně rozpočtu na letošní rok slíbil, že je schopen ve svém resortu nalézt úsporu ve výši jednotek miliard korun. Zatím podle ní ministr jen přichází s dalšími rozpočtovými požadavky. Směrem ke školám podle ní Bek komunikuje polovičaté a mnohdy nedomyšlené či neprojednané návrhy řešení.

„TOP 09 chce zejména stabilizovat situaci ve školách za pomoci systémového a udržitelného řešení. Není to tedy ‚jen‘ o bezmála miliardě korun, ale o promyšleném postupu, který budeme chtít, ať nám nejdříve ministr školství představí,“ řekla.

Piráti se budou snažit, aby dodatečně do systému ještě nějaké prostředky dostali, sdělil jejich předseda Ivan Bartoš. „Je důležité, aby nikdo kvůli vzniklé situaci nepřišel o práci. Z dlouhodobého hlediska je pro nás klíčové přenastavení celého systému financování tak, aby byl udržitelný a hlavně předvídatelný pro všechny školy,“ uvedl.

Školám by také mohlo pomoct zrušení limitu počtu zaměstnanců tak, aby si mohly lépe přerozdělit peníze mezi jednotlivé pozice a zajištění potřebných činností, myslí si. Připomenul, že chybí i peníze na zvýšení kapacit škol v regionech a jejich modernizaci. Celkem 7,5 miliardy korun z evropských zdrojů, které je možné vyčerpat do roku 2027, určitě nebude stačit, je proto nutné získat další peníze přímo do rozpočtu ministerstva školství, míní.

Nahrávám video

Asociacím vadí i škrtání pozic

Rozpis rozpočtu pro regionální školství, který minulý týden rozeslal školám Bekův resort, podle školských asociací obsahuje výrazné krácení peněz na platy a s ním spojené snižování přidělených úvazků nepedagogů. Rozpočet pro regionální školství je podle ministerského rozpisu letos o 4,97 miliardy vyšší než loni, činí 187,87 miliardy korun.

Největším problémem rozpisu je podle asociací snížení financí na platy nepedagogů a škrtání jejich pozic ve školách. Snížení je prý vyšší, než jaké sliboval resort školství při jednáních s odbory a zástupci školských asociací na podzim. Bek po dohodách řekl, že resort škrtne maximálně osm tisíc neobsazených pozic nepedagogů.

Škrtání pozic nepedagogů

Někteří ředitelé si na sociálních sítích stěžovali na škrtání pozic nepedagogů. Upozorňovali, že škrtnuté pozice nejsou neobsazené. „Škrtalo se plošně,“ podotkl Dobšík. Ministr nadále odmítá kritiku odborů, část aktérů si podle něj totiž některá pravidla, která jsou součástí rozpisu rozpočtu, vykládá chybně.

„Rozpis nepedagogických pracovníků je mnohem nižší, než se původně avizovalo. Protože většině z nás neškrtli pouze neobsazená místa, ale i ta obsazená, takže by hrozilo, že bychom museli propouštět,“ vytýkala předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová.

Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce nebylo po zveřejnění rozpisu rozpočtu jasné, z čeho a jak je rozpočet počítaný a jak k němu mají ředitelé přistupovat. „Některé údaje vypadaly opravdu katastroficky,“ zdůraznil. „V rámci toho rozpisu tam byly věci, kterým jsme trošku nerozuměli – jednak proto, že to nebylo úplně přehledné a hlavně i proto, že některé věci tam byly úplně jinak, než jsme původně předpokládali,“ pokračoval.

Nyní se podle něj dopracovali ke konkrétním číslům a situaci vidí reálněji, dobrá podle něj ale není. Ředitelé škol podle něj budou klidnější, když uvidí, že se situace řeší.

Konkrétní kroky budou zástupci školských asociací a odborů řešit až na úterní schůzce s premiérem, řekli Dobšík, Zajíc a předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiří Zajíček.

„Ještě před dvěma týdny hrozilo, že stát normativně přestane financovat sedmnáct tisíc pozic nepedagogů. Já jsem kolem té stávky veřejně sliboval, že udělám všechno pro to, aby to bylo maximálně osm tisíc, což odpovídá počtu neobsazených míst,“ řekl ministr minulý týden.

Ministerstvo školství mělo letos hospodařit skoro se dvěma sty sedmdesáti miliardami. Koncem ledna vláda rozhodla, že mu uvolní další dvě miliardy z rozpočtové rezervy. Stejnou sumu má podle dohody získat ještě v následujících měsících. Mezi mateřské, základní a střední školy resort rozdělí necelých 188 miliard. Proti loňsku si tak podle něj skoro o pět miliard polepší.

Zmíněný objem peněz má učitelům zajistit průměrný plat na úrovni sto třiceti procent průměrné hrubé měsíční mzdy z roku 2022. U pedagogů na prvním a druhém stupni to má být přes pětačtyřicet tisíc měsíčně, u těch středoškolských přes pětapadesát tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...