Paroplyn místo uhlí. Teplárenství prochází transformací

Nahrávám video

Teplárenství v Česku prochází změnami. Uhelnou výrobu nahradí moderní zdroje šetrné k životnímu prostředí, jako je například paroplyn nebo biomasa.

Historie mělnické elektrárny sahá až do šedesátých let minulého století, teď se výrazně mění. „Bude tady stát nový paroplyn, který nahradí zdroj a bude zajišťovat jak dodávku elektřiny, tak dodávku tepla pro naše odběratele,“ popsal člen představenstva a ředitel pro správu a bezpečnost Energotrans ze Skupiny ČEZ Miroslav Krebs.

Těch je asi 250 tisíc. Elektrárna zásobuje Mělník, Neratovice a část Prahy. Právě hlavnímu městu dodává teplo prostřednictvím víc než třicet kilometrů dlouhého horkovodu. Původní palivo uhlí tady nahradí právě plyn. „Další technologie, které samozřejmě umožní výrobu tepla, bude plynová kotelna a zařízení pro energetické využití odpadů.“ doplnil Krebs.

S využívám uhlí chce mělnická elektrárna skončit do roku 2030. Celkové investice, které si tato transformace vyžádá, přesáhnou padesát miliard korun.

Dotace na investice

Do roku 2030 má být podle oborového sdružení kvůli transformaci v celém teplárenství proinvestováno 200 miliard korun. Zatímco řada menších zdrojů už proměnou prošla, teď to čeká právě velké provozy. Vedle plynu se počítá třeba s biomasou.

„Naše první fáze, kdy se bavíme o kombinaci biomasy a využívaní plynu v rámci plynové kotelny pro výrobu tepla, tak jsme na úrovni někde kolem 750 milionů korun,“ sdělil předseda dozorčí rady Suas Group Pavel Tomek.

Bez dotací by takové investice podle šéfa Teplárenského sdružení Jiřího Vecky významně zvýšily cenu tepla. Z plánovaných dvou set miliard by mohly pokrýt asi polovinu. Zbytek si teplárny budou financovat z vlastního, a to ovlivní i účty.

„K nějakému určitému navýšení bude docházet, ale zejména z titulu toho, že se bude měnit palivová základna, logicky gigajoule z uhlí je levnější než gigajoule ze zemního plynu. Z hlediska odběratele na úrovni domácnosti si myslíme, že ten rozdíl může být třeba pět procent,“ vysvětlil Vecka.

„Zatím nemáme negativní signály v tom smyslu, že by plyn pro nás měl být nedostupný nebo drahý,“ dodal Krebs.

Teplárny navíc už dnes mají v ceně započítanou emisní povolenku. Za tu by v budoucnu měly platit i domácnosti, třeba ve vytápění nebo v dopravě. Hnutí ANO, které domlouvá příští vládu s SPD a Motoristy, chce ale tento systém odmítnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Most Šmejkalka na D1 uzavře na dvě víkendové noci zatěžovací zkouška

Dálnici D1 mezi exity 21 Mirošovice a 29 Chocerady uzavře po dvě víkendové noci v obou směrech zatěžovací zkouška mostu Šmejkalka. Uzavírka v noci z pátku na sobotu potrvá od 22:00 do 6:00 a ze soboty na neděli od 20:00 do 08:00, informoval v tiskové zprávě Luděk Hubáček z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
před 16 mminutami

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Kvůli podezřením na otravu bazénovou chemií evidují toxikologové více dotazů

Nadýchání se chloru nebo olíznutí chlorové tablety dítětem. Toxikologické informační středisko (TIS) letos do konce července konzultovalo 53 případů možné otravy bazénovou chemií, zejména právě chlorovými tabletami. ČT to sdělila vedoucí lékařka TIS Kateřina Kotíková, která zároveň upřesnila, že lidé řeší kontakt přímo s přípravkem, ne s vodou v bazénu. Nadýchání se chloru se dle TIS projevuje pálením spojivek nebo slzením, případně i bolestí za hrudní kostí nebo dušností. Při suchu a teplotách, které letos v létě panují, evidují toxikologové dotazů více.
před 1 hhodinou

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 1 hhodinou

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 10 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 11 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.