Na českých silnicích loni při nehodách zemřelo 460 lidí, což je o 87 méně než v roce 2019 a jde o nejnižší počet obětí od roku 1961, kdy policisté začali sestavovat ucelené statistiky nehod. Na dosavadní minimum klesl také počet těžce zraněných, kterých v roce 2020 bylo 1807, meziročně o 303 méně. Zhruba o dvanáct procent se loni snížil i počet dopravních nehod na necelých 95 tisíc. Může za to výrazně utlumený provoz kvůli pandemii, vysvětluje náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.
Vondrášek upozornil, že se loňské výsledky vymykají dosavadnímu trendu a je složité je porovnávat s předchozími roky. Pandemie zejména během jarního a podzimního nouzového stavu snížila dopravní intenzitu na silnicích. Na jaře se počet dopravních nehod snížil zhruba o třetinu, stoupla však tehdy závažnost kolizí. Na podzim počet nehod klesl asi o pětinu, následky kolizí proti jaru klesly.
„Co nás nejvíc těší, je pokles úmrtí při dopravních nehodách. V roce 2020 přišlo o život 460 lidí, nicméně je to o šestnáct procent méně než v roce 2019,“ konstatoval Vondrášek.
K nejčastějším příčinám nehod patří podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého chování řidičů i chodců. Nejčastěji šlo u řidičů o nevěnování se řízení, nedovolené couvání a otáčení či nedodržení bezpečné vzdálenosti.
Policie při kontrolách zjistila ve 5311 případech jízdu pod vlivem alkoholu a ve 2141 pod vlivem drog. U chodců Zlý apeloval na bezpečné chování v provozu a používání reflexních prvků. V úvodu loňského roku provoz výrazně komplikovalo počasí.
Vedle počtu obětí a těžce zraněných se snížil i celkový počet zraněných, a to o 3055 na 20 880, což je nejméně od roku 1990. S poklesem celkového počtu dopravních nehod se snížila i celková škoda, která loni dosáhla 6,01 miliardy korun, meziročně o zhruba osm set milionů korun méně.
Mezi oběťmi dopravních kolizí bylo 302 řidičů a 77 spolujezdců. Dalších jedenaosmdesát mrtvých byli chodci, což je meziročně o dvanáct méně. Klesl také počet obětí z řad motorkářů o šestnáct na 57. O čtyři více naopak bylo usmrcených cyklistů – na silnicích jich zahynulo čtyřicet.
Nejčastějším prohřeškem řidičů je telefonování za jízdy, policie se ale zaměří hlavně na rychlost
Policisté loni při kontrolách zjistili 355 tisíc dopravních přestupků. To je zhruba o sedmnáct procent méně než o rok dříve. Souvisí to i s omezením kontrol během jarního nouzového stavu. Nejčastějším přestupkem bylo telefonování za jízdy – policisté ho zaznamenali v 29 tisících případů.
Za největší nebezpečí ale policie považuje příliš rychlou jízdu, na kterou se chce letos zaměřit. Plánuje instalaci radarů do služebních aut, což znamená, že hlídky budou v provozu více měřit. „Aby tato vozidla, když budou působit preventivně, měla i represivní nástroj,“ plánuje ředitel Zlý. Kvůli tomu, že nepřizpůsobili rychlost stavu silnice, zemřelo loni podle policie 77 lidí, a kvůli tomu, že ji nepřizpůsobili počasí a rozjeli se příliš rychle na mokré či zasněžené vozovce, dalších 43 lidí.
Jízdu pod vlivem alkoholu zaevidovali v 5311 případech a ve 2141 zjistili, že řidiči jsou pod vlivem drog. Policie loni zorganizovala 519 velkých dopravně bezpečnostních akcí.
Nejtragičtějším měsícem minulého roku byl srpen, během něhož na silnicích v zemi zemřelo sedmapadesát lidí. Nejméně obětí si nehody vyžádaly v březnu, bylo jich dvaatřicet.
Loňské statistiky jsou tak co do počtu úmrtí nejpříznivější od začátku sestavování nehodových statistik od roku 1961. Dosud byly nejlepší výsledky z roku 2017, kdy na silnicích zemřelo 502 lidí. Naopak nejtragičtějším je stále rok 1969 s 1758 usmrcenými.
I přes utlumený provoz a pokles nehod se nepodařilo naplnit cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, co se obětí havárií týče. Strategie pro loňský rok předpokládala nejvýš 333 mrtvých. Naopak se splnil předpoklad u počtu těžce zraněných, kterých bylo loni o 315 méně, než se počítalo. Cíle strategie se nedaří plnit dlouhodobě.
