Památník romského holocaustu v Letech se otevřel veřejnosti

Nahrávám video

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se v neděli poprvé otevřel veřejnosti. Vznikl na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Památník bude zatím otevřený vždy od čtvrtka do neděle. Provozní doba do budoucna ještě není určena, řekla novinářům ředitelka Muzea Romské kultury se sídlem v Brně Jana Horváthová.

„Otevíráme zkušební provoz. Uvidíme, co nás čeká, co bude potřeba řešit, protože nemáme dostatečně pokryté úvazky památníku a finance jsou také spíše na hraně. Proto jsme se se zřizovatelem (ministerstvem kultury) dohodli, že se po určité době domluvíme, jak bude situace vypadat,“ řekla Horváthová.

Dodala, že vzhledem k současným ekonomickým podmínkám nelze počet otevíracích dnů rozšířit. Památník v neděli od odpoledních hodin navštívilo několik desítek lidí, především Romové. „Rodiny obětí velmi dlouho čekaly na tu důstojnou připomínku, aby ji nekazil pach blízkého vepřína,“ uvedla také Horváthová.

Komplexu dominují kruhy a dvě torza haly bývalého vepřína. „Myslím si, že když si lidi stoupnou tady na ten kruh a představí si, že uprostřed toho kruhu bylo namačkáno třináct set lidí, takže to vlastně má ten efekt,“ řekla etnoložka Helena Sadílková z Univerzity Karlovy.

V novém areálu jsou stezky a informační panely. Lidi zaujal chodník se jmény vězněných. A taky návštěvnické centrum. Jednoduchá stavba, ve které pamětníci vyprávějí své příběhy. Areál zabírá přes sto tisíc metrů čtverečních, včetně blízkého nouzového hřbitova, kde je památník. Venkovní část nového areálu je návštěvníkům přístupná celoročně.

Horváthová uvedla, že v Letech nebude muzeum organizovat výstavy. Podobné akce připravuje v Hodoníně u Kunštátu, kde byl za druhé světové války také koncentrační tábor pro Romy. „Určitě ale v Letech budou přednášky a edukace pro školy. A velmi rádi bychom tady na tom místě debatovali s majoritou o zlepšování soužití. Nechceme se jen odkazovat na minulost, ale chceme hledět i do budoucnosti,“ řekla.

Pietní shromáždění

V neděli odpoledne se v areálu památníku konalo pietní shromáždění k uctění památky obětí romského holocaustu. Zúčastnil se ho předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a další politici.

„Měli bychom být schopni dělat i to, co v daném okamžiku, kdy žijeme, nic nepřinese nám a ani naší rodině. Stejně jako (bývalý politik) Karel Schwarzenberg, který věnoval místnímu památníku tisíce malých stromků a les, jenž z toho vyroste, nikdy neuvidí. To je to, co bychom měli dělat. Památník se stane budoucností, abychom nezapomínali a vytvořili dobré základy pro ty, kteří přijdou po nás. A abychom se díky tomu dokázali poučit z minulosti a postavit se situacím, které by nám mohly zničit svobodu,“ uvedl Vystrčil.

„Každý z nás nese osobní odpovědnost za to, jak se postaví k tomu, jak žijeme, co říká a dělá. Měli bychom vytvářet základy, aby byla dobrá naše budoucnost. U památníku v Letech nám to trvalo více než třicet let,“ připomněl Vystrčil.

Kromě něj se nedělního pietního aktu zúčastnil například ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) nebo slovenský sociolog a bývalý politik Fedor Gál.

„Hlavní je vzdor. Vzdor mužů, kteří odtud z tábora za války utíkali, i když věděli, že u toho pravděpodobně zemřou. Demokracie nikdy nebude ideální, vždycky musíme bojovat, vždycky budeme mít nepřítele,“ řekl Gál.

Nahrávám video

Budování památníku

O vybudování pietního místa se začalo mluvit v roce 1995. Stavba stála 102 milionů korun, trvala zhruba dva roky. Vznikl v lokalitě, kde byl od sedmdesátých let minulého století vepřín. Ten stát odkoupil v roce 2018 za 450 milionů korun od firmy Agpi, která tam měla ve třinácti halách třináct tisíc prasat.

Táborem v Letech prošlo od srpna 1942 do května 1943 podle historiků 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi.

Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než šest set romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holocaustu se odhaduje na 300 až 500 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...