Palachovým přátelům stačila zpráva, že se upálil student, jmenovat nebylo třeba

Normální, živé dítě, vášnivý diskutér a také člověk, který se chtěl stát významnou osobností. Tak charakterizují Jana Palacha jeho bývalí spolužáci a přátelé z dětství a mládí. Když se ve čtvrtek odpoledne v lednu 1969 zapálil na Václavském náměstí, bylo jeho přátelům hned jasné, kdo to byl. „To byste ho museli znát,“ podotkl ve speciálním vysílání ČT24 k oběti Jana Palacha jeho kamarád z dětství Stanislav Hamr.

Kdo projíždí Všetaty vlakem, mohl by se domnívat, že jde o docela velké město, když má tak velké nádraží. Ve skutečnosti je to pouze dvoutisícový městys a v 50. letech se v tamní škole dařilo naplnit jen jednu třídu. A tak byl každý vrstevník Jana Palacha ze Všetat zároveň jeho spolužákem.

Podle jednoho z nich, Stanislava Hamra, rozhodně nebyl Jan Palach zádumčivým tragickým hrdinou, který čeká na svou osudovou chvíli. „Když se podíváte na všechny třídní fotky, Palach byl optimista, usmíval se,“ podotkl.

Palachova osobnost ovšem podle něj měla tři stránky. „Jednak to byl jiskrný normální kluk. Jednak měl v sobě ohromnou vlasteneckou žílu – Čech jako hrom, historik. (…) Nad tím byl svůj Palach, směrovaný svým vnitřkem a zřejmě tím, co rodina prožila,“ připomněl Palachův kamarád, jehož rodině stejně jako Palachově zabavili komunisté pekařskou živnost. Otec pak zemřel, když bylo Janovi pouhých čtrnáct let.

Jednu zvláštnost mu přesto jeho kamarád připisuje. „Měl sen být významným Čechem,“ poznamenal.

Z VŠE do Kazachstánu za diskusemi a stávkou

„Živnostenský původ“ byl důvodem, proč Palacha napoprvé nevzali na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Šel proto na Vysokou školu ekonomickou, kde se setkal s Hubertem Bystřičanem, jemuž později, krátce před svým činem, adresoval jeden z posledních dopisů. Hubert Bystřičan byl v roce 1967 vedoucím studentské výpravy do Kazachstánu, která jela pomoci s projektem zúrodňování zdejších pastvin čili celin. Jan Palach jel také.

„Když jsme přijeli na místo budování, všichni si ho pamatujeme jako diskutéra. Pořád s někým diskutoval, i s místními studenty. (…) I s demagogickými názory, které se tam projevovaly,“ vzpomněl další účastník výpravy Václav Hanák.

On ani Hubert Bystřičan si ale na Jana Palacha nevzpomínají jako na zvlášť výraznou vůdčí osobnost. „Dostal metál za výbornou práci, což dostali jenom tři, ale nebyla to žádná výrazná osobnost,“ soudí Václav Hanák.

Čeští studenti se přitom tehdy dostali do ostrého střetu s místním vedením. Byli nespokojeni s jídlem, které dostávali. „Byla každý den kaše,“ uvedl vedoucí skupiny. Rozhodli se proto zahájit stávku.

„Hubert vytáhl smlouvu, která byla podepsaná, šlo se bod po bodu a zjistilo se, že toho 80 procent neplní. (…) Měli smůlu, protože přijela komise z ústředního vedení Komsomolu podívat se, jak to funguje. Ti nám řekli, že jsme to neměli dělat tak radikálně, nicméně skončilo to dobře,“ dodal Václav Hanák.

Jan Palach se na podobnou brigádu do Sovětského svazu vydal ještě jednou o rok později, tentokrát byl již vedoucím on. Jen pár dnů poté, co se vrátil, vpadla vojska zemí Varšavské smlouvy do Československa.

Další stávka již nevyšla

Podle Stanislava Hamra, s nímž byl Palach ve styku i poté, co se rozešli, aby každý studoval jinou vysokou školu, byl Jan Palach velkým stoupencem politiky Alexandra Dubčeka. „Já jsem nechtěl žádný socialismus, natož nějaký upravený. Kdežto Honzovi to spíš vyhovovalo, říkal si, když bude změna, přejde teror,“ srovnal.

Přímo 21. srpna pak podle vzpomínky Václava Hanáka přijel ze Všetat do Prahy posledním vlakem, než Rusové zavřeli nádraží. „Potkal jsem ho v Hybernské ulici, ptal se ho, kam jde. On říkal: ‚Jdu k rozhlasu‘,“ popsal bývalý spolužák.

Palach se mezitím napodruhé dostal na filozofickou fakultu. S bývalými spolužáky se pak setkal například při plánování studentské stávky. Po 17. listopadu 1968 obsadili studenti fakulty, ale úspěch stávky v Kazachstánu se neopakoval. K požadavkům studentů byli mocní hluší.

Jan Palach celý podzim s přáteli hovořil o politice, ale co chystá, nikdo nevěděl. Než vyrazil na Václavské náměstí, poslal 16. ledna ještě dopis vedoucímu někdejší výpravy do Kazachstánu Hubertu Bystřičanovi. Podepsal se „Tvůj Hus“. Bystřičana, který v té době již dostudoval a pracoval v kladenské Káblovce, pak kvůli dopisu vyslýchala StB. „Hlavní téma bylo, jestli nejsem pochodeň číslo 2,“ vzpomněl.

„Kolik lidí na filozofické fakultě se může upálit?“

I když Palachovi přátelé netušili, co chystá, když se k nim dostala zpráva o upáleném studentovi, bylo jim hned jasné, o koho jde. Jméno slyšet nemuseli.

Stanislav Humr vzpomněl, že uslyšel zprávu rozhlasu po drátě u sousedů na Hlávkově koleji. „Hlásilo rádio, že se upálil student filozofické fakulty. Bez jména. To už jsem věděl, že je Honza na filozofické fakultě a řekl si: Kruci, kolik lidí na filozofické fakultě se může upálit? Jedině Palach. Jeho vzorem byl Hus a bylo to jasné. Polilo mě horko a říkal jsem ‚Palach‘. Oni říkali ‚jak to víš?‘ ‚No, hoši, to byste ho museli znát.‘“

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami
Načítání...