Jihomoravští hygienici zahájili ostrý provoz chytré karantény a v Moravskoslezském kraji se na její zavedení začali připravovat. A to i když ji ještě nemohou spustit naplno – banky zatím čekají na vyjádření regulátorů kvůli využití lokalizace na základě údajů z platebních karet. Základem chytré karantény přitom vedle vzpomínkové mapy vytvořené z údajů z mobilních telefonů tvoří právě karetní stopa. Dohromady mají pomoci s dohledáváním potenciálně nakažených lidí.
„Chytrá karanténa“ se stala v posledních týdnech zaklínadlem, které by po svém plošném zavedení mělo začít Česko zbavovat koronavirového spánku. Zda to bude opravdu fungovat a efektivně zabrání šíření nemoci COVID-19, ukáže až ostrý provoz, který odstartoval nejprve v Jihomoravském kraji, a to téměř po dvou týdnech příprav a testování.
Princip chytré karantény je docela jednoduchý: Člověk, u kterého se prokáže nákaza novým typem koronaviru, je tázán, zda dává souhlas ke zpracování údajů ze svého mobilního telefonu, případně platebních karet. Udělí-li jej, vznikne vzpomínková mapa, která usnadní identifikaci lidí, které mohl nakazit.
Už s vytvářením vzpomínkových map je ale problém. Zatím nelze využívat údaje z platebních karet. Jak upozornila ČTK, banky dosud čekají na finální vyjádření regulátorů, jejichž stanovisko je pro reálné zapojení do chytré karantény nezbytné. Některé banky přitom upozornily, že je kvůli poskytování dat pro chytrou karanténu nikdo neoslovil.
Po schválení regulátorem bude zřejmě připravena plně se do systému zapojit pouze Česká spořitelna, některé další jednají o podmínkách. „Do projektu zatím nejsme zapojení, jednáme však o spolupráci,“ uvedl mluvčí ČSOB Patrik Madle.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula připustil, že i v dalších ohledech nefunguje vše, jak má. Například pracovníci hygienických stanic podle něj mají problémy s využíváním elektronických prostředků, na které nejsou zvyklí. Při rozšiřování na ostatní regiony proto má být kladen důraz na vytvoření call center s výrazně vyšší kapacitou.
Chytrá karanténa prozkoumá data za pět dní
Přestože se inkubační doba viru uvádí v délce dvou týdnů, chytrá karanténa bude mapovat jen posledních pět dní pohybu nakaženého. Právě pět dní je podle vedoucího katedry epidemiologie Univerzity obrany v Brně Romana Chlíbka nejčastější délkou inkubační doby.
„Kdybychom chtěli jít systémem celých 14 dnů dozadu, jako jdou třeba v Izraeli, byla by to daleko větší zátěž pro systém,“ řekl. Vedlo by to podle něj také k nutnosti poskytovat telefonní čísla, která se pohybovala v okolí nemocného. Zavedení takového opatření ale vláda nepodpořila.
Méně papírování, více testování, žádá Hajdúch
Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Marián Hajdúch, který má na starost elektronizaci sběru vzorků, se zmínil také o některých problémech při zpracování dat. „Úzkým hrdlem v testování zůstává administrativní část a část, která souvisí s příjmem materiálu, jeho vybalením, která se provádí ve velmi specifických podmínkách lokálních BSL-3 laboratoří,“ přiblížil.
V administrativní části je podle něj problematické hlavně to, že část dokumentů přichází v papírové podobě, a proto musí pracovníci věnovat úsilí převedení dat z nich do elektronické podoby. „To je třeba odstranit, abychom více času věnovali testování a méně papírování,“ zdůraznil Marián Hajdúch.
Naopak je přesvědčen, že nenastane problém s kapacitou laboratoří. Ty nyní testují již přes osm tisíc vzorků denně a, jak řekl premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém velikonočním projevu, po plném spuštění chytré karantény bude potřeba testovat dvacet tisíc lidí denně. Podle Hajdúcha je v součtu všech laboratoří nyní v Česku dostatečná kapacita pro testování všech vzorků a vzniká systém, který ukáže, která laboratoř ještě může vzorky přijímat. „Věřím, že postupně bude narůstat i kapacita laboratoří,“ dodal.
Data se po několika hodinách smažou
Podle Chlíbka zůstanou data v systému jen v řádu hodin a po jejich vyhodnocení je pracovníci bezpečně zlikvidují. Nejedná se podle něj také o citlivé informace. „Jsou to data o tom, kde se člověk pohyboval,“ řekl.
Pokud některý z pozitivně testovaných odmítne do systému chytré karantény vstoupit, budou s ním zdravotníci vést klasické epidemiologické šetření. „Bude kontaktován a dotazován, s kým se za posledních pět dní setkával, aniž bychom mu připomínali, kde všude se pohyboval,“ uvedl Chlíbek.
Hygienici i vojáci
Na fungování chytré karantény spolupracují hygienické stanice a armáda, konkrétně vojenští medici. Epidemiologové mají podle ředitele Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Davida Křivánka za úkol, „dokud to jen trochu bude možné“, provádět iniciační rozhovory – budou tedy na základě vzpomínkové mapy zjišťovat kontakty nakaženého. „Následně obvolávání kontaktů a podobně by prováděli medici,“ upřesnil David Křivánek. Armáda také zajistí testování.
Po pilotním provozu na jižní Moravě bude na řadě Moravskoslezský kraj, kde se hygienici začali na zavedení systému připravovat. Podle náměstka hejtmana Jakuba Unucky (ODS) kraj oslovili také regionální odborníci na IT a nabídli pomoc.
Následně by se měla chytrá karanténa rozšířit i do zbytku republiky. S tím se počítá v průběhu příštího týdne. Armáda ale již nyní začala pomáhat s odběry. S výjimkou Prahy začnou její týmy objíždět Česko nejpozději v pátek. V hlavním městě začnou vojenští medici jezdit v odběrových sanitkách po Velikonocích.
