Ombudsmanka chce zrušit poplatek za podnět k antimonopolnímu úřadu. Je podle ní v rozporu s veřejným zájmem

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová žádá vládu, aby zrušila poplatek, který musí zaplatit všichni, kdo podávají podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Důvodem je podle ní to, že úřad vůbec neřeší několik stovek podnětů ročně, které dostane od lidí i jiných úřadů, kteří ale poplatek deset tisíc korun neuhradí nebo na jeho úhradu nemají.

Podle ombudsmanky Anny Šabatové je zpoplatnění podnětu k antimonopolnímu úřadu zcela v rozporu s principy demokratického právního státu i se zájmem na kontrole nakládání s veřejnými prostředky. „Úřad, jehož činnost je hrazena ze státního rozpočtu, se chová tržně. Buďto zaplatíte a podnětem se zabývá, nebo nezaplatíte a podnětem se nikdo dál nezabývá,“ řekla Šabatová.

Poplatek měl úřadu ulevit od neoprávněných podnětů

Poplatek deset tisíc korun byl zaveden v říjnu 2016. Podle poslaneckého návrhu, který ale nepodpořilo ani ministerstvo pro místní rozvoj, ani ministerstvo financí, měl ulevit antimonopolnímu úřadu od množství neoprávněných podnětů.

Úlevy se úřad opravdu dočkal. Zatímco v roce 2016 před zpoplatněním prověřoval ÚOHS třináct set podnětů týkajících se veřejných zakázek, o rok později to bylo pouze devadesát tři zaplacených podnětů a čtyřiaosmdesát věcí od orgánů činných v trestním řízení. Poplatek deset tisíc korun musely za podnět platit i ostatní státní úřady, které jsou přitom ze zákona povinné oznámit ÚOHS, pokud při své činnosti zjistí pochybení v oblasti, kterou se zabývají.

Úřad nemůže ignorovat informace o možném porušení zákona

Dalších dvě stě dvacet nezaplacených podnětů ÚOHS podle zjištění úřadu veřejné ochránkyně práv úplně ignoroval, a to včetně oznámení jiných institucí o přestupku. „Zavedení poplatku pouze odradilo od podání podnětu ty, kdo si nemohou dovolit tak vysokou sumu zaplatit, a to včetně neziskových organizací. To je nesmyslné. Úřad přece nemůže ignorovat informace o možném porušení zákona jen kvůli takovémuto poplatku,“ dodala Anna Šabatová.

Problémem podle ní je, že ÚOHS na základě své vnitřní směrnice vůbec nesledoval, jaké veřejné zakázky se nezaplacený podnět týkal, a nemohl tak zahájit řízení z úřední moci. „Přitom má povinnost zahájit řízení i z vlastní vůle v případě, že dostane informace o možném porušování zákona o veřejných zakázkách. Informace z podnětů, u kterých nebyl poplatek zaplacen, ale neputovaly k žádnému odbornému referentovi, spis byl odložen stranou a nikdo už do něj nenahlédl,“ upozornila ombudsmanka.

Argument o množství nerelevantních stížností je podle ní lichý. Podotkla, že neopodstatněné podněty dostávají všechny státní instituce včetně policie i jejího úřadu. „Všechny úřady ale mají povinnost každý podnět prověřit, nemohou jej odložit stranou pouze kvůli neuhrazení poplatku,“ řekla ombudsmanka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 20 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 2 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami
Načítání...