Ministerstvo obrany nakoupí modulární bojové komplety v hodnotě až 7,5 miliardy korun včetně DPH. Zakázku schválilo minulý týden kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS), informoval úřad. Rámcovou dohodu na roky 2025 až 2029 by měl resort se státním podnikem Vojenský technický ústav (VTÚ) uzavřít do konce října. Dodání prvních kompletů a systémů se předpokládá do konce roku 2026. Ministryně informovala také o nákupu více než 4500 radiostanic.
Modulární bojové komplety dostanou vojáci ze 7. brigádního úkolového uskupení a další jednotky pozemních sil. „Poskytují vojákům komplexní výbavu zahrnující spojovací systémy, senzory, drony a další elektroniku, které v boji umožňují získat přehled o situaci, a to včetně polohy protivníka, cílů a dalších klíčových informací,“ uvedlo ministerstvo.
Díky těmto datům může podle resortu voják efektivně reagovat na nepřátelskou činnost. „Propojení s velitelskými systémy a prvky protivzdušné obrany navíc umožňuje koordinovanou obranu, například při likvidaci dronů,“ dodal úřad.
Spolupráce s VTÚ
Rámcová dohoda umožní podle obrany nakupovat komplety postupně a současně vhodně plánovat objednávky podle aktuálních potřeb armády. „Dodávky budou realizovány ve spolupráci se státním podnikem VTÚ formou takzvané vertikální spolupráce. Tento postup představuje efektivní přístup, jelikož umožňuje využít vlastní kapacity, ušetřit náklady, flexibilněji řešit technické požadavky a zkrátit administrativní proces,“ sdělilo ministerstvo. Zakázka podle něj navazuje na zkušenosti VTÚ s podobnými projekty.
„Modulární bojové komplety jsou klíčovým prvkem pro přehled vojáků v terénu. Díky nim dochází ke zvýšení takzvaného situačního povědomí a rozšíření průzkumných možností prostřednictvím bezpilotních prostředků a senzorů,“ uvedla k nákupu Černochová. V praxi to podle resortu znamená, že vojáci mohou rychleji rozhodovat díky okamžitému přístupu k datům.
„Součástí je i integrace souprav do jednotného systému velení a řízení armády od sesednutého vojáka přes pořizované nové bojové prostředky (například vozidla CV90) až na místa velení včetně přípravy prostředí pro integraci bezosádkových pozemních vozidel a leteckých systémů,“ doplnil ředitel sekce komunikačních a informačních systémů české armády Petr Šnajdárek.
Nákup více než 4500 radiostanic
Ministerstvo obrany nakoupí také 4535 radiostanic s příslušenstvím za 4,36 miliardy korun bez DPH, informovala Černochová vládu. Armáda by zařízení měla obdržet v letech 2026 až 2027, výrobcem je americká společnost L3Harris.
Smlouvu chce ministerstvo uzavřít do poloviny listopadu. Radiostanice nakoupí prostřednictvím americké vládní Agentury pro obrannou spolupráci (DSCA). Důvodem je podle resortu fakt, že obsahují šifrovací materiál kategorie CCI (Controlled Cryptographic Item), který ve Spojených státech podléhá přísným exportním předpisům.
Pořizované radiostanice jsou podle úřadu kompatibilní s těmi, které už armáda od stejné společnosti ve svém vybavení má. Nakupovány jsou pro taktické jednotky napříč ozbrojenými silami. „Nezbytně nutné jsou i pro šifrovanou komunikaci s koaličními partnery v rámci Severoatlantické aliance, jejich pořízení také vyplývá ze závazků a bezpečnostních zájmů Česka,“ dodal úřad.
Letos v květnu schválilo americké ministerstvo zahraničí prodej vojenského komunikačního vybavení Česku v hodnotě 181 milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun). Tuzemské ministerstvo obrany tehdy uvedlo, že se nákup týká kryptografických zařízení a rádií určených do vojenské techniky k zabezpečení spojení jednotek české armády.
Opatření pasivních radiolokátorů
Resort obrany dále zakoupí tři pasivní radiolokátory PLESS od pardubické společnosti ERA za 2,3 miliardy korun (1,9 miliardy korun bez DPH), oznámila Černochová kabinetu.
Sledovací systém PLESS, jeden stacionární a dva mobilní radary, je podle ministerstva unikátní v oblasti elektromagnetického boje, využit může být i pro lokalizaci dronů. „Jsou schopny i takzvané zahorizontální detekce hrozeb v elektromagnetickém spektru a na velké vzdálenosti, dokážou podporovat jak plánování, tak samotné vedení operací,“ uvedlo ministerstvo.
PLESS je pasivní radar, který sám žádné signály nevysílá, a je tedy pro nepřítele prakticky neviditelný. „Díky těmto vlastnostem dokáže získat situační přehled o hrozbách viditelných v elektromagnetickém spektru na větší vzdálenost než ostatní druhy zavedené techniky pozemních sil,“ podotkl úřad.
Výrobce uvádí, že radiolokátory PLESS jsou vybavené průlomovou technologií, která například umožňuje z Česka pozorovat lodě plující po Baltském moři. Přístroje dokážou určit jak polohu i typ statických či pomalu se pohybujících objektů (nejčastěji lodí a radarů), tak i rychlých cílů, jako jsou letadla či drony.
Systém PLESS nahradí podle ministerstva u 53. pluku průzkumu a elektronického stanice dalekého dosahu. „Technologie pro moderní bojiště se neuvěřitelně rychle vyvíjejí ve všech oblastech a platí to i pro elektromagnetický boj. Nový systém PLESS zvýší efektivitu sledování zájmových cílů, ale hlavně zlepší provázanost s ostatními systémy armády České republiky i spojenců, takže budeme schopni rychleji a efektivněji upozornit na možnou blížící se hrozbu,“ dodal velitel 53. pluku Ivan Mahr.
Černochová už minulý týden oznámila dvě zakázky, které mají přispět k obraně proti dronům, využívat je má taktéž 53. pluk. Jedná se o dva mobilní modulární systémy elektromagnetického boje ES-RA za 3,64 miliardy korun bez DPH od Vojenského výzkumného ústavu. Od stejného státního podniku nakoupí ministerstvo i dva vysoce mobilní prostředky elektronického sledování SRTP za 388,4 milionu korun bez DPH.
Načasování zakázek
Člen sněmovního branného výboru za opoziční hnutí SPD Radovan Vích sdělil, že načasování oznámení zakázek pokládá za předvolební tah. Techniku, jako jsou radiostanice, radary či modulární bojové komplety, však česká armáda podle něho skutečně potřebuje. „O to víc je nutné, aby se o takových výdajích rozhodovalo transparentně a s kontrolou parlamentu, a ne na poslední chvíli jako politická reklama,“ uvedl Vích.
Černochová odmítla jakoukoli souvislost schválení zakázek s volbami a zdůraznila, že nákup této techniky vychází už z koncepce přijaté v roce 2019. „Vojáky nezajímají žádné volby, chtějí mít modernizovanou techniku,“ poznamenala.
„Na rozdíl od problematických zakázek, jako je nákup vozidel Supacat nebo rozpočtově nekrytý nákup tanků Leopard za 34 miliard, byly tyto akvizice plánovány v rozpočtu na rok 2025, takže zde nehraje předvolební období zásadní roli,“ sdělil na dotaz k ohlášeným nákupům předseda sněmovního branného výboru Lubomír Metnar (ANO).
Při pořizování lehkých obrněných vozidel Supacat vyčítá Metnar obraně sporný postup. V případě tanků Leopard jde podle něj o smlouvu, která nemá peněžité krytí. Ačkoli jsou volby, vláda podle něho nesdělila, kde vezme ještě letos peníze na nákupy a platby prováděné mimo schválený rozpočet. „Tento rozpočtový hazard bude pro novou vládu zásadním problémem a hrozí, že tato vláda vytvoří miliardové díry v rozpočtu, které výrazně omezí možnosti financovat další priority v oblasti obrany i bezpečnosti státu,“ dodal.
