O korespondenční volbě se nemluví poprvé, nikdy ale nebyla předmětem lítého boje, říká ústavní právník

Nahrávám video

Divím se, že je kolem korespondenční volby taková bitva, protože to není poprvé, kdy se o ní mluví, poznamenal v Interview ČT24 ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela. Nikdy se mu ale nezdálo, že by byla předmětem nějakého lítého boje. Sám navrhovaný mechanismus hlasování poštou ze zahraničí považuje za dostatečně bezpečný. Otázkou je, zda má sněmovna rozhodnout v prospěch principu všeobecnosti, nebo tajnosti voleb, podotkl.

Podle Kysely se na korespondenční volbu dá nahlížet z různých úhlů. Odpor opozice vychází podle něj spíše z politického hlediska, kdy se její představitelé domnívají, že jim tento způsob volby nepřinese tolik hlasů jako vládní koalici.

„Pak je tu ta otázka právní, u níž se mi zdálo, že v minulosti nikdy nevyvolávala nějakou zásadní pochybnost,“ uvedl. Současné pochybnosti se pak soustřeďují především na volební princip tajnosti. „Pokud budete považovat za kvintesenci tajného volebního aktu jen a pouze ten, který provedete za volební plentou, může vám všechno ostatní připadat podezřelé. Jde ale o to, jak moc podezřelé a jestli ta míra podezření je taková, že vám má znemožnit vůbec k takové technice voleb přistoupit.“

Podotkl, že existuje také princip všeobecnosti volebního práva, který může poškozovat naopak absence korespondenční volby. „Můžete říci, že možná trochu slevíte stran toho principu tajnosti, ale zase přidáte na principu všeobecnosti. Pak jde o to, jak to poměříte,“ řekl.

Sám odmítá, že by šlo bez dalšího říci, že se nedá o žádné formě korespondenční volby uvažovat. Připomněl, že v zahraničí se například neprovozují dvoudenní volby jako v Česku, protože existují pochybnosti, co se s urnami stane přes noc. „Zatímco pro nás to riziko asi není, respektive je to riziko malé, a dali jsme přednost jinému bonusu, to znamená tomu, že máme pocit, že těch lidí během dvou dní přijde více,“ zmínil. Na některých částech principů volebního práva nám tudíž tolik nezáleží, podotkl, a diskuze o korespondenční volbě je tak dost podobná tomuto problému, jenom je jinak postavená.

Sám si myslí, že navrhovaný mechanismus korespondenční volby je dostatečný. Uznává, že existuje šance, že může dojít k drobným podvodům. „V případě, že by došlo ke zneužití v úrovni jednotek, tak to nemůže mít evidentně žádný dopad na výsledek volebního aktu,“ podotkl ale. Otázkou se může nakonec zabývat Ústavní soud.

Výběr kandidátů na ústavní soudce

Ústavní soud (ÚS) 24. ledna vydá také své rozhodnutí ohledně loňského snížení mimořádné valorizace penzí. Kysela ze své pozice právního poradce prezidenta mimo jiné navrhuje hlavě státu kandidáty do tohoto soudu. Kysela zmínil, že měl za to, že bude role právního poradce prezidenta republiky aktivnější. Odpovídá však jeho očekávání právě z hlediska výběru adeptů pro ÚS.

Podle něj prezidentovi nebudou poradci navrhovat žádné další kandidáty, kteří měli výraznou část kariéry před rokem 1989. Jeden z předchozích uchazečů, soudce Robert Fremr, se po kritice svého předlistopadového působení před jmenováním nominace vzdal.

Kysela také prohlásil, že komise neuvažuje, že by navrhla u některého z končících ústavních soudců opakování mandátu. „Tohle byla jedna z prvních věcí, na kterých jsme se s panem prezidentem (...) domluvili,“ řekl. Takový soudce by podle něj mohl být pod tlakem rozhodovat v případech jistým způsobem, aby se „zalíbil“ a měl tak na znovujmenování vyšší šanci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 14 mminutami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 7 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 8 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami
Načítání...