O gigafactory u Plzně se musí rozhodnout do konce roku. Vyrůst může i v Polsku a Maďarsku

Nahrávám video

Stát se snaží přesvědčit odpůrce o výhodách továrny na baterie do elektromobilů, kterou chce vybudovat na letišti Líně u Plzně. Podle vlády přinese do rozpočtu miliardy korun a zajistí konkurenceschopnost českého autoprůmyslu. Plzeňský kraj, okolní obce a aerokluby ale se záměrem nesouhlasí. Koncern Volkswagen chce rozhodnutí do konce roku. Zvažuje totiž i lokality v Polsku a Maďarsku.

Vláda tento týden schválila záměr vybudovat gigafactory na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Práci by tam mohly najít zhruba čtyři tisíce lidí, vedle toho si kabinet od projektu slibuje příjmy do státního rozpočtu. Podle ministerstva průmyslu by to mohlo být víc než sedmdesát miliard.

„Jsou to přínosy vyjádřené v sociálních odvodech a v daních, je to v několikanásobcích toho, co by do projektu měl vložit stát. Dnes se bavíme o nákladech na zónu maximálně v objemu devíti miliard,“ vypočítává náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko.

Vláda i experti z průmyslu vznik areálu pokládají za nutnou investici, aby tuzemský automobilový sektor zůstal konkurenceschopným. V roce 2030 by podle společnosti Škoda Auto mělo sedm z deseti prodaných aut jezdit na elektřinu, ostatní značky to vidí podobně, a baterie jsou potom nezbytnost.

Zachování konkurenceschopnosti

Od roku 2035 bude navíc v Evropské unii platit zákaz prodeje nových vozů se spalovacími motory. Návrh je součástí klimatického balíčku, který má snížit produkci skleníkových plynů a v polovině století zajistit uhlíkovou neutralitu. Detaily Unie zatím ladí, automobilky už s ní ale počítají.

„Takovýto projekt by mohl přinést nejšpičkovější technologii do České republiky a také nabídnout pracovní místa zaměstnancům v autoprůmyslu, kteří o ně přijdou kvůli této transformaci,“ je přesvědčen člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn.

„Konkurenceschopnost je nepochybně jeden z faktorů a určitě je to i zachování potenciálu, který v automobilovém průmyslu je. Kdyby k investici nedošlo, bude postupně ochabovat,“ předpokládá odborník na automobilový průmysl z KPNG Jan Linhart.

Autoprůmysl je přitom tahounem českého hospodářství. Skoro ze čtvrtiny se podílí na tuzemském exportu, zaměstnává téměř dvě stě tisíc lidí a tvoří zhruba deset procent HDP.

Obce si stěžují na špatnou komunikaci

O tom, zda továrna na baterie skutečně u Plzně vyroste, ovšem zatím není jasno. Ve hře jsou i další lokality v Polsku a Maďarsku. Koncern Volkswagen se chce rozhodnout do konce roku. „Z jiných zemí také žádají o to, aby tato velká investice proběhla v jejich zemi,“ připomíná předseda představenstva Škoda Auto Klaus Zellmer.

Kraj, město Plzeň, další okolní obce i letecké školy navíc se záměrem nesouhlasí. Stěžovaly si hlavně na nedostatek informací a špatnou komunikaci. „Věc, která nás vyloženě šokovala, je, že aby kraj obešel obce, tak navrhl, že postaví krajské sídliště pro všechny, kteří budou v gigafactory pracovat. Neřekl to ani obci, na jejímž katastru to má být,“ stěžoval si v červenci starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany).

Firmy v kraji se zase bojí, že jim nová továrna přeplatí zaměstnance. „Sledují to s velkými obavami, protože v Plzeňském kraji je nízká nezaměstnanost,“ vysvětluje ředitelka Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji Radka Trylčová.

Aerokluby protestují

Místní odborníci také poukazovali na to, že ekologicky projekt může region zatížit. „Jak ukazuje dokumentace, spotřeba vody pro výrobu baterií je docela vysoká a je otázkou, jakým způsobem se voda na letiště Líně dostane,“ zvažuje geograf Jan Kopp ze Západočeské univerzity.

„Máme výhodu, že patnáct procent dotčeného území v severovýchodní části patří městu Plzeň a máme výhodu, že (společnost) Vodárna je městská vodárna, proto se k tomu bude rada města v pozici valné hromady vždy vyjadřovat,“ říká primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).

V srpnu plochu letiště na protest dokonce zaplnila více než padesátka letadel, vrtulníků a větroňů. Aeroklubům vadilo prohlášení ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že aerodrom je využíván jen minimálně. „Dráha tady má 1450 metrů, což vyhovuje pro letadla střední kategorie, já osobně si myslím, že letiště je tady nepostradatelné,“ domnívá se pilot a kapitán Vladimír Flégr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...