Končící vláda jmenovala novým ředitelem Digitální a informační agentury (DIA) dosavadního zástupce ředitele Petra Kuchaře. Od pátku nahradí Martina Mesršmída, který rezignoval kvůli problémům s eDoklady během sněmovních voleb. Kabinet rovněž schválil zřízení výboru pro protidronovou ochranu a dronovou regulaci a rozvoj. Jeho cílem bude koordinovat práci resortů a úřadů, které se tématu věnují.
Kuchař měl původně vést agenturu pouze dočasně, nakonec se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) rozhodl pro jeho plnohodnotné jmenování. Kuchař je podle něj expert, který má odborné renomé a dlouhodobě se pohybuje v oblasti digitalizace státní správy.
„Vedení agentury přebírám s pokorou a jasným cílem doručovat zásadní digitalizační projekty pro české občany. Musíme se poučit z toho, co se nepovedlo, hledat příklady dobré praxe – napříč resorty i mezinárodně – a ty poté implementovat u nás,“ uvedl Kuchař po jmenování.
Kuchař v minulosti působil jako programátor a vedoucí divize softwarové firmy ABRA Software, od listopadu roku 2014 byl na ministerstvu vnitra ředitelem odboru Hlavního architekta eGovernmentu a v dubnu 2023 přešel do nově založené DIA.
eDoklady nebyly dostatečně otestovány, řekl Jurečka
Jurečka během jednání kabinetu seznámil ostatní s analýzou výpadku eDokladů během sněmovních voleb. Důvodem problémů při prvním využití elektronického občanského průkazu při volbách podle něj bylo nedostatečné otestování systému a nedostatečná kapacita infrastruktury. Zmínil také, že komplexní otestování neumožnila platná legislativa, proto bude potřeba ji změnit, aby se nic podobného při příštích volbách neopakovalo.
DIA již dříve zdůvodnila výpadky systému podceněním jeho kapacity. Příčinou byl nesprávný odhad zájmu a testování na tuto zátěž, uvedla. Odhad vycházel z využití eDokladů během předchozích senátních voleb.
Zřízení výboru pro protidronovou ochranu
Na středečním jednání vláda schválila také zřízení výboru pro protidronovou ochranu a dronovou regulaci a rozvoj. Výbor má podle premiéra Petra Fialy (ODS) sloužit k lepší koordinaci mezi všemi resorty a úřady, které se tématu věnují.
„Na jedné straně je tady velký potenciál pro technologický rozvoj společnosti a hospodářství, na druhé straně představují drony také značné riziko, což vidíme třeba bohužel na průběhu plnohodnotné ruské války proti Ukrajině, ale i v případě některých bezpečnostních incidentů, které se v poslední době v Evropě odehrály,“ popsal Fiala. Je podle něj zjevné, že problematika přesahuje působnost jednoho resortu, a je tudíž potřeba propojit všechny, kteří se tématu věnují.
Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) v září pro Českou televizi záměr zřídit takový výbor kritizoval. Dle něj se jedná o nadbytečnou aktivitu a podobných skupin je podle něj už v Severoatlantické alianci mnoho.
Nová koordinační skupina bude fungovat při Bezpečnostní radě státu a zasednou v ní odborníci mimo jiné z ministerstev dopravy, obrany či vnitra.
Česko chce revizi klimatických cílů pro rok 2040
Vláda se rovněž zabývala čtvrtečním summitem Evropské unie v Bruselu. Končící předseda vlády na něm chce hájit cíl revidovat chystané klimatické cíle pro rok 2040. Dle jeho vyjádření bude Česko chtít, aby Evropská komise vypracovala dopadové studie na jednotlivé státy a jednotlivé ekonomické sektory.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který nyní skládá vládu s hnutím SPD a s Motoristy, minulý týden končícího premiéra vyzval, aby klimatické cíle do roku 2040 na summitu odmítl. Podle Fialy úkol pro komisi stanovit klimatické cíle pro rok 2040 vyplývá z klimatického zákona, který podpořila dřívější Babišova vláda.
Fiala okomentoval i vývoj jednání o úpravě systému emisních povolenek ETS 2, které v úterý představila Evropská komise. Dle končícího premiéra se vyjednávání ubírá správným směrem.
Kabinet taktéž schválil novou strategii pro boj s antisemitismem na příštích pět let. Strategie se zaměřuje na spolupráci mezi bezpečnostními složkami a židovskými komunitami, financování bezpečnostních opatření, vzdělávání či připomínky holocaustu.
Strategii na příštích pět let připravily ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Federací židovských obcí. Má tři cíle, které se zaměřují na bezpečnost židovské menšiny, vzdělávání veřejnosti a podporu židovského života.
