Noc důstojnosti upozornila na potřebu komunitních služeb místo ústavní péče

Nahrávám video

V Praze, Brně a v další desítce měst se už počtvrté konala Noc důstojnosti. Připomíná tragický případ Doroty Šandorové, kterou před pěti lety udusil pečovatel sociální služby v domově pro lidi s postižením. Akce upozorňuje na porušování práv lidí s intelektovým postižením a zdůrazňuje nutnost rozvoje komunitních služeb namísto ústavní péče.

Před budovou Veřejného ochránce práv v Brně se večer sešlo několik desítek lidí. Zazněly tam i příběhy dalších lidí s handicapem, kteří dříve žili v ústavech a nyní žijí s podporou komunitních služeb. „Bez svolení pečovatelů se nemohli najíst, kdy chtěli, nemohli si oblékat, co chtěli. Museli vstávat, když byl budíček. Poukazovali také na to, že si na nich pečovatelé vylévali zlost, když měli osobní problémy,“ popsal redaktor Tomáš Foltán, který se akce zúčastnil.

V Česku žije podle dat Českého statistického úřadu 115 tisíc lidí s mentálním postižením. Dvě třetiny z těch, kteří žijí v ústavní péči, nemají podle analýzy ombudsmana z roku 2025 důstojné podmínky pro život. Výzkum z roku 2023 upozornil, že chybí kapacity komunitního bydlení, podpůrných služeb i krizové pomoci. Nejvíce to dopadá na lidi s chováním náročným na péči a na jejich rodiny.

Schorm: Je třeba posunout transformaci z papíru do praxe

Zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm proto zdůrazňuje nutnost systémových změn. „Je potřeba, aby stát konečně posunul transformaci ústavní péče z papíru do praxe. Ústavy nemohou být jedinou volbou,“ řekl.

Lidé s postižením mají podle něj právo na důstojný život, nikoli na život v izolaci. „Je potřeba, abychom směřovali k naplnění práva lidí s postižením žít samostatný život v komunitě a mimo velká ústavní zařízení, spíše v terénních službách, v chráněném bydlení a podobně,“ vysvětlil Schorm. Upozornil také na to, že ústavy často sídlí ve starých budovách a jejich provoz je finančně náročný a neefektivní.

Připomínat si příběh Doroty Šandorové je podle něj důležité i proto, aby se nezapomínalo na to, že důstojnost lidí žijících v ústavech není samozřejmostí. „Příběh Doroty Šandorové je extrémem, který se odehrál před pěti lety, a zároveň ukazuje, že se to může stát znovu, protože prostředí ústavních zařízení je prostředím rizikovým pro klienty a do určité míry i pro zaměstnance,“ dodal.

Juchelka: Bez pečujících a asistentů se neobejdeme

U ministerstva práce a sociálních věcí v Praze se v podvečer sešly zhruba dvě stovky lidí. Byli mezi nimi lidé s postižením, jejich blízcí i zástupci organizací, které jim pomáhají. Podle předsedkyně jedné z pořádajících organizací Jednota pro deinstitucionalizaci Terezie Hradilkové jsou ústavy dnes už neekonomické, neefektivní a neetické. Pro lidi s intelektovým postižením jsou podle pořadatelů potřeba například terénní služby, denní stacionáře či socioterapeutické dílny, které jim pomáhají vést běžný život.

„Do budoucna se neobejdeme bez samotných neformálních pečujících ani bez asistentů, kteří by do domácností docházeli,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Podle něj je potřeba připravit zákon o sociálních službách a nastavit systém s ohledem na realitu, která českou společnost v souvislosti se stárnutím populace a péčí o lidi se zdravotním postižením čeká. Jde podle něj o výzvu na dlouhá léta dopředu, nikoli pouze na jedno volební období. „Do budoucna nás v rámci neformální péče nečeká jen oblast sociální, ale i zdravotní,“ dodal Juchelka.

Případ Doroty Šandorové

O případu Doroty Šandorové informoval časopis Respekt. Napsal, že v lednu 2021 jeden ze zaměstnanců zařízení sedmatřicetiletou těžce mentálně postiženou ženu usmrtil. K činu se podle týdeníku přiznal, klientku chtěl údajně zklidnit. Krajský soud ho původně odsoudil k deseti letům vězení za vraždu, odvolací Vrchní soud v Praze ale rozsudek zmírnil na tři roky za usmrcení z nedbalosti. Z vězení už byl muž propuštěn.

Na Dorotin případ reaguje také strategie podpory lidí s chováním náročným na péči, kterou minulá vláda schválila předloni na konci června. Dokument se týká rozvoje diagnostiky, nabídky zdravotní péče, podpůrných služeb, fungování zařízení a škol i nahrazení omezovacích opatření jinými postupy. Počítá také s osvětou a zlepšením informovanosti rodin o možnostech pomoci.

K Noci důstojnosti se letos připojilo na osm desítek organizací a akce se konaly ve 13 městech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentáře týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 mminutou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 13 mminutami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 1 hhodinou

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 1 hhodinou

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 2 hhodinami

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 2 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 11 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 12 hhodinami
Načítání...