Nerovnosti v českém školství se zhoršují, ukazuje analýza České školní inspekce

Česká školní inspekce v nové analýze dospěla k názoru, že dlouhotrvající problémy českého školství zůstaly, v některých regionech se dokonce prohloubily. Tuzemské vzdělávání tedy nadále trápí nedostatek kvalifikovaných učitelů, pedagogové učící předměty, na které nemají příslušnou aprobaci nebo horší výsledky žáků v regionech s větším výskytem sociálních a ekonomických problémů. Menší úspěch i nadále zažívají děti především v části okresů Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

„Nerovnosti v čase přetrvávají a vypadá to dokonce, že se prohlubují, protože tyto rozdíly se nám zatím nepodařilo vyřešit. Vidíme to na celé řadě ukazatelů, kdy horší výsledky žáků dnes kopírují mapu podílu osob v exekucích, nezaměstnanost, ale také třeba nízkou volební účast,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Výsledky školáků z velké části závisí také na kvalitě jejich rodinného zázemí, upozorňuje inspekce. Přestože se řada škol snaží snižovat rozdíly mezi žáky pocházejícími z různých poměrů, nerovnosti podle inspekce stále zůstávají plošným problémem. Odlišné vzdělávací podmínky přitom mohou ovlivnit budoucí úspěch dětí už v předškolním věku.

V příhraničních okresech na severozápadě republiky, například v Sokolově, Chomutově, Karlových Varech nebo Mostě, se ve srovnání s jinými částmi republiky u žáků častěji objevují obtíže, jako je snížená známka z chování i vyšší počet neomluvených hodin. Více jich také neprospívá. V těchto regionech se zároveň vyskytuje značný počet lidí s exekucemi a osob pobírajících sociální dávky jako pomoc v hmotné nouzi.

I mezi výše zmíněnými okresy jsou ale vidět rozdíly. Například na Ústecku na prvním stupni základních škol podle analýzy České školní inspekce intenzivněji pracují na sebevědomí žáků. Děti tak častěji zažívají pocit úspěchu, který je pak může motivovat k další činnosti. Konkrétně se to týká například školáků v okolí Litoměřic, Teplic a Chomutova, a to i ve srovnání s ostatními regiony v republice. Totéž inspekce pozoruje i v Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji.

Chybí kvalifikovaní pedagogové

Oproti tomu se ale Ústecký a Karlovarský kraj potýkají s nedostatkem kvalifikovaných učitelů neboli pracovníků, kteří dosáhli potřebného pedagogického vzdělání. Ti nicméně chybí i v Praze nebo ve středních Čechách.

„Problém s kvalifikovaností učitelů je v případě českých regionů nejen u strukturálně postižených (Ústecký a Karlovarský kraj – pozn. red.), ale i u těch bohatých v okolí Prahy, které také trpí nedostatkem učitelů, ale z odlišných příčin. Důvodem je konkurence na pracovním trhu, kdy jiné profese učitele pořád přeplatí,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Pro Středočeský kraj jsou pak typické také problémy v okrajových částech regionu. Tyto takzvané vnitřní periferie se rovněž potýkají s nižší úspěšností žáků.

Čechy, na rozdíl od Moravy, mají větší potíž zajistit výuku jednotlivých předmětů aprobovanými učiteli. Tito pedagogové sice mají nutné vzdělání pro výuku dětí, ale ne specializaci k vyučování daného předmětu. V počtu takto nezajištěných hodin vedou podle analýzy Karlovarský, Středočeský a Ústecký kraj, tedy oblasti, kde se potýkají i s nedostatkem kvalifikovaných učitelů.

„Žáci, jejichž učitelé naplňují určité charakteristiky, včetně třeba aprobace pro vyučovaný předmět, dosahují lepších vzdělávacích výsledků v daném předmětu, “ vysvětluje Andrys a dodává, že pokud stát nedokáže v postižených regionech zajistit cílenou podporu, nepodaří se v dohledné době nerovnosti ve výsledcích žáků snížit.

Naopak dobrých studijních výsledků podle inspekce dosahují kromě větších měst také žáci ve Zlínském kraji nebo na Vysočině. Tyto regiony tolik netrpí vysokým počtem snížených známek z chování nebo neomluvených hodin. Nachází se v nich i značné množství kvalifikovaných a správně aprobovaných učitelů.

Nerovnosti ve školství zvyšují náklady státu

Česká školní inspekce považuje popsané nerovnosti ve školství za zásadní problém.

„Pokud se nám je nepodaří zmírnit, bude docházet k tomu, že v konkrétních územích budou žáci s významně horšími výsledky než jinde, což se následně projeví na jejich budoucí uplatnitelnosti, kariéře a celkovém životě,“ vysvětluje sociolog a politolog Tomáš Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který je spoluautorem analýzy České školství v mapách.

Dodává, že to pak bude představovat také výrazné náklady státu na sociální dávky, investice do sociálních služeb nebo zdravotnictví, i výrazné finanční ztráty, protože absolventi následně odvedou méně peněz na daních do společného rozpočtu.

„Jedním z klíčových řešení, jak se s nerovností vyrovnat, je, že musíme na školy dostat psychologické poradce, kteří jsou schopní u dětí identifikovat možnosti pomoci. Děti docházející do škol, které jsou umístěné v oblastech, které jsou sociálně slabší, mají díky tomuto velký handicap. Takže jediná možná cesta, kterou vidíme, je zajistit poradenství, abychom u dětí identifikovali talent, a směřovali je tam, kde se dá uplatnit,“ říká poslanec, předseda sněmovního školského výboru a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).

„Na výboru nás čeká debata nad novelou zákona o pedagogických pracovnících. Chceme umožnit, aby se do škol dostali odborníci z praxe, což je jedna z cest, jak pomoci nedostatku kvalitních učitelů v některých krajích,“ dodává poslanec a místopředseda výboru Marek Výborný (KDU-ČSL).

Nedostatky přetěžují i sociální systém

Jedním z důvodů, proč je nutné se o rozdíly ve vzdělávání zajímat, je podle Lebedy i to, že obyvatelé s nižším vzděláním mají častěji problémy s finanční gramotností. S ní je spojená vyšší míra exekucí v některých okresech, která se zároveň více objevuje v oblastech, kde jsou děti méně úspěšné.

Mimo jiné mají vzdělávací nerovnosti vliv i na orientaci v médiích a ověřování zpráv. Horší schopnost při vyhodnocování informací se pak podle Lebedy projevuje třeba i tím, že lidé nejsou schopni si sami vyhledat dobré pracovní pozice, spoléhají se na úřady práce a dochází tak k přetěžování sociálního systému.

„Abychom mohli připravovat žáky kvalitně a přizpůsobit trend našeho školství, musíme vycházet z dat, nikoliv z pocitů či tradic. To je také jedna z věcí, které si vláda v oblasti školství vytkla, a chce dělat většinu změn na základě toho, co se děje v terénu. Představená publikace není jen další analýzou, nad kterou jen pokývneme hlavou, ale je to nástroj, jak sledovat rozdílné výkony jednotlivých okresů a stírat rozdíly mezi dětmi a na základě toho určit správný trend,“ dodává o nově zveřejněné analýze České školní inspekce ministr školství Petr Gazdík (STAN). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...