Nepodceňovat své schopnosti. Data ukazují, jak na přihlášky na střední školy

Více než třetina zájemců o studium maturitních oborů řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně, ukazuje analýza výzkumné agentury PAQ Research. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce totiž měli výrazně těžší školu než na prvním míst. Další chybou podle této analýzy bylo, že šest procent deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášku na tři školy.

V minulém roce se asi 94 procent deváťáků dostalo na nějakou střední školu hned v prvním kole přijímacích zkoušek. Tři čtvrtiny uchazečů se dostaly na školu, kterou v přihlášce uvedly na prvním místě. „Z takovýchto statistik nevyplývá, jestli se uchazeči skutečně dostali na školu, na kterou chtěli nejvíce, nebo zda při přihlašování taktizovali. Někteří čeští žáci se hlásí na jistotu – podávají přihlášky na školy, u kterých se domnívají, že mají vyšší šanci přijetí, nikoli na ty, které nejvíce preferují,“ uvedli experti.

Problémem může být, když rodiče společně s dětmi vybírají školy, kde je přetlak zájemců. Pravděpodobnost dostat se na takovou školu je pak nesmírně náročné a selhat může i výjimečně talentovaný žák, který bude mít zkrátka smůlu, přehlédne nějakou drobnost nebo bude třeba nervózní.

Datový tým České televize se podíval na školy, kam bylo nejtěžší se dostat vloni. V infografice jsou zobrazené všechny školy v Česku, kam se dalo hlásit, seřazené podle indexu, který ukazuje, kolik přihlášek usilovalo o jedno místo. V grafice se dá vyhledat jméno konkrétní školy, která vás zajímá.

Nahrávám video

Vyplývá z toho, že největší zájem je o vyhlášená osmiletá gymnázia v Brně a Praze, tím vůbec nejpoptávanějším je s výrazným náskokem brněnské Gymnázium Matyáše Lercha, kde o jedno místo v lavici vloni usilovalo šestnáct studentů. Absolutním rekordmanem je ale pražské Gymnázium Nad Štolou s šestiletým studiem, kde je zájemců o jedno místo rovnou 25.

Zajímavé je, že mezi těmi úplně nejžádanějšími školami nejsou ty známé jako extrémně prestižní, ale současně velmi náročné – jako je například pražské Gymnázium Jan Keplera. Je možné, že zájemce odrazují přílišné nároky spojované s danými školami.

Riskovat se může vyplatit

Výhodou je, že rozřazovací algoritmus umožňuje podle odborníků riskovat a obory v přihlášce skutečně řadit podle preferencí uchazečů. Na prvním místě v přihlášce podle nich může být i ambiciózní volba. „Pokud se na ni žák nedostane, neovlivňuje to jeho pravděpodobnost přijetí na realističtější volbu na druhém místě, případně na ‚záchrannou‘ školu na třetím,“ uvedli odborníci z PAQ Research.

Od roku 2024 se uchazeči mohou hlásit na střední školy přes elektronický systém DiPSy. Žáci, kteří mají zájem o maturitní obor, skládají takzvanou jednotnou přijímací zkoušku (JPZ). Každý uchazeč si může podat až pět přihlášek, z toho až tři do oborů bez talentové zkoušky a až dvě do oborů s talentovou zkouškou. Na obory je na základě výsledků přijímací zkoušky a preferencí žáků přiřadí algoritmus.

Riskantní je podle nich také nevyužití všech tří přihlášek, tedy těch na netalentové obory, které má žák k dispozici. Zhruba čtvrtina žáků, kteří podali méně než tři přihlášky se podle PAQ na žádnou školu nedostala a musela tak pravděpodobně podat přihlášku do druhého kola.

„Až 27 procent uchazečů mohlo podle svých výsledků v jednotné přijímací zkoušce (JPZ) mířit výše, než kam se reálně dostali,“ uvedli experti. V jejich okrese podle PAQ byla těžší škola s podobným zaměřením jako ta, na kterou se dostali, a zároveň měli na tuto těžší školu dostatečný počet bodů. Podle expertů to neznamená, že škola s náročnějšími požadavky by byla pro každého uchazeče lepší volbou. Může to ale naznačovat tendenci žáků podceňovat svoje schopnosti.

Podle expertů chybí zájemcům srozumitelné a přehledné informace o tom, jak vypadá nabídka škol. S tím by měla rodičům a budoucím studentům pomoci tato grafika. Obsahuje všechny školy v České republice, dá se třídit podle oborů a shrnuje všechny důležité informace o náročnosti přijímacího řízení v minulosti a počtu míst, které nabízí letos:

S výběrem školy může zájemcům pomoci také web Vzdělávání v datech, kde najdou informace o kapacitách škol a přijatých žácích z minulého roku. Video, které vysvětluje fungování rozřazovacího systému, najdou na webu Přihlášky na střední.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...