Krajská zdravotní je ochotna převzít provoz a aktiva Lužické nemocnice v Rumburku, a zajistit tak další péči pro asi 55 tisíc obyvatel Šluknovského výběžku. Zdravotní pojišťovny navýší úhrady, přiblížil po jednání zástupců jednotlivých institucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Město podle něj ale musí schválit uhrazení ztráty za rok 2018 a smlouvu s Krajskou zdravotní. Rumburk podle starosty Lumíra Kuse (ANO) má peníze na úhradu loňské ztráty připraveny, potřebuje mít ale jasný návrh smlouvy od Krajské zdravotní.
„Našli jsme společné řešení,“ prohlásil Vojtěch. Krajská zdravotní, která zastřešuje páteřní nemocnice v Ústeckém kraji, podle něj do pondělí představí návrh smlouvy o smlouvě budoucí, kde jasně definuje svůj závazek převzít aktiva nemocnice. Tento návrh bude muset schválit ještě zastupitelstvo města. Klíčové je podle něj také to, aby se schválilo zaplacení dluhu za minulý rok, který je zhruba 50 milionů.
„My potřebujeme nějaký relevantní dokument, na základě kterého zastupitelstvo rozhodne o úhradě ztráty. Tyhle deklarace přes média nejsou závazné,“ reagoval zatím starosta Kus. Město má podle něj připravené peníze na úhradu loňské ztráty, která dosáhla 52 milionů korun.
Na konci května už ale hospodaření podniku vykazovalo ztrátu dalších bezmála 18 milionů korun a podle informací z insolvenčního rejstříku Lužická nemocnice dluží také více než 37 milionů korun bankám, pojišťovnám a dodavatelům.
„Kdybychom měli zaplatit všechny ztráty a dluhy, tak tím zablokujeme rozvoj města na další dva roky,“ prohlásil starosta. Zastupitelé jsou podle něj trestně odpovědní za to, že vydají 52 milionů, což bez závazného dokumentu, jako je smlouva o smlouvě budoucí s Krajskou zdravotní nebo rozhodnutí krajského zastupitelstva, nelze. Navíc je podle něj třeba reagovat rychle. Až bude ustanovený insolvenční správce, bude už podle starosty jednání obtížné.
Podobně se vyslovil i Vojtěch, který uvedl, že s Kusem mluvil. V minulosti město nechtělo dluh hradit, protože nemělo jistotu, co s nemocnicí dále bude. Teď ale existuje slib Krajské zdravotní. Ministr proto předpokládá, že zastupitelstvo uhrazení závazku schválí, aby vedení nemocnice mohlo stáhnout návrh na vyhlášení insolvence. Zároveň má schválit plán hospodaření na letošní rok.
Dluh u pojišťoven by mohl řešit splátkový kalendář
Nemocnice je v insolvenci od poloviny měsíce. Vykazuje ztrátu asi 70 milionů korun. Krajská zdravotní si nechala vypracovat audit, se kterým teď seznámila ministerstvo. „Situace s hospodařením nemocnice není dobrá,“ prohlásil Vojtěch. Největšími věřiteli zdravotnického zařízení jsou pojišťovny, které jsou podle jejich zástupců připraveny vytvořit pro město splátkové kalendáře.
Krajská zdravotní podle předsedy představenstva Jiřího Nováka byla po celou dobu připravena vstoupit do Lužické nemocnice a provozovat ji. Ale potřebovali analýzu a závěry auditu. Zástupci zdravotních pojišťoven pak ujistili, že péči pro své klienty ve Šluknovském výběžku zajistí.
Rumburk dal na provoz a investice nemocnice za 15 let asi 200 milionů korun. Ministr dříve uvedl, že nemocnice v Rumburku je v obtížné situaci kvůli své poloze blízko německých hranic.
Už v minulosti těžko získávala zdravotnický personál, místní raději dojížděli za vyšší odměnou do blízkého zahraničí. Nemohla sehnat ani primáře pro některá oddělení, přestože jim nabízela nadstandardní odměnu.
Raději do Německa?
Právě nemocnice v německém Sebnitzu se přitom nabízí jako pomoc, kdyby navzdory nynějším snahám rumburské zdravotní zařízení zavřelo. Cesta do jiných zařízení v kraji by mohla trvat i hodinu, ale Sebnitz je jenom pět kilometrů za hranicemi. Navíc co oddělení, tak alespoň jeden český lékař. „Pacienti u nás mohou mluvit svým rodným jazykem,“ poznamenala ředitelka nemocnice v Sebnitzu Tina Winkler.
Zařízení by případně přijalo i část zaměstnanců, ať už zdravotních sester, nebo doktorů z Rumburku. Pořádalo by pro ně kurzy němčiny a zároveň by některé německé zaměstnance mohlo ještě učit česky. Nevýhodou ovšem je, že čeští záchranáři do Sebnitzu zajíždět nemohou, právě kvůli hranici.
Německá nemocnice ovšem stojí o české pacienty, i když v Rumburku nezavřou. Dlouhodobě třeba v regionu chybí porodnice. V Sebnitzu uvažují o jejím otevření, pokud by Češkám porody platila pojišťovna.
Nemocnice v Sebnitzu by nebyla prvním takovým zařízením v příhraničí, kde by Češi našli pomoc. Lidé z Českých Velenic na Jindřichohradecku už šest let využívají péči v sousedním rakouském Gmündu. Pojišťovny ji hradí jako v tuzemsku.
- V Česku je podle posledních dostupných údajů deset fakultních a 146 dalších nemocnic. Několik desítek zařízení poskytuje následnou péči o chronicky nemocné nebo ty, kdo se doléčují. Problémům s financováním a nedostatkem personálu čelí hlavně menší instituce. Opakovaně na to upozorňují jejich zástupci, svaz pacientů i další organizace.
- Jde třeba o Sušici na Klatovsku, kde chybí lékaři, interna funguje omezeně a město si přebírá nemocnici zpátky od soukromníka. Zastupitelé odsouhlasili 22 milionů korun na její stabilizaci.
- V Orlové pak skončilo interní i chirurgické oddělení a část lůžek se přesouvá do Karviné a Havířova. Jde o součást krajského plánu optimalizovat zdravotní péči v regionu, ovšem místním se to nelíbí. Podle odborů mají finanční problémy téměř všechny malé nemocnice.
- Někde se ale pacienti dočkají i zlepšení. Například liberecká nemocnice převzala tu frýdlantskou a zřejmě v srpnu obnoví pohotovost.
- Plzeňský kraj se zase rozhodl pro modernizaci v Rokycanech, kde by chtěl otevřít i oddělení následné péče.
