Nemáme vůbec žádné páky, říká k situaci s energiemi předseda ERÚ. Chyba je v zákonech, dodává Šnobr

Nahrávám video

Předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislav Trávníček necítí vinu za současnou situaci na trhu s energiemi, kdy pád skupiny Bohemia Energy a dalších obchodníků žene do potíží statisíce domácností. „Regulační úřady tady rozhodně nebyly zřízeny proto, aby se zabývaly strategiemi jednotlivých obchodníků na trzích. My na to nemáme vůbec žádné páky,“ zdůraznil v Otázkách Václava Moravce. „Chyba je v zákonech, ale to se nevyřeší ze dne na den,“ doplnil investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Vláda by měla ve středu v této souvislosti jednat o dávce mimořádné okamžité pomoci.

Vláda bude ve středu stanovovat podmínky pro dávku mimořádné okamžité pomoci v souvislosti se zdražováním energií a krachem některých dodavatelů. Pomoc by měla státní rozpočet přijít na dvě miliardy korun. V současnosti se týká 250 tisíc lidí a podle ministerstva práce a sociálních věcí to bude zhruba ještě o dvě stě tisíc více, uvedla v OVM ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Podle kandidáta na ministra financí v připravované vládě koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury bude ale problém se zpracováním takového množství žádostí a prověřením situace žadatelů. Peníze by tak nemusely přijít dostatečně rychle. „I kdyby vláda změnila normativy na mimořádnou okamžitou pomoc, tak sociální správa je schopná administrovat třicet tisíc dávek měsíčně,“ upozornil.

Dávka mimořádné okamžité pomoci patří mezi dávky hmotné nouze. Posuzuje se u ní příjem žadatele i ostatních členů rodiny i majetek, dostanou ji jen lidé ve vážné tísni. V době uzávěr za covidové epidemie přitom ministerstvo práce podmínky pro vyplacení mimořádné pomoci zmírnilo. Úřady majetek neposuzovaly, hodnotil se jen aktuální příjem.

Podle Stanjury situaci neřeší ani zastropování záloh na energie, které stanovil Energetický regulační úřad (ERÚ) na návrh ministerstva průmyslu a obchodu. „Zálohou neřešíte vůbec nic, jen ten problém odkládáte,“ uvedl.

Řešením by podle něj například byla půjčka nebo dotace přes dodavatele poslední instance (DPI). Do režimu dodavatele poslední instance se dostali bývalí klienti společnosti Bohemia Energy, která ukončila činnost v polovině října, i dalších menších dodavatelů. V režimu DPI skončilo na devět set tisíc odběratelů. Přebírají je pak jiné společnosti, takzvaní dodavatelé poslední instance, a řadě lidí kvůli tomu násobně stouply zálohy za energie.

Schillerová by chtěla ve vládě také probrat, zda v tomto případě neselhal ERÚ v kontrolní činnosti. K možným personálním změnám uvedla, že je navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„Ještě nejsme ve fázi hledání viníků, protože nemáme zatím vyřešenou pomoc lidem. Odpovědnost má vláda u moci, ministerstvo průmyslu a ERÚ. Odpovědnost je také těch, co nedodrželi smlouvy,“ uvedl Stanjura.

ERÚ vinu necítí

Vedení úřadu podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka postupovalo správně. Rezignovat nyní proto nehodlá. „Ani já, ani rada necítíme žádnou vinu za současnou situaci. My se prostě musíme bavit o tom, co má ERÚ za kompetence, respektive co nemá. Regulační úřady tady rozhodně nebyly zřízeny proto, aby se zabývaly strategiemi jednotlivých obchodníků na trzích. My na to nemáme vůbec žádné páky,“ řekl v OVM.

Podle něj ERÚ reguluje sektor energetiky, kde není možná konkurence. „Tam stanovujeme regulované ceny. Zbytek, což jsou obchod a výroba, tam žádné kompetence nemáme a obchodníci nemají žádné povinnosti,“ sdělil. Nicméně uvedl, že úřad připravuje analýzu příčin nynější situace. Hotová by podle něho mohla být do půl roku a řeší se v ní i to, co se stalo s plynem a energií, kterou měla společnost Bohemia Energy nasmlouvanou v době, než vypověděla lidem smlouvy. „Spekuluju, že energii následně prodávala na kratších kontraktech,“ uvedl v OVM investor, analytik a minoritní akcionář energetické společnosti ČEZ Michal Šnobr.

Problém je podle něj v zásadě ale ten, že v Česku není platforma, a to politická ani na úrovni úřadů, která by současnou situaci a problémy dokázala řešit. „Není to ani ministerstvo průmyslu a obchodu ani ERÚ. Chyba je v zákonech, ale to se nevyřeší ze dne na den,“ řekl s tím, že zákony podle něj proto bude nezbytné změnit.

S potřebou změnit legislativu souhlasí i ekonom IDEA Cerge-EI Filip Pertold, podle kterého trh s energiemi evidentně nefunguje. „Je to trh, který nabádá dodavatele k morálnímu hazardu, aby slibovali něco, čemu nemůžou dostát při špatném vývoji cen, a nic se jim nestane,“ uvedl s tím, že pokud je regulace takto nastavena, tak logicky vybízí k riziku. „To známe z bankovnictví. Proto tam máme bankovní dohled, aby banky extrémně neriskovaly,“ zdůraznil.

Dodal, že je pro něho nepochopitelné, jak mohl pravidla někdo takovým způsobem nastavit: „Když de facto nabádají k tomu, abych spekuloval permanentně na pokles nebo stagnaci cen. Nerozumím tomu.“

Trávníček v této souvislosti podotkl, že je to právě ERÚ, který se snaží už roky získat větší kompetence. „Ale vezměte si dodavatelskou lobby, která na politiky působí. Úřadu tak za dvacet let nepřibyly žádné kompetence. A trh se naopak pořád posouvá do volnějšího módu. My kompetence rádi přijmeme,“ zdůraznil.

Podotkl, že i dnes už ale prakticky úřad sahá za rámec svých běžných pravomocí s cílem pomoci lidem, kteří se ocitli v situaci, kdy mají platit za energie až trojnásobně vyšší zálohy než dosud. Například zmíněné zastropování záloh. „Nezastíráme, že to je odložení (problému), ale dojednali jsme s dodavateli poslední instance, kteří si podle zákona zálohy mohou stanovit jakékoliv, jejich snížení,“ zdůraznil s tím, že nyní apelují také na to, aby se našla nějaká instituce nebo nástroje, které by zákazníkům zvýšené náklady kompenzovaly.

Podle Trávníčka úřad hledá dál i další možnosti. Například takové nástroje, které by směřovaly přímo vůči dodavatelům poslední instance. „Jednalo se například o tom, zda by národní investiční banka mohla poskytnout institucím záruky za kreditní rizika, aby bankovní instituce mohly nějakým způsobem ulevit – poskytovat například postiženým zákazníkům bezúročné půjčky. Aby nepadali do dluhových pastí,“ upřesnil. Aktuálně tak ERÚ o této formě dál jedná s různými k tomu kompetentními institucemi.

Pertold by apeloval na uživatelskou jednoduchost pro klienty. „Na Slovensku se to stalo (ukončila tam činnost dceřiná společnost Bohemia Energy) a lidé spadli automaticky do nějakého tarifu, který byl přívětivější,“ uvedl. Slovensko má ceny energií na rozdíl od Česka regulované, a vyšší náklady jdou tak za poskytovatelem, a nikoliv klientem.

„Ano, chceme mít konkurenci na trhu, ale ta nemůže spočívat v tom, že někdo naslibuje nějaké tarify, které nejsou reálné. Klienti pak ztratí veškerou důvěru v trh a ten zkolabuje. Lidé nebudou chtít hledat konkurenci, protože si myslí, že to znamená, že se nedodrží kontrakt. A do této situace jsme se dostali, a to je chyba v regulaci trhu,“ dodal Pertold.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 7 mminutami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 37 mminutami

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 1 hhodinou

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 10 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 10 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 12 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 12 hhodinami
Načítání...