Odklad pouze ze zdravotních důvodů. Novelu podpořila vláda

Vláda zaujala kladné stanovisko k poslaneckému návrhu novely školského zákona, který má snížit množství odkladů povinné školní docházky, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle návrhu poslanců vládních i opozičních stran by odklady měly být možné pouze tehdy, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Kabinet rovněž schválil novelu, která má zavést mimo jiné pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách. Rozhodl rovněž o zvýšení letošního rozpočtu vysokých škol o jednu miliardu korun. Jedná se o peníze, které byly vysokým školám přislíbené již na začátku letošního roku.

Změny v posuzování odkladů by měly podle návrhu začít platit od září 2025, zavádět by se měly postupně podle věku dětí. K návrhu je naplánovaná na čtvrtek tisková konference, na které by o něm měl Bek mluvit podrobněji.

Odklad by mohly podle předkládaného návrhu dostat děti s chronickým onemocněním nebo například po úrazu, který vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci, vyplývá z podkladů. Žádost o odklad by bylo potřeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa, nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli.

S doporučením k odkladu by podle návrhu musela poradna vydat i doporučení podpůrného opatření ke vzdělávání dítěte podle individuálního plánu. Zrušit by se měly dodatečné odklady, důvodem je nejednotnost udělování i jejich nadužívání, uvedli předkladatelé.

Nahrávám video

Zápisy do prvních tříd by se měly podle návrhu přesunout zpět na období od 15. ledna do 15. února. Od roku 2017 se přitom posunuly z ledna na duben, podle předkladatelů to ale nepřineslo očekávané snížení množství odkladů. Nově by měla platit povinnost při zápisu uvést, kde dítě plnilo povinnou předškolní docházku.

Omezení odkladů by se podle návrhu mělo zavádět postupně během tří let podle data narození dětí. Jedním z důvodů postupného zavádění je kapacita základních škol, uvedli předkladatelé. S odloženou účinností od září 2029 navrhli zrušení přípravných tříd ZŠ. Proti byla v připomínkách například Unie zaměstnavatelských svazů (UZS).

Mateřské školy by podle návrhu měly základní škole, do které dítě nastupuje, předat přehled výsledků pedagogického diagnostikování a podpůrných opatření. Ve třídě s alespoň 15 žáky prvního ročníku by měli být asistenti pedagoga, navrhují poslanci. Tato úprava by měla platit od září 2026. V připomínkách s tím nesouhlasily UZS či ministerstvo financí.

Návrh má změnit i hodnocení žáků v první a druhé třídě – neměli by dostávat známky, ale slovní hodnocení. Změna by se měla zavádět postupně, od září 2027 pro první třídu, o rok později pro první a druhou třídu. První třídu by nemohli žáci opakovat, postoupit do druhého ročníku by měli bez ohledu na prospěch, navrhli předkladatelé. Ředitel by mohl opakování povolit na žádost rodičů, potřeba by mělo být doporučení lékaře či klinického psychologa a poradny, úprava by měla podle návrhu platit od září 2026.

Zvýšení rozpočtu vysokých škol

Vláda také rozhodla o zvýšení letošního rozpočtu veřejných vysokých škol o jednu miliardu korun. Peníze jsou určené mimo jiné na snížení rozdílů v platech na univerzitách. „Prostředky jsou určeny na posílení personální politiky vysokých škol, podporu bezpečnosti i na řešení povodňových škod,“ uvedl na síti X Bek.

Letos jeho resort pracuje s výdaji asi 273 miliard korun i se započtením čtyř miliard, o které se navýšil loni schválený rozpočet, který měl činit asi 269 miliardy korun.

Akademici a další pracovníci vysokých škol loni poukazovali na nedostatek peněz pro univerzity a nízké platy některých jejich pracovníků, zejména na humanitně zaměřených fakultách. Po ministrovi loni na podzim chtěli navýšení rozpočtu vysokého školství o tři až čtyři miliardy korun ve srovnání s rokem 2023, Bek požadavek označil za nereálný. Přislíbil tehdy školám zvýšení o jednu miliardu korun, 800 milionů měly dostat na snížení rozdílů v platech na univerzitách.

Příští rok by resort mohl pracovat s výdaji 290,8 miliardy korun, schválila vláda. Rozpočet vysokých škol by se měl proti loni schválenému rozpočtu na letošní rok zvýšit asi o čtyři miliardy korun na 34,9 miliardy korun.

Nahrávám video

Peníze pro školní psychology

Vláda také schválila novelu, která má zavést mimo jiné pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů v základních školách. „Zavádíme v zákoně možnost pro vládu regulovat tempo personálního růstu kapacit v regionálním školství,“ řekl Bek. Pokud ve škole například neporoste počet dětí, nemohla by v daném roce zaměstnat více učitelů. Stát podle Beka musí mít nástroj, jak v případě nepříznivých ekonomických okolností například růst počtu učitelů regulovat.

Vláda by podle návrhu mohla v případě potřeby vládním nařízením pro kalendářní rok či roky stanovit stejný počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v dané škole jako při rozpisu peněz v roce předcházejícím. Stanovení limitu by se mohlo týkat i financování školních psychologů a speciálních pedagogů.

Zavádění školních psychologů a speciálních pedagogů je podle Beka důležité proto, aby bylo možné se věnovat problémům, které souvisejí s duševním zdravím dětí nebo například s poruchami učení. Větší běžné základní školy, předpokládá se školy se 180 a více žáky, by měly dostat peníze na školního psychologa či speciálního pedagoga ze státního rozpočtu. Maximální počet financovaných hodin by stanovilo vládní nařízení, vyplývá z dokumentů k novele.

Výpočet by měl vycházet z průměrného počtu žáků dané školy za poslední tři roky. Menší školy by měly mít možnost nadále čerpat peníze na takzvaná podpůrná opatření, ke kterým mohou školní psychologové a speciální pedagogové patřit. Úprava by podle zprávy RIA měla platit od roku 2026.

Novela podle Beka přináší také pozici provázejícího učitele, který má zlepšit vzdělávání nových učitelů. „Teď bude mít praxe, kterou vykonávají studenti učitelství, velmi pevné obrysy a bude se jim věnovat standardně učitel, který je k tomu dostatečně připraven a je zkušený a bude také za to řádně odměňován,“ řekl Bek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
08:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 47 mminutami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
19:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
14:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 3 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
16:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 3 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
15:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...