Naučit se česky, stát se novinářem, ajťákem nebo filmařem, to všechno lze na letních školách

Skupinka studentů s kamerou v ulicích Havlíčkova Brodu, připravený mikrofon, před objektivem respondent – i tak může vypadat letní výuka budoucích žurnalistů. Ale nejen ti se v letních měsících snaží zdokonalit své znalosti. Studenti z celého světa se sjíždějí například na letní výuku češtiny. Zájem o letní školy znovu stoupá. Kromě psaní, střihu nebo jazyků lze o prázdninách studovat například i programování.

„Letos máme zhruba o desítku studentů více než vloni, to znamená zhruba padesátku účastníků,“ říká Monika Brothánková z organizačního týmu Letní žurnalistické školy, která tento týden probíhá v Havlíčkově Brodě. Psát, natáčet a stříhat se tak na škole pojmenované podle Karla Havlíčka Borovského učí studenti z celé České republiky, ze Slovenska a Ukrajiny.

Vzdělávací instituce, univerzity, neziskové organizace nebo firmy letos pořádají letní školy s různým zaměřením. Například Univerzita Karlova pořádá kurzy s právním, medicínským nebo přírodovědným zaměřením, v Olomouci si na Letní škole Badatele mohou středoškoláci rozšířit znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi a na brněnském VUT před několika dny skončila Letní vědecká škola. Populární jsou také kurzy češtiny pro cizince.

Potomci Čechů, studenti bohemistiky nebo tlumočníci se učí česky

Na Univerzitě Karlově, která kromě Letní školy slovanských studií pořádá i další kurzy češtiny, letos dokonce podle mluvčího Václava Hájka zájemců přibylo – lépe řečeno se dostal zhruba zpátky na předcovidovou úroveň. „V tomto roce (léto 2023) jsme zaznamenali zvýšený nárůst zájemců o tyto kurzy v porovnání s létem roku 2022, a sice o cca 35 procent,“ sděluje. „Letos byl z pochopitelných důvodů také nárůst studentů z Ukrajiny,“ doplňuje.

Nejenom Češi tak tráví léto v učebnách. „Abych se mohl aklimatizovat a integrovat v Česku, rozhodl jsem se pravidelně studovat češtinu. Hodně mi pomáhala Letní škola slovanských studiích: zúčastnil jsem se škol v Praze, Českých Budějovicích a Olomouci,“ říká Andrea Trenta, Ital, který žije v Česku už několik let a v létě se v Olomouci rozhodl znalost českého jazyka zdokonalit.

Na Letní školy slovanských studií, které pořádá ministerstvo školství (MŠMT) kromě Olomouce také v Poděbradech, Plzni, Brně, Praze a Českých Budějovicích, letos přijelo kolem 400 stipendistů z ciziny. Učit češtinu se tak podle Evy Rusinové, vedoucí Kabinetu češtiny pro cizince z Masarykovy univerzity, přijíždí studenti bohemistiky zahraničních univerzit, překladatelé, tlumočníci nebo potomci krajanů. V Brně letos mělo semestrální stipendia pro výuku češtiny 200 ukrajinských studentů a v průběhu roku se u nich tento jazyk učilo 600 lidí z válkou zasažené země.

Ajťačkou za týden

Za týden strávený na letní škole IT neziskovky Czechitas se středoškolačky mohou naučit základy programování, práce s JavaScriptem nebo grafiky. „Letos se ve dvou bězích zúčastnilo 54 slečen, loni to bylo 70, ale tam se jednalo o tři běhy,“ vysvětluje marketingová specialistka Czechitasu Kateřina Jeřábková.

„Dáme jim úplný základ, snažíme se zapojovat třeba soft-skills jako prezentování,“ poznamenává. Cílem jejich dvou letních škol v Praze a v Brně je podle ní ukázat děvčatům ve věku 15–19 let, že IT není jen programování.

Letní školy jsou většinou krátkodobé pobyty, které trvají několik týdnů až jeden nebo celé dva letní měsíce. Podobně jako cizinci přijíždí do Česka, můžou také zájemci z tuzemska vyrazit na letní školu do zahraničí. Pro studenty ve spolupráci s univerzitami nabízí taková místa Akademická informační agentura (AIA).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...