Národní galerie v Praze (NG) obcházela v letech 2018 až 2020 zákon o registru smluv a bez soutěže uzavírala smlouvy na některé služby, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zásadní problémy podle něj provázely i hospodaření galerie. Podle mluvčí NG Evy Sochorové jsou zjištěné problémy spojené s předchozím vedením a galerie pracuje na jejich nápravě. Menší nedostatky kontroloři odhalili také u Uměleckoprůmyslového muzea v Praze (UPM).
Podle zjištění NKÚ ignorovala galerie v kontrolovaném období zadávací řízení mimo jiné při výběru dodavatelů na právní služby. Přestože galerie měla vlastní právní oddělení, najala si tři externí společnosti, které za právní oddělení vykonávaly jeho agendu. Národní galerie uzavřela s externisty bez výběrového řízení sedm smluv. Tři z nich byly navíc neplatné, protože galerie neuvedla povinné údaje a pozměnila účinnost smlouvy. Galerie přesto na jejich základě zaplatila 4,5 milionu korun.
Jednomu z dodavatelů právních služeb platila NG odměnu i v měsících, kdy neposkytoval žádné služby, uvedli kontroloři. U další smlouvy zvýšila galerie dvěma dodatky odměnu z 1,5 milionu na 2,6 milionu korun, aby nakonec vyplatila ještě o 373 tisíc korun víc.
Také realitní služby poskytovaly Národní galerii tři různé firmy. Smlouvy v celkové hodnotě 2,4 milionu korun s nimi galerie uzavřela rovněž bez výběrového řízení. „I v tomto případě NG necelý půlrok po podpisu smlouvy zvýšila dodatkem cenu z původních 1,2 milionu korun na dva miliony korun,“ konstatoval NKÚ.
Problematická zakázka
Problematická byla podle kontrolorů i zakázka na poskytování bezpečnostních služeb. Galerie nezveřejnila v registru smluv její hodnotu, což je povinný údaj, a smlouva tedy byla zrušena. „Galerie i přesto zaplatila dodavateli na základě neplatné smlouvy 154 milionů korun,“ upozornili kontroloři.
NKÚ dále galerii vyčítá, že postupovala netransparentně, když v prosinci 2018 uzavřela bez výběrového řízení smlouvu se svým ředitelem na vytvoření autorského díla za více než 1,1 milionu korun. Kontrakt navíc podepsala v zastoupení neoprávněná osoba, uvádí NKÚ.
Galerii vedl v letech 2014 až 2019 historik umění Jiří Fajt. V roce 2019 ho z čela instituce s odkazem na hospodářská pochybení odvolal tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Stát se v květnu 2020 prostřednictvím ministerstva kultury Fajtovi za odvolání omluvil.
Selhání vnitřního kontrolního systému
Společným jmenovatelem zjištěných nedostatků bylo podle NKÚ mimo jiné to, že smlouvy s dodavateli uzavírala NG, aniž to schválily kompetentní osoby, které tuto povinnost měly. „Jde o jedno ze zásadních selhání vnitřního kontrolního systému. Ten u Národní galerie nefungoval správně a celkově je jedním z podstatných důvodů výše popsaných problémů,“ konstatuje NKÚ. Část pochybení vyhodnotili kontroloři jako podezření na porušení rozpočtové kázně.
Na nápravě se podle mluvčí NG už pracuje. „V současné době realizujeme nápravná opatření odstraňující nálezy kontroly NKÚ,“ sdělila. Dodala, že snahou galerie je zlepšit interní administrativní procesy a postupovat ve shodě s platnými zákony.
U Uměleckoprůmyslového muzea v Praze odhalil NKÚ oproti Národní galerii méně závažné nedostatky. Týkaly se vnitřního kontrolního systému, ale i evidence majetku nebo vedení účetnictví. Muzeum ve dvou případech přenechalo nájemci do užívání prostory sloužící k podnikání a k tomu bezúplatně i vybavení.
Kritizovaným pronájmem restaurace v hlavní budově UPM a bistra v centrálním depozitáři se muzeum podle mluvčí Radky Potměšilové snažilo především zajistit služby pro návštěvníky a zaměstnance. „NKÚ nás na nedostatky upozorňovalo průběžně, proto jsme je průběžně odstraňovali. Na oba prostory máme už nové nájemní smlouvy,“ sdělila Potměšilová.
