Vysoké školy hlásí velký počet zájemců o studium, největší konkurence je v případě zdravotnických, pedagogických, ale i ekonomických oborů. České televizi to potvrdila víc než polovina z deseti oslovených univerzit napříč Českem. Podle ministerstva školství stojí za vysokým počtem přihlášek o studium zejména větší počet devatenáctiletých, kteří jsou nejčastějšími zájemci. Celkový počet podaných přihlášek se může ještě navýšit, na některých školách je totiž stále možné se o studium ucházet.
„Primárně jsem se hlásila do Anglie, ale v Česku jsem si podala šest přihlášek. Na některých školách jsem měla jistotu, protože mě vzali bez přijímaček, chtěla jsem si ale nechat otevřená vrátka,“ řekla ČT studentka Laura Germičová z Chebu. „Kdybych tu jistotu neměla, podala bych si přihlášek víc. Takhle jsem si vybrala alternativy k oboru, na který jsem se hlásila v zahraničí a který v Česku není,“ upřesnila.
Naopak Klára Strolená z Kladna si podala přihlášku na jedinou školu i kvůli blízkosti k jejímu bydlišti. „Přihlášek jsem si chtěla podat víc, ale jen jediná škola splňovala to, co jsem si představovala. Další škola, která by mé požadavky naplnila, byla až v Ostravě, proto jsem zvolila školu v Praze.“
Rekordní zájem o studium na Univerzitě Palackého
Univerzita Palackého v Olomouci v letošním přijímacím řízení zaznamenala největší zájem o studium za posledních deset let. Téměř 34,5 tisíce přihlášek dorazilo do 15. března letošního roku, což je o dva tisíce víc než loni. Číslo se ale podle mluvčího univerzity Egona Havrlanta ještě vzhledem k probíhajícímu přijímacímu řízení navýší.
Víc než 15procentní nárůst oproti loňsku zaznamenala i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JČU), jak potvrdil její mluvčí Štěpán Kuděj. Dodal, že je stále možné se na některé obory přihlásit, a tak i počet přihlášek na JČU může narůst.
Silné ročníky
„Počet přihlášek, respektive počet hlásících se studentů, ovlivňuje zejména demografie a vývoj počtu devatenáctiletých ve společnosti,“ vysvětlila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
„S nárůstem jejich počtu vzrůstá i konkurence, což má dopad i na chování uchazečů, kteří si tak podávají více přihlášek, aby zvýšili své šance na přijetí,“ upřesnila Lednová. Stoupající trend bude podle ní pokračovat i v následujících letech až do roku 2027 nebo 2028, kdy podle dat Českého statistického úřadu začnou čísla postupně klesat.
Medicína a pedagogika láká uchazeče nejvíc
Nejvyšší počet přihlášek zatím eviduje Univerzita Karlova (UK) jakožto největší česká univerzita. Z celkového počtu téměř 66 300 přihlášek tvoří více než polovinu přihlášky k bakalářskému studiu, dalších 31 tisíc uchazečů projevilo zájem o magisterskou formu studia.
Podle mluvčího univerzity Václava Hájka byl největší zájem o studium všeobecného lékařství (zhruba 10,7 tisíce přihlášek na všechny lékařské fakulty UK), práva a právní vědy (2,5 tisíce přihlášek) nebo o studium zubního lékařství (zhruba 2,5 tisíce přihlášek). Z hlediska fakult se studenti hlásili nejčastěji na filozofickou (zhruba 9,5 tisíce přihlášek), v těsném závěsu na pedagogickou (téměř 8 tisíc) a na fakultu sociálních věd (cca 7,7 tisíce).
Západočeská univerzita v Plzni obdržela nejvíc přihlášek na Fakultě pedagogické (FPE), Fakultě ekonomické a Fakultě zdravotnických studií. Celkově o studium na FPE podle mluvčí Šárky Staré projevily zájem bezmála čtyři tisíce studentů. Ti se nejčastěji ucházeli o studium angličtiny nebo učitelství pro první stupeň základních škol.
Velký zájem o pedagogické obory potvrzují i čísla z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde počet přihlášek na učitelské obory bývá tradičně podle mluvčího Kuděje nejvyšší, nebo z Univerzity Pardubice či Hradec Králové.
Ke studiu je stále možné se přihlásit
Na řadě univerzit je stále možné podat přihlášku během srpna či do jeho konce, jinde i během září. Často se jedná o dodatečná přijímací řízení či druhá kola. Například České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) vyhlásilo mimořádné přijímací řízení na Fakultě architektury či Fakultě informačních technologií pro ukrajinské studenty, kteří jsou držiteli víz dočasné ochrany, případně víz za účelem strpění, jak potvrdila Kateřina Veselá z odboru PR a marketingu ČVUT.
Volná místa hlásí například Univerzita Karlova či Západočeská univerzita v Plzni ve vybraných programech. Podobná je situace i na ostatních univerzitách.
