Na sedmero skautů vystříleli tři tisíce nábojů. Od komunistické operace Jizerka uběhlo 70 let

Sedmičlenná skupina skautů z Podkrkonoší se v létě 1949 pokusila utéct za hranice – komunistický režim jejich hnutí zakázal a členům hrozila perzekuce. Plán na emigraci ovšem skončil v Jizerských horách krvavým přepadením bezpečnostními složkami, při kterém dva skauti zemřeli a další čekalo mnohaleté vězení. Od policejní „operace Jizerka“ uběhlo 24. července sedmdesát let, a třebaže přesné místo tvrdého zásahu není známé, stopy po akci Státní bezpečnosti se objevují dodnes.

Skupina skautů z Železného Brodu, z nichž bylo většině kolem osmnácti, čekala na převaděče ve stanech na odlehlém místě nedaleko Smědavy v Jizerských horách. Odsud měli zamířit na Šumavu a uprchnout do Západního Německa. To ještě netušili, že nečekají na vhodnou příležitost opustit zemi, ale na komando příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) a Státní bezpečnosti (StB).

Přeživší Radomil Raja je přesvědčen, že úmysl a místo tábořiště skautů prozradil Jiří Hilger. Ten měl pověst agenta západní rozvědky, jenž díky svým kontaktům na převaděče měl skautům pomoci překonat hranice. Podle Raji byl ale Hilger agentem hned dvojitým – a spolupracoval s StB.

Sedmdesát proti sedmi

Třiadvacátého července večer se policisté rozhodli, že zaútočí. Proti sedmeru skautů vyrazilo brzy ráno nejméně sedmdesátičlenné komando, vybavené mimo jiné i těžkými kulomety.

Stany obklíčili a nejprve je prostříleli. Pětatřicetiletý vedoucí skautského oddílu Jiří Haba (jediný starší člen výpravy) kvůli zraněním nedokázal stan opustit a podle svědectví Raji sáhl po pistoli, aby krycí palbou poskytl ostatním možnost utéct. Policisté ho spolu se stanem rozstříleli kulometem.

Zbytek skautů se vzdal a komando je donutilo lehnout na zem. Poté vypálili i na tyto bezbranné, o život ranou do zad přišel Tomáš Hübner. Další krveprolití zastavil pokyn jednoho z velitelů. „Klid, soudruzi, neprasečte, potřebujeme také nějaké živé,“ zněl podle Raji povel.

Oficiální zpráva StB ze zásahu uváděla, že Hübnera zastřelil skautský vedoucí Haba, který poté spáchal sebevraždu.

Vedle mne zastřelili Tomáše Hübnera ze Železného Brodu, mladého kluka, kamaráda ze skautského oddílu. Mě postřelili do obou nohou. Pepíka Veselého, Jindru Kokošku také postřelili. Takže tam vypálili několik zásobníků, z toho do našich těl nejméně sedm ran.
Radomil Raja
přeživší skaut

Připravené procesy

Živé potřebovali komunisté pro další z inscenovaných monstrprocesů, který nakonec skončil mnohaletou nucenou prací v uranových dolech. Za nesmyslné trestné činy dostali skauti tresty ve výši dvaceti, deseti a osmi let.

Když akce Jizerka, zaměřená na diskreditaci a likvidaci skautského hnutí, skončila, nastalo v Železném Brodě, odkud skauti pocházeli, i v jizerskohorských obcích rozsáhlé zatýkání. Během něj policie zadržela čtyřicet lidí, z nichž někteří byli později propuštěni.

Mnoho dalších, včetně těžce zraněného Raji či nezletilých chlapců z okolních obcí, kteří skautům poskytli potraviny, muselo do vězení od několika měsíců po dva a půl roku. Odsouzeným bylo v té době mezi patnácti až dvaceti lety.

Zkrvavená plachta v garáži

Poloha skautského tábořiště, kde k zásahu policistů došlo, zůstává dodnes neznámá. Najít toto místo se nyní snaží liberecký kriminalista Pavel Karmazín s pracovníky dvou zdejších muzeí. Doufají, že se jim podaří vyjasnit některé otázky, které tragédii dodnes doprovází. Jedním z jejich posledních objevů je plachta, na které, jak se domnívají, zasahující komando odneslo jednoho ze zastřelených skautů.

„Je na nás, abychom potvrdili, nebo vyvrátili, že je to opravdu ten autentický předmět, který už má muzejní hodnotu,“ uvedl Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, jenž na projektu spolupracuje.

Plachtu nalezli díky spolupráci s místním Jizerskohorským technickým muzeem, složená ležela v garáži v Bílém potoce. Rozbor ukázal, že na ní jsou stopy lidské krve. „Analýza byla úspěšná a DNA profily jsou vhodné pro porovnání s rodinnými příslušníky předpokládané oběti či obětí,“ řekl genetik Daniel Vaněk. Podle Rouse se nyní snaží dohledat příbuzné obou zemřelých.

Kříže připomínající akci Jizerka
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

Zásah provázejí i další nejasnosti. Podle kriminalisty Karmazína největším otazníkem je, zda-li šlo o vyprovokovanou akci Státní bezpečnosti, nebo neplánovaný zásah tehdejšího Sboru národní bezpečnosti.

Při pátrání vychází Karmazín z výpovědí žijících účastníků přestřelky i vyšetřovacích a soudních spisů. Nejsou ale podle něj kompletní, a úplné pravdy se už zřejmě dopátrat nedá. „Hypotézu můžeme stanovit s velkou pravděpodobností, ale na sto procent to nebudeme moci říci nikdy,“ dodal. Pokud by se ale podařilo dopátrat se místa tragédie, pomohlo by to objasnit alespoň některé nejasnosti.

Tři tisíce nábojů

Dnes zátah proti skautům připomíná dvojice spojených křížů nedaleko silnice ze Souše směrem na Smědavu. Před sedmdesáti lety ale na tomto místě skauti netábořili. „Místo se snažíme dohledat, protože tam bylo vystřeleno přes tři tisíce nábojů. Problém je, že změny v terénu kvůli kalamitní těžbě jsou obrovské. Výzkumy už probíhaly v roce 2008 a 2009, nezávisle na nás, s negativním výsledkem,“ uvedl kriminalista.

Podle Rouse je potíž v tom, že pro kalamitní těžbu se v 80. letech používala v této lokalitě těžká technika a původní terén může být přeorán až do hloubky tři čtvrtě metru. „Celé místo je i kontaminováno odpadem těžby, což jsou úlomky různých řetězů a podobně,“ doplnil Rous.

Je proto přesvědčen, že při hledání nebudou stačit klasické detektory kovů. „Budeme se snažit nasadit geofyzikální metody, jako je magnetometr, a budeme doufat, že tam zbyla třeba nějaká odpadní jáma, ve které jsou vyházené konzervy nebo něco podobného. To znamená, že tam bude větší objem železa, který bychom mohli detekovat,“ zakončil Rous.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 mminutami

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 33 mminutami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 9 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 11 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 12 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 13 hhodinami
Načítání...