Na oslavy státního svátku 28. října na Pražském hradě pozvala kancelář prezidenta i proruské aktivisty z krymskotatarského spolku Kyrym birligi (Krymská jednota). Upozornil na to server DeníkN. Aktivisté poté na Facebooku napsali, že prezident Miloš Zeman uznal Ruskem obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček nejprve tvrzení skupiny nepopřel, následně ale sdělil, že Zeman nadále považuje anexi Krymu za protiprávní.
Vedle pozvánky na Hrad se skupina pochlubila na svých stránkách i fotografií s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ten se nechal zachytit s Tamilou Nimetullajevovou, snachou šéfa organizace, který je na Ukrajině obviněn ze zakládání nezákonných ozbrojených skupin.
Premiér ve čtvrtek serveru DeníkN řekl, že nevěděl, s kým se fotil, a od celé skupiny se distancoval. Premiéra přitom čeká za tři týdny cesta na Ukrajinu, kam český ministerský předseda poletí poprvé po deseti letech.
Babiš také řekl, že sám by pozvánku na Hrad členům skupiny Kyrym birligi neposlal. Podobně se vyjádřil také ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Osobně bych například na oficiální akci pořádanou ministerstvem zahraničí podobné osoby nezval,“ řekl serveru ministr Petříček. Pozvánky na recepci k 28. říjnu jsou ale podle něj jen záležitostí Hradu, který je s ministerstvem obvykle nekonzultuje.
Spolek tvrdí, že Zeman uznal Krym za součást Ruska
Spolek Kyrym birligi na sociální síti uvedl, že získal podporu českého prezidenta. „Miloš Zeman je evropský politik, který uznal Krym za součást Ruské federace. Kyrym birligi si velmi cení toho, že si naší činnosti všimli na mezinárodní úrovni,“ napsal podle DeníkuN proruský spolek na Facebooku po oslavách svátku na Pražském hradě.
Mluvčí prezidenta na dotaz serveru, zda Zeman tvrzení spolku popírá, opakovaně odmítl odpovědět. „Hnusí se mi už jen fakt, že si s Vámi musím dopisovat,“ reagoval Ovčáček na dotaz serveru. „Stanovisko pana prezidenta je stále stejné – anexe Krymu byla a je protiprávní,“ dodal později Zemanův mluvčí.
Ukrajina označila kauzu za provokaci
Účast spolku na oslavách na Hradě označila ukrajinská ambasáda za provokaci, jejímž cílem je legitimizace anexe Krymu a poškození ukrajinsko-českých vztahů. „Hrátky s okupanty se zdají být zvlášť cynické v době, kdy je na okupovaném Krymu stále zakázána činnost opravdového zastupitelského orgánu krymských Tatarů – Medžlisu krymskotatarského národa, kdy stovky krymských Tatarů zažívají ze strany okupační správy pronásledování, represe, mučení a týrání, nebo jsou fyzicky likvidováni,“ sdělilo serveru velvyslanectví.
Ambasáda doplnila, že doufá, že se představitelé Česka nadále zdrží jakýchkoli kontaktů se „zástupci okupační správy a jejími loutkovými organizacemi“.
Celou událost musel v Kyjevě vysvětlovat český velvyslanec Radek Matula. „Velvyslanec ujistil ukrajinskou stranu o tom, že tato záležitost nemá žádný vztah k zahraniční politice České republiky. Na podpoře územní celistvosti Ukrajiny se shodli (čeští) ústavní činitelé na poslední společné schůzi a na pozici České republiky k anexi Krymu se nic nemění,“ sdělil mluvčí Černínského paláce Robert Řehák.
Ukrajinská prokuratura mezitím podle ukrajinské státní tiskové agentury Ukrinform nařídila tajné službě SBU, aby zjistila, kteří krymskotatarští představitelé „nezákonně navštívili Českou republiku“.
Zeman už dříve řekl, že obsazení Krymu je „fait accompli“
Ukrajinský Krym anektovalo Rusko na jaře 2014. Ukrajina poloostrov stále považuje za své území. Také Česká republika oficiálně trvá na tom, že Ruskem anektovaný Krym je nedílnou součástí Ukrajiny. Prezident Zeman v minulosti označil obsazení Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou věc. Následně ale popíral, že by tím legitimizoval anexi Krymu Ruskem.
„Hotová věc vůbec neznamená uznání legitimity anexe, naopak, je to terminus technicus,“ prohlásil dříve Zeman.
Příslušníci menšiny krymských Tatarů v minulých letech opakovaně protestovali proti ruské okupaci Krymu. Krymskotatarský spolek Kyrym birligi však zastává opačné názory. Podle DeníkuN je spolek nevýznamnou organizací, kterou využívá Rusko k propagandě. „Kreml jej založil těsně po anexi Krymu s cílem krymskotatarské hnutí rozštěpit. Snaží se diskreditovat skutečné krymskotatarské autority,“ řekl serveru DeníkN k fungování spolku odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír.
