Na financování nepedagogických pracovníků a na takzvané ostatní neinvestiční výdaje dostanou obce a kraje letos jedenáct miliard korun. Peníze, které by za třetinu roku vydával na placení nepedagogů stát, převede v plné výši do rozpočtů měst, obcí a krajů. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zřizovatelé by měli nepedagogy, například školníky, uklízečky či kuchařky, platit od září 2025. Záměr převést financování na zřizovatele kritizovaly v minulém týdnu školské odbory, proti se postavilo dříve i Sdružení místních samospráv.
„Podáme a budeme usilovat o schválení pozměňovacího návrhu k novele školského zákona, tak abychom ten návrh dali do systému ještě v průběhu ledna,“ popsal Stanjura. Novela by podle něj měla začít platit nejpozději k 1. červenci 2025. Kraje podle ministra letos obdrží 3,4 miliardy korun, obce 7,6 miliardy.
Změna financování podle Stanjury přinese větší samostatnost obcí a krajů při zajišťování podmínek pro činnost jimi zřizovaných škol, lepší zohlednění místních specifik při organizaci nepedagogické práce a vyšší předvídatelnost financí. V příštím roce se podle ministra počítá s nárůstem daňových příjmů asi o tři procenta, převedená částka pro obce a kraje by tedy činila celkem 32,4 miliardy korun. Jedná se o 22,2 miliard korun pro obce a 10,2 miliardy korun pro kraje, doplnil. Tato částka by již pokrývala financování po celý rok 2026.
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je změna pro nepedagogy výhodná. „Prostředky, které budou mít obce k dispozici, automaticky mezi roky budou narůstat, tak jak narůstají daňové výnosy,“ řekl. Změna je podle něj výhodná i pro učitele, protože dosud mohli ředitelé využívat část peněz na odměny učitelů pro dofinancování nepedagogických pozic. Stát bude podle něj nadále financovat například výuku plavání či přípravu na řidičská oprávnění a svářečské průkazy. Ostatní neinvestiční výdaje školy využívají například na učebnice a učební pomůcky.
Ve školském zákoně a v zákoně o rozpočtovém určení daní budou podle Beka základní parametry nového systému. Navazovat na to bude vládní nařízení, které detailně rozdělí peníze mezi jednotlivé obce a kraje. Ministerstvo školství ho podle Beka představí do konce ledna. Záležet bude na druhu školy, protože náklady spojené s provozem například základní a mateřské školy se podle něj liší.
Návrh je nepřipravený, upozorňují odboráři
Odboráři minulý týden upozorňovali, že je návrh nepřipravený a hrozí zhoršení podpůrných služeb ve školách, žádali jeho stažení. Pokud by se návrh měl uzákonit, pohrozili předáci protesty.
Vládní slib jedenácti miliard nezměnil nesouhlas obcí a krajů s převodem vyplácení nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol. Financování by ideálně mělo zůstat na státu, řekl předseda Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO).
„Částka sice kryje náklady pro rok 2025, ale neřeší hlavní problém: ředitelé škol už dva roky financují platy nepedagogických zaměstnanců z peněz určených na navýšení mezd učitelů. Takže dluh, který vláda vytvořila ve školství, zůstává dál. Další problém pak je, že nikde není definovaný klíč, podle kterého se mají tyto finance rozdělovat,“ doplnil místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček.
S převodem financování nepedagogů nesouhlasí ani Svaz měst a obcí. Návrh pokládá za nepřipravený a překotný. Vláda podle předsedy svazu Františka Lukla nevyčíslila dopady změny na území, a čísla tak nejsou dostatečně podložená.
