Na Erasmus plánuje na podzim odjet většina studentů, pobyt zcela zruší 9 procent z nich

Necelá desetina studentů, kteří chtěli v příštím školním roce studovat na zahraniční univerzitě v rámci evropského programu Erasmus, své plány v souvislosti s pandemií covidu-19 přehodnotila. Naopak tři čtvrtiny studentů, kteří chtějí strávit semestr v zahraničí, podle Domu zahraniční spolupráce, který Erasmus v Česku koordinuje, chce nadále odjet podle plánu. Ostatní sice se studijním pobytem v zahraničí stále počítají, ale posouvají jeho termín.

Pokud by záleželo uskutečnění pobytů v rámci Erasmu pouze na studentech, převážná většina z nich by jela. „Většina českých studentů výjezdy neruší, protože až 75 procent studentů nadále počítá s tím, že do zahraničí vyjede. Pouze devět procent studentů nyní ruší výjezdy,“ řekl Roman Klepetko z Domu zahraniční spolupráce.

Rozhodnutí ale není jen na studentech. Bude záviset i na dalším vývoji pandemie. V Evropě nyní přijímá účastníky Erasmu pouze 63 procent z 1133 vysokých škol, část dalších nabízí pouze dálkovou výuku po internetu nebo vůbec nic – zatím vyčkávají, jak se situace vyvine.

Klepetko upozornil, že stipendium bude v nadcházejícím semestru poskytnuto studentům jen na dobu strávenou v zahraničí. Pokud budou studovat on-line z Česka, tak peníze nedostanou. Přejít na on-line výuku jsou přitom připraveny i další vysoké školy, pokud by se epidemiologická situace zhoršila.

Deset procent evropských univerzit Erasmus pozastavilo

Deset procent evropských vysokých škol, zejména na severu Evropy a ve Španělsku, neplánuje studenty v rámci Erasmu přijímat vůbec. Podle mluvčí Domu zahraniční spolupráce Lucie Durcové ale není žádný stát, ve kterém by to platilo plošně. „Doporučujeme sledovat aktuální informace o situaci na jednotlivých školách,“ poradila. V Česku jsou nyní podle Klepetka ochotny přijímat zahraniční účastníky Erasmu všechny univerzity a všechny jsou také připraveny přejít na on-line výuku. 

S problémy se potýkala řada studentů, kteří vyjeli na Erasmus v minulém semestru a na zahraničních vysokých školách pobývali v době, kdy státy uzavřely hranice a utlumily veřejný život ve snaze zpomalit šíření covidu-19.

Na konci února bylo na Erasmu 4800 lidí z Česka, koordinátoři jim v březnu doporučili, aby se vrátili. Podle Durcové tak učinily asi dvě třetiny z nich, zbytek v zahraničí zůstal. Zároveň podle mluvčí Durcové dvě třetiny lidí pokračovaly ve studiu on-line – ať už v cizině, nebo z domova. Zcela ukončila pobyt asi pětina účastníků Erasmu a čtyři procenta ho přerušila.

Podle koordinátorů studijních pobytů a stáží se Erasmu kažoročně účastní kolem osmi tisíc vysokoškolských studentů a dalších 2000 zaměstnanců vysokých škol z ČR. Naopak do Česka díky Erasmu přijelo předloni asi 11 tisíc cizinců.

Od roku 1998 se do programu zapojilo 315 tisíc Čechů. Kromě vysokoškoláků to byli například žáci středních i základních škol, učitelé, trenéři či řemeslníci. Nejčastěji jezdili do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Velké Británie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...