Na doučování půjdou stovky milionů, slibuje Plaga. Jde podle něj i o návrat do kolektivu

Nahrávám video

Dětí, které se nezúčastnily distančního vzdělávání, je podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) hodně, ale odpovídá to počtu dětí, které mají problémy s docházkou i za normálních okolností. Aby ony i další žáci dohnali vše, co jim zkomplikovalo uzavření škol v době vrcholů pandemie, dostanou školy příští rok na doučování čtvrt miliardy korun. Dalších sto milionů půjde na letní doučovací tábory, řekl Plaga. Rozhovor s ministrem školství ve Studiu 6 vedla Jolka Krásná.

Máte data z posledních týdnů, kdy chodili na prezenční výuku žáci prvního stupně základních škol. Jsou, nebo nejsou školy rizikovým místem z hlediska šíření covidu? Neboli je otevření škol i pro žáky druhého stupně namístě?

Data, která prezentoval minulý týden šéf ÚZIS Ladislav Dušek, ukazují, že antigenní testy ve školách mají smysl, byť výskyt není extrémně velký. To je dobrá zpráva. Bez testů by nějaká ohniska vznikala ve větší míře. Školy musí být prioritou rozvolňování. Ostatně školy v Česku byly zavřeny téměř nejdéle v celé Evropě. Že jdou teď vpředu, byť s režimovými opatřeními, je naprosto správně.

Že byly v Česku školy uzavřeny pravděpodobně nejdéle z celé Evropy – umíte to jako ministr školství vysvětlit učitelům, rodičům, žákům?

Když se podíváte na podzim minulého roku, tak nejtěžší rozhodnutí, které jsme učinili, respektive učinilo zdravotnictví a já jsem s ním musel souhlasit vzhledem k číslům a grafům, bylo říjnové uzavření škol. Za to může uvěření tomu, že v létě je vir pryč. Vir se v říjnu šířil tak rychle, že kvůli sociálním kontaktům bylo potřeba zavřít školy. Potom jsme školy rozvolňovali v předvánočním termínu a asi bychom v tom pokračovali i v únoru a březnu, kdyby nebylo britské mutace. Takže podzim jsme si způsobili sami, svůj díl má na tom i vláda, protože jsme všichni uvěřili, že vir je pryč – a nebyl.

11 300 dětí se v posledních měsících neučilo – neúčastnily se distanční výuky. Mně jako laikovi to připadá jako vysoké číslo. Vy jste překvapen? Čekal jste jiná čísla?

První šetření České školní inspekce v létě 2020 ukazovalo zhruba stejné číslo – zhruba deset tisíc. Druhé šetření České školní inspekce ukázalo opět podobné číslo. Toto je naše šetření s pomocí ředitelů. Deset tisíc odpojených dětí je vysoké číslo, ale odpovídá počtu dětí, které i před covidem měly problém s navštěvováním prezenční výuky, a vychází to spíše ze sociálně nepodnětného prostředí v rodinách.

Zajímavé číslo v šetření České školní inspekce bylo, že oproti první vlně klesl počet dětí s problémem s připojením z 250 na 50 tisíc. Dá se to přičítat nejenom aktivitám neziskových organizací na zajištění připojení a počítačů. Jsem velmi rád, že se ukázalo v šetření mezi řediteli, že školy nakoupily cirka 80 tisíc kusů techniky a z té 40 tisíc půjčovaly žákům, kteří neměli k dispozici notebook nebo iPad nebo něco takového. Ale máte pravdu, deset tisíc dětí je problémem, ale bohužel bylo problémem i před covidem. Budeme to muset řešit i nadále.

Jak mají teď pedagogové s těmito žáky pracovat – těmi, kteří se několik měsíců neučili? Mají jim nabídnout doučování, nebo je to teď na žákovi, byť mu doma moc nepomohou, protože jste říkal, že je to převážně z prostředí, které není podnětné? Kdo tomu mladému člověku pomůže dohnat látku?

U všech dětí – protože distanční výuka, byť někomu jde lépe, někomu hůře, dopadá na všechny děti – teď intenzivně řešíme letní doučovací kempy. Ale není to jenom o vzdělávání, je to o návratu ke sportovním aktivitám, o socializaci dětí, aby byly v kolektivech. Vyhodnocujeme výzvu, kde chceme sto miliony korun podpořit letní aktivity. Budeme rádi, když se zapojí i děti, které by si to jinak mohly obtížně dovolit.

Na podzim posilujeme rozpočty škol o dalších 250 milionů na cílené doučování žáků, kteří – pevně věříme – se vrátí k prezenčnímu způsobu vzdělávání. Ten, kdo tomu může pomoci, je škola a učitel. U těch deseti tisíc dětí je nezbytná terénní práce – to, kam škola nedosáhne, to je sociální oblast. Ale celkově posilujeme rozpočty škol na doučování. Cílit budou učitelé, kteří vědí, které dítě to potřebuje.

K antigennímu testování na školách: Jakou zkušenost jste udělali? Kolik procent rodičů odmítlo nechat děti ve škole testovat a nechalo si děti na prvním stupni doma?

Kdybych se měl podívat na mediální vlnu na sociálních sítích před nástupem dětí z prvního stupně do škol, tak by člověk lehce podlehl dojmu, že to byl masový vzdor proti testování. Co mám zprávy ze škol, tak to byly jednotky případů, kdy děti nenastoupily a zůstaly dál v rodinném kolektivu. Častokrát to ani nebyl důvod, že by se nechtěly testovat, ale byly to rodinné důvody. Takže to procento není tak velké, jak by se mohlo zdát.

Žáci druhého stupně se nyní budou testovat dvakrát týdně, žáci prvního stupně jedenkrát týdně. Mají školy dostatek antigenních testů?

Školy mají dostatek antigenních testů a pevně věřím, že se podaří státním hmotným rezervám napodruhé vysoutěžit testy s dodávkou sedmnáctého. Do sedmnáctého je dostatek testů a teď všichni čekáme na víkend, kdy budou vyhodnoceny nabídky opakovaného výběrového řízení, kde dle specifikace ministerstva zdravotnictví soutěží státní hmotné rezervy testy pro školy.

Některé kraje či školy vyzývají, aby se začalo s testováním žáků PCR testy jedenkrát týdně – zmiňovala to opozice, ale zmiňoval to i premiér Babiš. Jaké máte informace, jak je tento krok ještě vzdálený?

Doufám, že moc vzdálený není. Pravdou je, že ministerstvo školství dávalo v půlce dubna materiál na vládu. Mí kolegové s laboratořemi a firmami, které dělají neinvazivní PCR testy, vedli jednání. Jako ministerstvo školství jsme celý leden jednali se zdravotnictvím, aby se to posunulo dopředu. Neinvazivní PCR testování ve školách je cestou. Jsem velmi rád, že nové vedení ministerstva zdravotnictví šláplo do pedálů a zdá se, že se podaří PCR testování rozběhnout v mnohem větší míře, než je tomu teď, kdy to dělají někteří zřizovatelé na vlastní náklady.

Jak finančně nákladné PCR testy jsou oproti antigenním? Respektive jde hlavně o peníze, nebo o to, jak rychle by se testy vyhodnocovaly?

Je to složitější, co se týká vyhodnocení. Zatímco antigen se vyhodnocuje v řádu minut, PCR testy je potřeba laboratorně zpracovat. Laboratorní kapacity jsou asi největší překážkou. Co se týká jednotkové ceny, tak je příslib firem, že kdyby to bylo nasazeno masivněji, tak tím, že by se netestovalo tak často, dostali bychom se jenom na mírně vyšší částky než u opakovaného antigenního testování.

Pokud by byly PCR testy, tak by odpadla rotační výuka a na prezenční vyučování by chodili všichni žáci?

Co se týká rotační výuky, tak to je důležitý aspekt z pohledu epidemiologů. Byť tam chodí polovina žáků, tak není jenom o polovinu nižší epidemické riziko, ale přes 80 procent. Ale máte pravdu, debata, kterou teď intenzivně vedeme s ministerstvem zdravotnictví i epidemiology, je právě o tom, jestli by v případě PCR testů, které jsou spolehlivější, nemohlo dojít k tomu, že by odpadla rotační výuka.

Jaká by tam byla logistika, pokud by byl vyhodnocen PCR test pozitivně? Tam je to složitější, protože to musí trvat delší dobu. Máte promyšleno, jak by to fungovalo?

Postup v případě antigenu i PCR nám musí říct hlavní hygienička. Jestli kontaktovat hygienu, kolik dní zpět se trasují kontakty, to je věc, kterou určuje hlavní hygienička. Ale neměl by tam být zásadní rozdíl.

Kolik procent pedagogů už je očkováno proti covidu?

Z těch, kdo se přihlásili, minimálně první dávkou prošla většina. Jsem velmi rád, že v prvních týdnech to bylo velmi dynamické. Teď jsou tam i další věkové skupiny, takže tempo není tak vysoké. Ale ti, kdo měli zájem, očkovací dávku dostali.

Ti, kdo neměli zájem, se automaticky testují ve stejných dnech jako děti?

Je to tak. Co se týká pedagogů, od tohoto týdne se budou testovat jednou týdně, ale je tam stejné pravidlo, jako ministerstvo zdravotnictví stanovilo i pro další oblasti. To znamená, až čtrnáct dní poté, co je aplikována druhá dávka, se nemusí testovat. Do té doby probíhá test standardně jako u ostatních.

Mají rodiče právo vědět, že konkrétní učitelka, učitel nebo nepedagogický pracovník ve škole odmítli očkování?

Když se na to racionálně podíváte, bezpečné prostředí ve škole je dáno řadou režimových opatření. Myslím, že tato informace je osobní záležitostí pedagoga nebo nepedagoga.

V tomto týdnu také začínají přijímací zkoušky na střední školy. Jsou srovnatelné s loňskými, nebo se oproti loňsku něco v systému přijímacích zkoušek mění?

Přijímací zkoušky jsme změnili už v lednu, co se týká možnosti školy, aby si nevzala státní část – jednotnou přijímací zkoušku, kterou zajišťuje Cermat – ale aby udělala školní část po svém. Ale většina škol využila standardní testy naší přímo řízené organizace Cermatu. Proto budou zkoušky de facto stejné jako v předchozích letech, byť logisticky náročnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...