Univerzita Karlova nevedla podle prezidenta Miloše Zemana řízení ke jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem řádně. V dopise ministrovi školství, který Hrad zveřejnil na svém webu, prezident argumentuje etickým kodexem školy a docentovou „morální degradací“. Vyvozuje ji z Ošťádalových kontaktů s komunistickou Státní bezpečností. Ředitel Národní galerie Jiří Fajt zas předložil podle Zemana k řízení o jmenování profesorem některé podklady a informace přímo nepravdivé a další zavádějící.
V dopise prezident píše, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Uvádí, že fyzik v 80. letech sloužil StB jako krycí adresa, na kterou si bezpečnost nechala zasílat korespondenci ze zahraničí. Zmiňuje také, že byl záložním důstojníkem Vojenské kontrarozvědky a v roce 1984 absolvoval specializovaný kurz ve Vojenské politické škole.
„Je evidentní, že hodnoty prezentované (nejen) Univerzitou Karlovou v jejím etickém kodexu, resp. statutu, se extrémně příčí ,hodnotám‘, které byly vyznávány příslušníky Státní bezpečnosti či jejich pomocníky (spolupracovníky), mezi něž docent Ošťádal patřil,“ konstatoval Zeman v dopise. Podle prezidenta univerzita tyto skutečnosti při řízení neznala nebo ignorovala, což dokládá, že řízení trpělo vadami.
„Profesor má být autoritou a významnou osobností reprezentující ty nejvyšší (i morální) kvality i pro širokou veřejnost. Takovou osobností však docent Ošťádal není,“ stojí v dopise. Sám fyzik už dříve veřejně připustil, že krycí adresu poskytoval: „Byl jsem mladý a naivní.“ Ohledně kontaktů s StB se ho již dříve zastal rektor Tomáš Zima.
V televizi Barrandov ve čtvrtek večer prezident o Ošťádalovi v souvislosti s propůjčeným bytem od StB mluvil jako o superagentovi. „Něco jiného je agent a něco jiného je superagent. Všechno je relativní a tady (u Ošťádala) už to podle mého názoru překročilo míru,“ řekl prezident na otázku, proč mu údajná spolupráce s StB nevadí u premiéra Andreje Babiše (ANO). „Dvojí metr to není,“ dodal. Babiš tvrdí, že je veden jako agent StB neoprávněně, a zažaloval kvůli tomu dříve slovenský Ústav paměti národa. Slovenské soudy daly nejprve Babišovi za pravdu, verdikty ale zrušil ústavní soud.
Uvedl školu v omyl, říká o Fajtovi Zeman
V případě Jiřího Fajta Zeman argumentuje nepravdivými a zavádějícími informacemi v podkladech k řízení o jmenování profesorem. Napsal to v dopise zaslaném ministrovi školství jako důvod, proč se historika umění rozhodl nejmenovat profesorem. Univerzita Karlova tak totiž podle něj dané řízení neprovedla řádně a proces trpěl vadami, které měly vliv na jeho výsledek.
„Příslušné orgány vysoké školy tak (Fajt) buď uvedl v omyl, nebo došlo k situaci, kdy si tyto příslušné orgány vysoké školy byly daných skutečností vědomy, a přesto tyto rozpory a nedostatky v zásadních požadavcích bez dalšího přešly,“ uvedl Zeman.
Prezident zmínil například to, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl.
Výhrady k autorství a pedagogické činnosti
Výhrady má Zeman také k tomu, že Fajt se prohlásil za hlavního autora publikace The Crown of Bohemia, přičemž byl údajně „pouhým spolueditorem a spoluautorem“ společně s první editorkou, kterou v podkladech nezmínil.
Ze zápisu ze zasedání vědecké rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Zeman dále dovodil, že Fajt nesplnil podmínku souhrnné pedagogické činnosti na vysoké škole v trvání pěti let – prý vůbec nevyučoval v akademickém roce 2009/10 ani v roce 2012/13. V zápisu prý stojí, že od roku 2001 je Fajt hostujícím profesorem na Technické univerzitě Berlín, což údajně nepravdivě vzbuzuje dojem, že šlo o kontinuální výuku až do roku 2014.
Zeman si také postěžoval na přístup Univerzity Karlovy, která mu podle něj zpočátku ohledně vysvětlení rozporů odmítla jakoukoliv součinnost. Rektor Zima ale prezidentovi zaslal loni v září dopis, kde položené dotazy zodpověděl a setrval na stanovisku, že řízení bylo v pořádku.
