Monolit komunistické StB právě dostal svou tvář. Zkoumat ji můžete na novém webu

Nahrávám video

Nová webová aplikace, kterou v spustil Archiv bezpečnostních složek, umožní veřejnosti přístup k informacím o tom, jak fungovalo komunistické ministerstvo vnitra o, jaké mělo útvary a kdo jim v letech 1969 až 1989 šéfoval. „Aplikace například umožňuje zobrazovat organizaci federálního ministerstva, jak se měnila den po dni. V tom je unikátní,“ uvedl zástupce ředitelky Archivu bezpečnostních složek Petr Zeman.

V útvarech Státní bezpečnosti, které pod federální ministerstvo vnitra spadaly, umožňuje aplikace zobrazovat také náčelníky a jednotlivé řídicí pracovníky. Základní orientace je dána časovou osou, pod níž se v jednotlivých letech dají informace o aktuální organizaci ministerstva vnitra najít vždy k 1. lednu daného roku. Je však možné zadat také libovolné datum, podle kterého aplikace žádané informace vyhledá.

Najdete konkrétní osobu

Údaje na tomto webu jsou zpracované za období od začátku roku 1969 do 15. ledna 1990, kdy byla Státní bezpečnost zrušena. „Při rekonstrukci personální struktury jsme začali Státní bezpečností. V celém projektu však jsou zahrnuty všechny organizační jednotky federálního ministerstva vnitra, které v tom období vznikaly a fungovaly,“ sdělil Petr Zeman.

Jedna z funkcí umožňuje uživatelům najít konkrétní osobu se všemi základními údaji, včetně hodností a zařazením do struktury ministerstva. Výhodou aplikace je, že její autoři odkryli pravá jména, která byla jinak v záznamech vedena pod krycími jmény. „Takové informace by běžnému badateli nic neřekly. Stejně jako čísla odborů, ze kterých není přímo zřejmé, k čemu byly určeny. Monolit Státní bezpečnosti tím získává svou podrobnější tvář,“ vysvětlil Petr Zeman.

Šustrová: Je správné si vzpomenout, že lidi z StB jsem viděla tady, támhle…

Jedním z těch, na které si StB vedla spis, byla i novinářka a disidentka Petruška Šustrová, která skončila na dva roky ve vězení. Její svazek ale zmizel těsně po listopadu 89.

„Patřil mezi takzvané živé svazky, které byly na rozkaz generála Lorence skartovány. A potom na rozkaz generála Lorence bylo po týdnu skartováno to sdělení o skartování,“ říká dnes Šustrová.

Nahrávám video

Podrobnosti už se tak nedozví, v registru je ale uvedeno číslo správy, odboru a oddělení, které svazek vedly. Kromě toho jí nová aplikace archivu bezpečnostních složek umožní pohlédnout do tváří těch, kteří její sledování nařídili a vedli.

„Je opravdu dobrý a správný, když si člověk může prohlídnout tu galerii těch poskoků toho režimu a vzpomenout si: aha, toho jsem tehdy, tam a tam…“ vrací se Šustrová do doby před rokem 1989. Kdyby chtěla ty, kteří ji sledovali, poznat blíž, mohla by si vypůjčit i jejich personální spisy.

Jak StB a ministerstvo stále více bytněly

Struktura Státní bezpečnosti od roku 1969 téměř až do konce této instituce neustále bytněla, probíhaly nejrůznější reorganizace, přidávaly se i rušily útvary. Na tom je dobře vidět, jak s přibývajícími léty normalizace federální ministerstvo vnitra nabíralo stále nové vlivy a jak Státní bezpečnost prorůstala společností. To přinášelo stále větší nároky na administrativu a komplikovalo efektivitu práce ministerstva.

Internetová badatelna Archivu bezpečnostních složek
Zdroj: ČT24

„Aplikace vznikala dva roky. Zpočátku masovým doplňováním známých údajů. Potom následovala dlouhá fáze verifikace těch údajů, kdy jsme jedno datum dohledávali třeba několik dnů,“ uvedl Petr Zeman. „Byla to mnohdy mravenčí práce a doufám, že právě výsledek může zpřehlednit pro další badatele, nebo třeba studenty, důležité informace z moderní historie naší společnosti. Grafické zpracování je totiž vždy poněkud jednodušší a uživatelsky příjemnější.“

Moderní dějiny na českém internetu

Zatímco nová aplikace Archivu bezpečnostních složek obsahuje údaje o fungování mocenského represivního státního aparátu, kterým federální ministerstvo vnitra před listopadem 1989 bylo, zájemcům o historii Československa v důležitých etapách moderních dějin je k dispozici řada dalších webů.

V evropském měřítku unikátním je archiv příběhů a svědectví lidí, kteří prožili důležité události a období v průběhu 20. století, na webových stránkách Paměť národa. Autorem projektu je společnost Post Bellum a návštěvníkům Paměti národa je dnes k dispozici už přes tři tisíce příběhů včetně audio ukázek i celých nahrávek pamětníků. Projekt je součástí mezinárodního systému sběru orální historie a stále se rozrůstá.

Jednou odnoží projektu je v podobě mapy také webová i mobilní aplikace Místa paměti národa. Podle ní si zájemci ve svém okolí, nebo třeba v místě dovolené mohou naplánovat výlet po místech spojených s Příběhy 20. století. Aplikace je vhodná také pro školy a umožňuje poslech výpovědí pamětníků přímo v místech, kde prožívali události, o kterých vyprávějí.

Železná opona, žaláře, moderní dějiny

Speciální aplikací podobnou Místům paměti národa je interaktivní mapa po stopách lidí zavražděných v letech 1948 až 1989 na železné oponě. Projekt nazvaný „Usmrcení na československé hranici“. Na hranicích Československa zahynulo v tomto období nejméně 266 lidí. Aplikace představuje výsledky projektu, který se zabýval osudy těchto lidí. „Na základě podrobného zmapování jednotlivých případů lze volit vlastní pohledy, a skládat tak příběh této skupiny tragicky zesnulých,“ píše se na webu.

Zásadními místy, kde se teror a násilí komunistického režimu koncentrovaly, byly věznice, zadržovací cely nebo výslechové místnosti, které příslušníci StB proměnili v mučírny. K dispozici jsou například dvě aplikace, jež uživatelům umožní jejich virtuální prohlídku se všemi relevantními informacemi. Jsou to prohlídky věznice v Brně na Cejlu nebo prohlídka komunistického žaláře v Uherském Brodě.

Především pro střední i základní školy, jejich učitele i žáky, ale stejně tak pro kohokoli se zájmem o nedávnou historii je k dispozici unikátní portál Moderní dějiny.cz. Přehledně strukturovaný web průběžně aktualizovaný občanským sdružením Pant obsahuje stovky článků, dokumentů, odkazů nebo třeba výukových listů ke stažení a je využíván při výuce na stovkách škol v Česku, na Slovensku nebo v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...