Minimální mzda vzroste o šestnáct set korun

Nahrávám video

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1600 na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvýší se čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se navýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Schválila to vláda, potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Vláda potvrdila nařízení o zvýšení minimální mzdy o 1600 korun. Dojde k nárůstu, který bude nejvyšší v historii (nominálně). Zároveň budeme postupnými kroky naplňovat cíl, kdy do pěti let se bude postupně minimální mzda zvyšovat transparentně a předvídatelně na cílovou hodnotu 45 procent vůči průměrné mzdě,“ uvedl Jurečka.

Přiměřené minimální mzdy upravuje loňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do dvou let do praxe. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Ministerstvo práce původně navrhovalo dvě varianty přidání od ledna – buď o 2100 korun, nebo o 1600 korun. Minimální mzda by se tak v příštích letech postupně dostala buď na 50 procent průměrné mzdy, nebo na 45 procent. Minulý týden o tom jednala tripartita, neshodla se. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pak řekl, že kabinetu předloží návrh s nižší částkou.

Podle nařízení se hodinová minimální mzda od ledna zvedne ze 103,80 na 112,50 koruny. Měsíčně je to růst z nynějších 17 300 na 18 900 korun. Pracovník by měl mít 16 442 korun čistého. Nejnižší výdělek by v příštím roce měl odpovídat 41 procentům průměrné mzdy. Každý další rok do roku 2028 by se pak měl podle plánu podíl zvedat o jeden procentní bod na 45 procent průměrné mzdy. Na této hladině by měl zůstat.

U nejnižší zaručené mzdy jsou částky a navýšení stejné jako u minimální mzdy. Druhý stupeň by se měl podle nařízení od ledna upravit z letošních 17 900 na 19 500 korun, třetí stupeň pak z 19 700 na 21 300 korun a osmý stupeň z 34 600 na 37 800 korun. Jurečka uvedl, že navýšení zaručených mezd se týká třeba školních kuchařek, školníků, pracovníků v sociálních službách či kultuře. Upřesnil, že první tři stupně zaručené mzdy pokrývají asi 1,2 milionu lidí, ne všichni ale mají jen zaručený výdělek.

Podnikatelům by se měly příští rok po nařízeném přidání podle odhadů ministerstva práce zvednout mzdové náklady o 5,21 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru by měli zaplatit o 240 milionů korun víc. Na sociálních a zdravotních odvodech by stát měl získat o 2,16 miliardy korun víc.

Pravidelnou valorizaci a podobu zaručených mezd má upravit chystaná novela zákoníku práce. Podle Jurečky by se měla přijmout v prvním pololetí příštího roku, platit by měla od roku 2025. Počet stupňů zaručené mzdy by se měl snížit z osmi na čtyři či na pět.

S růstem souhlasí i sněmovní opozice, podle ní je ale oznámené zvýšení nedostatečné. „Průměrná inflace bude jedenáct procent, já se domnívám, že by to mělo kopírovat inflaci,“ řekla místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

„My podporujeme, aby se minimální mzda zvýšila o 2100 korun, už vzhledem k inflaci, zdražování základních potravin, bydlení, energií,“ uvedla místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).

Nahrávám video

Další výsledky zasedání

Vláda dále schválila novelu zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Ministerstvo kultury v předloze navrhuje změny v právní úpravě právnických osob zakládaných církvemi a náboženskými společnostmi. Mění mimo jiné jejich označení z „evidovaných právnických osob“ na „církevní právnické osoby“.

Vězeňská služba bude mít také příští rok k dispozici 7364 tabulkových míst pro své příslušníky, což je o 198 méně, než měla na počátku letošního roku. Snížení počtu tabulkových míst na 7364 souvisí podle předkládací zprávy k návrhu se snížením rozpočtu sboru o dvě procenta. Na výplaty příslušníků by měla mít vězeňská služba k dispozici 3,8 miliardy korun.

Dále se z rozhodnutí vlády od ledna zhruba o pět procent sníží hranice, od které jsou veřejné zakázky považované za nadlimitní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...