Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Vláda ji chce navázat na průměrné příjmy a postupně minimum a průměr sbližovat, až by koncem desetiletí dosáhla minimální mzda 47 procent výše té průměrné. Ruku v ruce jde ale také návrh na zrušení zaručených mezd, které stanoví nejnižší výdělky pro jednotlivé profese v soukromé sféře. To se vůbec nelíbí opozici, ale ani odborům. Souzní také v názoru, že minimální mzda by měla být v poměru k průměrné vyšší.
S plánem vládní koalice, aby se zvyšovala minimální mzda a zároveň se pevně zakotvila její výše v poměru k průměrným výdělkům, souhlasí zaměstnavatelé i odbory. Jenomže se vůbec neshodují na tom, jak vysoká by minimální mzda vlastně měla být. Zaměstnavatelé chtěli, aby to bylo 45 procent, odbory 50 procent, vláda pak přišla se 47 procenty jako kompromisem.
Na zmíněných 47 procent průměru se mají minimální výdělky dostat v postupných krocích do roku 2029. Výchozí hodnotou je letošních 41 procent. Příští rok má přibýt další procento, podle výpočtu České televize, který vychází z ekonomických dat ministerstev financí a práce by tedy nominálně měla minimální mzda stoupnout z 18,9 na 20,5 tisíce korun (po zákonném zaokrouhlení). Resort financí totiž očekává, že průměrná mzda napřesrok dosáhne 48 512 korun.
Opozici se plány koalice úplně nezamlouvají. Podobně jako odbory by chtěla, aby rostla minimální mzda ještě výrazněji. „Prosazujeme, aby minimální mzda v příštích letech rostla až ke stropu padesáti procent průměrné mzdy,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD). Také podle člena výboru Aleše Juchelky (ANO) by měl být růst výraznější. Zároveň ale dali opoziční politici najevo, že jsou ochotni s vládou jednat.
Koaliční politici nicméně považují verzi, s níž přišli, za dostatečnou. „Za třicet let je toto nejvyšší a nejrychlejší tempo růstu minimální mzdy vůbec,“ prohlásil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Míní, že již takové zvyšování minimální mzdy „vytváří tlak na celkový růst mezd v celém národním hospodářství“.
Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) i šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) považují za hlavní přínos zavedení automatického valorizačního mechanismu. „Odpolitizuje se a dává se tomu jasné pravidlo,“ podotkla Pekarová Adamová.
Vyšší kategorie zaručených mezd mají zaniknout
Novelu zákoníku práce, která má zaručit růst minimální mzdy, schválila vláda ve druhé polovině března a nyní míří do parlamentu. Není to ale jediná změna. Novela obsahuje také zrušení zaručených mezd. To jsou mzdy, které musí soukromí zaměstnavatelé vyplácet jako minimum v konkrétních profesích. Má osm kategorií, kde jsou pro letošek jako nejnižší přípustné odměny stanoveny částky od 18,9 do 37,8 tisíce korun za měsíc (případně 112,50 až 225 korun za hodinu).
Nově by mohlo zůstat jediné číslo jako minimální mzda. Někteří podnikatelé takový záměr chválí, ale odbory hrozí i kvůli zaručeným mzdám protesty. Jejich přípravu avizoval po svém znovuzvolení do čela odborové centrály předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Koalice chce novelu schválit co nejrychleji. Její ambicí je, aby mohla platit již od letošního 1. července.
