Miller: Dělníky v listopadu '89 naštvala brutalita. Že se pak jako ekonomická síla ozvali, bylo rozhodující

Nahrávám video

Co se událo v pátek 17. listopadu 1989, většina lidí z továrny ČKD ještě v pondělí nevěděla a v hovorech převládal názor, že „studenti dělali bordel a dostali na zadek“, vzpomínal v pořadu Interview ČT24 Petr Miller, který se stal organizátorem stávkového hnutí mezi dělníky. Když se ale začaly objevovat záběry z Národní třídy, tak je podle Millera naštvala brutalita zákroku. A to, že se pak zvedl odpor z oblasti, na které režim stavěl svou ekonomickou moc, označil za rozhodující. Nedlouho poté se on sám stal ministrem práce ve federální vládě.

Petr Miller se s komunistickou mocí střetnul už v roce 1968, kdy v ČKD vystupoval proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy. „Byl jsem zvolen do celozávodního výboru ROH. Kdekdo mně fandil, protože jsem říkal, co lidi chtěli slyšet. Jenomže přišla normalizace a výbory ROH, které se vzpouzely rozhodování komunistického vedení, byly zákonem rozpuštěny,“ nastínil.

Přeřazení do výroby se mu ještě vyhnulo, protože v té době stejně pracoval jako kovář, ale horší to bylo s jeho studiem na vysoké škole; kvůli jeho srpnovým postojům velice rychle skončilo.

Když přišel rok 1989, Miller nepatřil mezi ty, kteří by byli na Národní třídě. V továrně navíc podle něj nejprve převládal názor, že studenti dostali výprask za to, že dělali nepořádek. „To se začalo měnit až v okamžiku, kdy jsme se večer dívali na Televizní noviny, poslouchali komentáře a sem tam už probleskl nějaký záběr z toho, jak to tam vypadalo. Brutalita zákroku lidi ve fabrikách naštvala,“ přiblížil.

Vzápětí se tedy začal formovat odpor. „V ČKD jsem pracoval třicet let, už mě znali z roku 1968. Pro mě nebyl problém obvolat pár lidí, s kterými jsem si myslel, že by se dalo spolupracovat,“ dodal. ČKD navíc mělo závody i mimo Prahu, takže svedl snadno oslovit regiony.

Určitá vůdčí role mu připadla i proto, že (jak tvrdí) měl jednu výhodu oproti kolegům ve stávkovém výboru – byl bezdětný. „Neměl jsem pocit odpovědnosti, odpovídal jsem jenom sám za sebe. Proto jsem také byl všude vysílán. I v té době se lidé báli vzít petici do Rudého práva, báli se jít za Václavem Havlem. To jsem všechno bral na sebe,“ uvedl.

Petr Miller s Václavem Havlem na snímku z konce listopadu 1989
Zdroj: ČTK

Rozhodující ekonomická složka

Nakonec se proslavil tím, že na demonstraci na Václavském náměstí dovedl dělníky z ČKD. Podle něj byla účast tohoto segmentu společnosti na procesu sametové revoluce zásadní. Dění nerozhodli ani studenti, ani umělci, ale ti, co měli v tu chvíli ekonomickou moc, tvrdí.

„Studenti jsou přechodná sociální skupina. Vystudují, vyjdou ze školy a život je rychle naučí, že je vše jinak. Umělci, i kdyby od rána do večera mluvili s lidmi na forbíně a vyprávěli nějaké svoje věci, jak si to představují, tak se režim nebude nikdy cítit ohrožen. Pokud se ale zvedne ekonomická síla, která drží režim, a spontánně, manifestačně někam jde, pak je to signál, že se nad tím režim musí zamyslet,“ míní.

Připouští, že umělci přinášejí punc intelektuální nadstavby a že studenti měli startovací úlohu jako rozbuška, ale továrny tomu dávají sílu a úder.

Dlouhé čekání na revoluci? Lidé se podle Millera neměli tak zle, a tak chyběl důvod k radikalizaci

Československo přitom bylo na chvostu totalitních zemí, kde se lidé začali vzpouzet. Z jeho osobní zkušenosti to bylo z toho důvodu, že se lidé neměli tak špatně.

„Už v letech 1987 a 1988 se občas začalo jezdit za hranice, nebylo to už tak utužené. A potom také výdělky nebyly tak nízké, jak se dnes prezentuje. Já jsem byl parťákem v kovárně a měl jsem dvě auta – jedno měla moje manželka, jedno já. Sice to byl mercedes z východu – žigulík, ale už to bylo nějaké auto. Už tam byla nějaká kvalita života,“ uvedl Miller. Původně tak podle něj chyběl důvod k radikalizaci či nějakému revolučnímu nadšení.

Pokud jde o současný vývoj v České republice, označuje se za napraveného pesimistu. „Svět je nějak uspořádaný a vím, že ho nemůžu ovlivnit. Jsem ve věku, kdy už věcí spíš jenom glosuju a říkám si, co bych udělal. Ale když to tak vezmu, jsem optimista, ve svých osmdesáti letech ještě udělám třicet čtyřicet kliků. Myslím, že to je dobrý postoj k životu,“ nastínil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 6 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...