Česko by mělo tlačit na to, aby EU důsledně hlídala své hranice, zrychlila azylový proces a deportovala neúspěšné uchazeče, shodli se Veronika Vrecionová (ODS), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Tomáš Helebrant (ANO) v Událostech, komentářích. Spíš než na péči o příchozí by se soustředili na prevenci.
„V zájmu nás všech je, abychom se domluvit uměli,“ řekla europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). Aktuální opatření, která odsouhlasil evropský parlament a která zahrnují povinné kvóty, jsou podle ní nepřijatelná.
Proto je teď třeba hledat kompromis. Vrecionová se ale výsledku jednání obává, současná politika podle ní nefunguje.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) řekl, že v současnosti na stole žádný návrh, který by obsahoval povinné kvóty na přerozdělování migrantů, není. Podle něj je důležité, aby azylová procedura netrvala déle než pět dní a aby každý, komu bude právo na azyl zamítnuto, byl vyhoštěn. Je také proti tomu, aby státy, které odmítají uprchlíky přijímat, musely toto rozhodnutí nějak kompenzovat, například finančně.
Prevence migrace
Podle člena evropského výboru Tomáše Helebranta (ANO) by se Česko mělo snažit materiálně pomáhat státům, které jsou přílivem uprchlíků nejvíce dotčeny. Obává se ale, že o to zájem nemají a stojí spíš o přerozdělení příchozích.
Podle Vrecionové současná azylová politika nefunguje, protože se státy nedokážou dohodnout. Pokud se to nezlepší, bude Česko podle ní muset i nadále kontrolovat hranice, a tím omezovat volný pohyb v rámci Schengenského prostoru. Bezpečnost Česka je ale podle ní důležitější než rychlost při přechodu hranice.
Nefunkčnost návratové politiky stojí podle Helebranta za tím, že se cizincům podařilo uskutečnit teroristické útoky ve Francii či Belgii. „Lidé, kteří jsou vyhoštění, se léta pohybují po Evropě. Jsou případy, že opakovaně páchají trestnou činnost, a to je problém. Já jsem přesvědčen, že lidé, kteří mají zamítnutý azyl a hrozí u nich bezpečnostní riziko, by měli být umisťováni do záchytných zařízení.“
Zdechovský kritizoval postoj levicových politiků některých zemí, jako je třeba Německo. Jsou podle něj migraci příliš otevření. „Každý, kdo řekne, že se má zastavit migrace, nebo že představuje bezpečnostní riziko, dostane nálepku, že je extremista, fašista,“ myslí si.
Fungovat by mohla podobná cesta, jakou zvolila Velká Británie, myslí si Vrecionová. Spojené království se dohodlo s Rwandou na tom, že do ní bude deportovat nelegálně příchozí. Pomohlo by to podle ní i uprchlíkům, kteří na cestě do Evropy trpí. Kdyby věděli, že nebudou smět zůstat, odradilo by je to, domnívá se.
Podobně to vidí i Helebrant. „Je zásadní, aby se ti lidé na tu cestu vůbec nevydávali.“
