Méně trestů odnětí svobody a častější peněžité sankce. Ministerstvo chce snížit rostoucí počet vězňů

Nahrávám video

Podle návrhu ministerstva spravedlnosti mají soudci dostat možnost finančně potrestat kteréhokoli pachatele. Peněžité tresty jsou už tři roky za sebou častější než nepodmíněné odnětí svobody. Pokud odsouzený nezaplatí, změní se mu trest automaticky na vězení. Záměr ministerstva podporuje i státní zastupitelství.

„Máme na evropské poměry nejvíc trestů odnětí svobody, my a Slovensko. To znamená, pokud západní státy, kterým se chceme přiblížit, začínají trestat alternativním trestem více než tím odnětím svobody, tak to je i náš cíl,“ vysvětlil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Počet vězňů v Česku se během covidové pandemie propadl pod devatenáct tisíc. Od té doby ale postupně stoupá až k současným téměř dvaceti tisícům. Náklady státu na každého vězně jsou průměrně osmnáct set korun denně. Za rok stojí celý vězeňský systém třináct miliard.

Finanční sankce je hlavním trestem v pětině případů podobně jako vězení. Častější už je jenom podmínka. Resort spravedlnosti i žalobci chtějí, aby peněžitý trest byl nově univerzální. „To znamená, že by soudce musel nejdříve zvážit, zda jsou dány podmínky pro uložení peněžitého trestu, a teprve poté uvažoval o trestu odnětí svobody,“ vysvětlil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje, aby od poloviny příštího roku soudci přestali být omezeni pravidly, podle kterých můžou finančně potrestat jen některé pachatele. Nově by mohli dát pokutu každému, kdo bude schopný ji zaplatit. „Mimo jiné proto, že jenom z těchto peněžitých trestů v zásadě jsme schopni odškodňovat oběti trestné činnosti,“ doplnil Blažek.

Návrh vítá i opozice

Justice loni od pachatelů vybrala necelou půlmiliardu. Desetinu z toho dostaly oběti trestných činů, většina peněz se přesunula do státního rozpočtu. Posílení peněžitých trestů je součástí reformy trestní politiky. Návrh vítá i hnutí ANO, podle kterého měl být předložen už dřív.

„Umožňuje to, aby se opravdu rozlišil ten grázl, který si zaslouží kriminál, od toho, který prostě se narodil v nešťastné rodině, v nešťastném prostředí,“ poznamenala exministryně a předsedkyně sněmovního podvýboru pro justici Helena Válková (ANO).

Posledním medializovaným případem, kdy soud volil jako hlavní trest pokutu, byla kauza vedoucí k odchodu moravskoslezského hejtmana Jana Krkošky. Byl součástí organizované skupiny, která uplácela lékaře. Krkoška odstoupil ze všech veřejných funkcí a proti rozsudku se neodvolal. Ten už tak je pravomocný.

Počet peněžitých trestů dlouhodobě stoupá. Z padesáti tisíc odsouzených jich loni muselo jako hlavní trest platit téměř deset tisíc. Do vězení jich soudy poslaly o několik desítek víc. Peněžité tresty překonaly ty nepodmíněné poprvé v roce 2021. Ještě před devíti lety ale bylo trestů vězení čtyřikrát víc než těch finančních. Kolik má odsouzený zaplatit, soud určuje podle jeho majetku a příjmů.

Za mřížemi je v Česku dlouhodobě kolem dvaceti tisíc lidí. Nejvýrazněji jejich počet klesl před jedenácti lety po amnestii prezidenta Václava Klause. Velká část propuštěných se ale do vězení zase vrátila a za čtyři roky na tom byly věznice opět stejně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...