Měli kapsy plné dolarů a marek. Bojovali jsme proti komunismu, tvrdí veksláci z Václaváku

Kde se objevila marka, frank nebo dolar, tam byli také oni. Veksláci. Václavské náměstí v Praze jich bylo plné. „Bitte tauschen… Change? Change many. Bitte tauschen…“ nabízel Vít Chaloupka na záchodku hotelu Evropa. Veksláky zplodil komunistický režim, jeho hospodářská politika řízená Moskvou. Proto je také systém toleroval. Stali se jeho součástí. „My jsme proti komunismu bojovali,“ tvrdí naopak vekslák a spolupracovník StB v novém dokumentu Příběhů 20. století.

„Měl jsem livrejové pásky na rukávech a zametal před hotelem. Václavák byl plný lidí. Co kdyby mě tu někdo poznal? To by asi bylo smíchu,“ vzpomíná Vít Chaloupka. „Ale šlo to všechno stranou. To jsem přetrpěl. Měl jsem úplně narvané kapsy valutami, a tak jsem si říkal, jen ať se smějí. Hlupáci.“

Bývalý reprezentant v kulturistice byl v 80. letech portýrem Hotelu Evropa na Václavském náměstí v Praze. Začínal tam úklidem na toaletách, postupně se však dostal až na recepci. To bylo jeho pracoviště – plné cizinců ze Západu a také agentů Státní bezpečnosti.

Vít Chaloupka byl mezi nimi velmi čilý. Estébákům podepsal spolupráci, turistům z ciziny měnil peníze a současně na ně podával hlášení.

Veksláci z ulice, skupky a banky

Jak vlastně vekslácký byznys fungoval? „Klíčem byl na jedné straně uměle nízko držený kurz západních valut. Na straně druhé výrazně nadhodnocený kurz rublu. Na začátku řetězce byli lidé jako Chaloupka a další,“ uvádí v komentáři scenárista dokumentu Veksláci Mikuláš Kroupa ze sdružení Post Bellum, které s Českou televizí Příběhy 20. století připravilo.

Veksláci přímo na ulici získávali od cizinců valuty. Od nich je pak odebírali další prostředníci. Těm se říkalo skupky a byli to lidé, kteří valuty prodávali do bank za ruble. Obvykle pomocí korupce. A ruble potom měnili zpět za koruny. Socialistická policie měla o vekslácích dobrý přehled, ale nad jejich existencí přivírala oči.

Oficiální kurz takzvané tvrdé měny vedl cizince k tomu, že vekslácké služby vítali. Za své peníze od nich dostali mnohem víc, než kolik nabízely banky a oficiální směnárny. Češi a Slováci zase u veksláků nakupovali dolary, marky a další měnu, protože v bankách měli přístup jen k velmi nízkým částkám.

Speciálním platidlem byly takzvané bony, za které bylo možno nakoupit v prodejnách Tuzexu. Tím byla státem zřízená síť obchodů s potravinami, textilem i spotřebním zbožím ze Západu, ve které však neplatila československá koruna, ale speciální poukázky.

Kdo sehnal bony, mohl v Tuzexu nakupovat, a když přišlo nové zboží třeba do prodejny s riflemi, stáli majitelé bonů dlouhé fronty.

Měl jsem úplně narvané kapsy valutami, a tak jsem si říkal, jen ať se smějí. Hlupáci.
Vít Chaloupka

Jenže organizované gangy veksláků neposkytovaly pouze služby černých směnárníků. Transakce často ve vysokých sumách se odehrávaly většinou na ulici, v průjezdech, na veřejných záchodcích a to vše dávalo dobrou příležitost k tomu, jak klienty veksláků různými triky okrást.

„Třeba ruličky. Dohodneme se, že vám prodám, dejme tomu dvě stě dolarů,“ vysvětluje bývalý vekslák a reprezentant republiky v boxu Stanislav Tišer. „Tenkrát, když byl dolar asi za třicet korun, bylo to šest tisíc. A já jsem vám napočítal jen pět tisíc šest set. Vy jste si to spočítal a zjistil, že čtyři stovky chybí,“ popisuje svůj trik.

„Tak jsem z kapsy vytáhl ty čtyři stovky, ale mezitím jsem přes tu ruličku bankovek stáhnul takhle ty peníze a dal jsem vám to do ruky. Vtom přiběhl můj kolega a křičí, že je od policie. Vy se leknete, popadnete to a zmizíte pryč,“ směje se v dokumentu Veksláci Stanislav Tišer.

Měli dost, tak proč jim neubrat

Společnost Post Bellum snímá rozhovory metodou zvanou Eye Direct. Respondenti sice vědí, že jsou natáčeni, kamera i tazatel jsou však za zrcadlem a respondenti objektiv kamery nevidí. Výsledný záznam potom vytváří v divácích pocit, že postavy dokumentu hovoří právě k nim, že gestikulují, jako by spolu seděli u jednoho stolu. Stejné je to v případě veksláků Víta Chaloupky a Stanislava Tišera.

„Tvůrci poprvé v českém dokumentu využili metodu rozpracovanou americkým dokumentaristou Errolem Morrisem, která je založena na očním kontaktu a soustředěných výpovědích. Bohatství archivního materiálu pak umožňuje komplexní řez normalizovanou společností,“ uvádí kreativní producent České televize Petr Kubica.

Stanislav Tišer ani Vít Chaloupka nedávají před kamerami dokumentaristů najevo, že by po desítkách let od své vekslácké éry měli problém se svým svědomím. Naopak, vyprávějí o tom, že dělali záslužnou práci.

„Byli jsme vlastně takoví bojovníci proti komunismu,“ říká Vít Chaloupka. Aby mohl s cizinci v recepci Hotelu Evropa měnit peníze, podepsal spolupráci se Státní bezpečností, stal se jejím agentem s úkolem na cizince donášet.

„Stýkali jsme se s těmi Němci, s těmi Američany. Byl v tom adrenalin, jakože proti těm komunistům bojujeme,“ vysvětluje Chaloupka.

Stanislav Tišer sice připouští, že někdy přemýšlel, zda nedělal něco špatného, když okrádal své zákazníky, ale hned tu myšlenku zahání. „Říkal jsem si, že ten Japonec nebo ten Němec sem přijede, každý prohodí tisíc marek a za to si tady žije jako král. Jenže my jsme na sto marek museli dělat strašně dlouho. Tak když přijde o dvě stě marek, ještě mu pořád zbývá dalších osm set.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami
Načítání...