Pražské centrum pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se příští týden ve středu zavře. V hlavním městě už není podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) kapacita a na přerozdělování běženců se s jinými kraji nepodařilo dohodnout. Na uzavření centra primátor přes výtky hejtmanů trvá. Hledání řešení se „musí stát vysokou vládní prioritou“, řekl v Interview ČT24.
Plánované zavření pražského centra pro ukrajinské uprchlíky nepovažuje Hřib za nekolegiální, jak tvrdí hejtmani Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) a Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). „Myslím, že jsme dokázali dostatečnou kolegialitu tím, že teď máme čtyřikrát víc uprchlíků na hlavu než v některých jiných krajích,“ uvedl primátor hlavního města s tím, že na nerovnost upozorňuje už od března.
Volné kapacity v dalších krajích a přeplněnost Prahy podle něj potvrdila i datová analýza, kterou si nechala zpracovat vláda. Problémy podle Hřiba souvisí také s rostoucími životními náklady. „I Daniel Hůle z Člověka v tísni říká, že pokud nedojde k přesunu více než 30 tisíc uprchlíků z Prahy do jiných regionů, kde je volná kapacita, tak dojde k velkým sociálním problémům,“ upozornil primátor.
Příchod velkého množství uprchlíků podle něj v Praze nejspíš zvýšil ceny nájmů. „Kdyby tady nebyli, tak by ty pronájmy byly pravděpodobně levnější, protože by po nich byla menší poptávka,“ řekl. „Podle elementárních zákonů ekonomiky – nabídka, poptávka – to tlačí ceny nahoru. A říkám, že se to děje v kontextu ekonomické krize, kterou zavinila Putinova invaze na Ukrajinu,“ dodal.
Hřib však zároveň zdůraznil, že je morální povinností se o běžence postarat. „Musíme to ale dělat racionálně a efektivně.“ Na uzavření pražského centra tak trvá. „Ano, středa 15. června bude poslední den,“ řekl primátor.
„Motivační mechanismy“
Problém je podle něj třeba řešit na vládní úrovni. „Je nutné situaci skutečně s nejvyšší urgencí řešit na úrovni premiéra. Je nutné koordinovat ministerstva a samosprávy,“ řekl. Kabinet by dle jeho přestav měl vytvořit „motivační mechanismy“, které by napomohly přesunu běženců do jiných krajů.
Například u uprchlíků, kteří si během tří měsíců v Praze nenašli práci, by podle něj mohlo dojít ke snížení přijímané podpory v hlavním městě. Příspěvky jsou však stanovené zákonem. „Zákony se dají jistě změnit, od toho je tady Poslanecká sněmovna a vláda,“ reagoval Hřib. Nebrání se ale jiným opatřením, pokud budou stejně efektivní, uvedl.
Upozornil, že se problém netýká pouze Prahy, ale s naplněnými kapacitami se potýkají i krajská města. Podle Hřiba se hejtmani nebrání pomoci běžencům, chybí spíš koordinace ze strany vlády.
Čtvrtá linka metra a tunely na okruhu
V dubnu se také v Praze začala stavět čtvrtá linka metra. Město na ni může čerpat úvěr ve výši až 23 miliard korun, zadlužit by to mělo městkou kasu až na čtyřicet let. „Investice jsou potřeba. Z krize se budeme muset objektivně proinvestovat,“ řekl primátor.
Půjčka je podle něj výhodná, přesto by Hřib preferoval, aby na stavbu metra D přispěl stát. „Nebudou jím určitě jezdit jen Pražané,“ poznamenal primátor. Dohoda s vládou na tom však zatím není. „S panem ministrem (dopravy Martinem Kupkou z ODS – pozn. red.) jsme se bavili spíše o městském okruhu,“ uvedl.
Právě městský okruh je podle Hřibova protikandidáta na primátora v podzimních komunálních volbách Bohuslava Svobody (ODS) pro pražskou dopravu důležitější než další linka metra. Praha dle Hřiba pro stavbu malého městského okruhu vykupuje některé pozemky a zastupitelstvo bude schvalovat odkoupení dalších.
V plánech na dokončení velkého pražského okruhu pak Hřib prosazuje zahloubenou variantu, která by auta zčásti vedla tunely. Ačkoliv její provedení může být dražší, proces schvalování by mohl být kratší. „Vede k podstatně menšímu odporu proti stavbě jako takové,“ míní Hřib.
S rychle rostoucími cenami ve stavebnictví pak podle něj může každý rok odkladu znamenat „masivní prodražení stavby“. „V konečném důsledku (…) si troufnu tvrdit, že tunelová stavba bude výhodnější,“ zakončil.
