Malí a velcí zemědělci se na dotacích neshodnou, ministerstvo chce podpořit střední

Nahrávám video

Žně jsou rychlejší než loni, ale s menším výnosem. U základních obilovin se snížil asi o půldruhého procenta, výrazně horší je sklizeň řepky. Podepsalo se na tom i počasí. Zástupci velkých a malých podniků se v Událostech, komentářích shodli, že jde o riziko podnikání a kompenzace požadovat nelze, k vyrovnání výkyvů podle nich slouží i přímé platby do zemědělství. Na celkovém nastavení dotací se už ale neshodnou. Ministerstvo zemědělství chce více sledovat kvalitu hospodaření a chystá podporu středních podniků.

Letošní sklizeň je obecně horší, konstatoval Jan Šimek, předseda představenstva JT – Zemědělství a ekologie. „Hlavně je to v případě řepky, převážně na Moravě, výsledek je nejhorší za posledních asi dvacet let. V podstatě to vypadá na minus třicet procent oproti minulým rokům. Jednak to způsobily mrazy, ale já si myslím, že ještě větší vliv mělo postupné omezování některých ochranných látek.“

„Co se týká řepky, tak tu opravdu poznamenaly ty jarní mrazy velice výrazně a já za celou dobu nepamatuju, že by výnosy řepky byly takhle nízké,“ souhlasí Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. „Pokud se týká obilovin, tak je sklizeň vcelku standardní a to, že je trochu nižší, než jsme byli zvyklí v posledních pěti letech, se dalo předpokládat,“ dodal s odkazem na jarní přebytky obilovin ve skladech a vysoké ceny hnojiv.

Oba se shodli, že speciální kompenzace od státu požadovat nelze. „Přímé platby (do zemědělství formou dotací – pozn. red.) mají sloužit zemědělcům jednak jako náhrada omezení plynoucích z toho, že mají povinnosti dělat určitá opatření v krajině, a jednak jim mají pomoct vyrovnat i ty výkyvy, se kterými se zemědělství každý rok v nějaké formě více či méně potýká,“ podotkl Štefl.

Má být rozhodující plocha, nebo kvalita?

Jestli jsou dotace obecně dobře nastavené, se už ale Šimek a Štefl zcela neshodnou. Štefl je se současnou situací spokojený, přímé platby podle něj nemohou dostávat všechny podniky. „(Unijní) společná zemědělská politika říká – každému farmáři dáme nějakou částku na začátek a zbytek už si rozhodni sám, v jak velké míře budeš podnikat, jaký sortiment plodin budeš pěstovat, jak budeš tu komoditu zpracovávat, dávat tomu nějakou přidanou hodnotu nebo jak celý podnik povedeš, jestli si k němu dáš ještě nějakou takzvanou přidruženou výrobu nebo něco podobného.“

Naopak Šimek má k současnému nastavení výhrady. „Mrzí mě, že se platby nerozdělují podle toho, jak kvalitně kdo hospodaří, ale to hlavní a skoro jediné kritérium je velikost. Zemědělci nebo příjemci do 150 hektarů – nemusí to ani být zemědělci, je to v podstatě každý, kdo má třeba deset hektarů, i když je to třeba zahrada, kde si chová koně – dostávají výrazně větší dotaci než ti zemědělci, kteří mají nad těch 150 hektarů, a ten rozdíl je obrovský.“

Načítání...


Podle Štefla ale nelze dostat dotaci bez podmínek. „Zemědělci dostávají základní platbu, tomu se říká bissová platba, to dostanou na všechny hektary, ale oni ji nedostanou jen tak. Oni ji dostanou za to, že plní povinné podmínky hospodaření a dobrý zemědělský environmentální stav. A pak je tu druhá platba na životaschopnost podniku, to je redistributivní platba neboli platba na první hektary. A tu dostává farmář na to, že vůbec na té vesnici žije, že tam provozuje svou živnost,“ uvedl místopředseda Asociace soukromého zemědělství.

Šimek míní, že by stát kvalitu obhospodařování a zdravotní stav zvířat řešil měl. „Když už se dotace do zemědělství dávají, tak by stát za to měl něco chtít a měl by (podniky) rozdělovat podle toho, jak se k půdě chovají,“ řekl předseda představenstva JTZE. „Úplně bych rozuměl, kdyby existovala dotace pro malé zemědělce, kteří dělají něco navíc, mají třeba nějakou produkci, vyrábějí sýry nebo dělají mléko, protože to už je nějaká přidaná hodnota a něco smysluplného, což bychom podporovat měli.“

Výborný: Podpoříme střední podniky včetně investic

„Pravda je někde mezi“, reagoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na dotaz, zda dotovat kvalitu, či plochu. „My určitě chceme a budeme do budoucna sledovat kvalitu. Já často říkám, že pro mě je daleko důležitější, jakým způsobem hospodaří, než jestli to je malý rodinný farmář nebo velký podnik nebo střední podnik.“

Podotkl také, že Česko je v důsledku komunistické kolektivizace naprosto unikátní, co se týče velikosti zemědělských farem a podniků. „Průměrná velikost zemědělské farmy v Evropě je nějakých 38 hektarů, ale u nás je to nějakých 118 nebo 120 hektarů. To je důsledek toho, že jsme se v roce 1990 se nevrátili před rok 1948. Teď už to zpětně skutečně nejde, a my proto musíme i ten systém podpor mít nastavený tak, abychom respektovali tuto naprosto unikátní strukturu.“

Výborný rovněž uvedl, že bude hledat cesty, jak pomoci středním podnikům. V této souvislosti zmínil dvě miliardy korun, které podle něj resort vyjednal nad rámec rozpočtu ministerstva pro příští rok. „Ty dvě miliardy totiž nepůjdou plošně všem, ale půjdou právě hlavně – neříkám, že jedině, ale hlavně – do středních podniků. Druhá věc je, že chceme střední podniky podpořit v investicích,“ řekl ministr v Událostech, komentářích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 21 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 38 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...