Májová EUforie. Před 15 lety se Češi vrátili do Evropy, Unie tehdy přijala hned deset nováčků

Před patnácti lety – 1. května 2004 – zažila Evropská unie „velký třesk“, když původní patnáctku zemí doplnilo deset nováčků. Bylo mezi nimi i Česko a Slovensko. Žádost o vstup do EU podával tehdejší premiér Václav Klaus v Římě v roce 1996, nakonec ale trvalo osm let, než se země skutečně stala členem. O vstupu hlasovali občané v celostátním referendu, jediném svého druhu od vzniku samostatného Česka. A pro byly více než tři čtvrtiny voličů.

Komplikovaný proces vstupu do EU začal prakticky hned po rozpadu Československa v roce 1993. V říjnu byla v Lucemburku podepsána Evropská dohoda o přidružení Česka k Evropskému společenství (ES). Stejný dokument podepsal za Slovensko tehdejší premiér Vladimír Mečiar.

O tři roky později pak Václav Klaus předal v Římě do rukou tehdejšího nejvyššího představitele EU, předsedy italské vlády Lamberta Diniho, žádost o členství v EU. Evropská komise následně doporučila zahájit přístupové rozhovory na jaře 1998. Kromě Česka se to týkalo také Polska, Maďarska, Estonska, Kypru a Slovinska.

Nakonec se však Unie rozšiřovala najednou hned o deset nováčků. Koncem roku 2002 skončily vstupní rozhovory, když se na summitu v Kodani deset kandidátských zemí dohodlo s 15 členskými státy na finančních podmínkách svého přistoupení k EU.

Referenda se zúčastnilo 55 % voličů

O našem vstupu do EU však měli rozhodnout voliči v referendu. Kvůli tomu se musel přijímat jednorázový ústavní zákon, jelikož zákon o obecném referendu čeká na přijetí už od roku 1993.

Dvoudenní hlasování se uskutečnilo v červnu 2003 a pro nakonec hlasovalo 77,33 procenta voličů, proti jich bylo 22,67 procenta. Referenda se zúčastnilo 55,21 procenta voličů. Výsledek tehdy přivítaly vládní strany ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU a také opoziční ODS. Komunisté naopak vstup do EU svým příznivcům nedoporučovali.

Nakonec se řady Evropské unie k 1. květnu 2004 rozšířily o Česko, Slovensko, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maltu, Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Tehdy šlo o největší rozšíření v historii Unie, od té doby už přistoupily jen Bulharsko, Rumunsko a poslední 28. zemí EU se stalo v roce 2013 Chorvatsko.

Sedm desetiletí integrace

EU jako právní subjekt vznikla až v prosinci 2009, kdy začala platit lisabonská smlouva. Předtím se slovo Unie používalo pro seskupení dvou (do července 2002 tří) organizací - Evropského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii. Třetím bylo Evropské sdružení uhlí a oceli, jež zaniklo v červenci 2002.

Základy EU položil již 9. května 1950 francouzský ministr zahraničí Robert Schuman, když přednesl návrh na vytvoření Evropského sdružení uhlí a oceli. Tato organizace měla původně za cíl spojením hutního a těžebního průmyslu Francie a Německa zabránit další válce mezi dvěma historickými rivaly.

Smlouva o založení sdružení, podepsaná v dubnu 1951 Francií, Německem, Itálií, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem, začala platit v červenci 1952 (uzavřena na 50 let). Už v březnu 1957 stvrdily tytéž země podpisem vznik Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii. Tyto tři organizace sloučily v roce 1967 své správní orgány, vznikla například Evropská komise a Rada ministrů, a začaly se nazývat Evropská společenství.

K hlavním institucím EU patří také Evropská rada, Rada EU a Evropský parlament, který je volen jednou za pět let občany členských států Unie, nebo Evropská centrální banka.

Druhá největší ekonomika světa

Evropská měnová unie (EMU) vznikla v roce 1999 a dnes má 19 členů. Pravidla stanovená pro její fungování ale většina zemí léta nedodržovala a místo vynucování disciplíny si státy rozšiřovaly možnosti, jak se vyhnout sankcím. V době světové hospodářské krize pak téměř zbankrotovalo Řecko, jež se do EMU dostalo díky zfalšovaným statistikám.

EU má nyní 28 členů. Žije v ní 512,5 milionu obyvatel a rozkládá se na 4,475 milionu kilometrů čtverečních. V roce 2018 dosáhlo HDP Unie 20,5 bilionu dolarů (zhruba 465 bilionů korun), tedy asi 17 procent světového HDP (měřeno paritou kupní síly). EU jako celek je druhou nejsilnější ekonomikou světa po USA a před Čínou.

Symboly EU jsou heslo Jednota v rozmanitosti, hymna Óda na radost z Beethovenovy 9. symfonie, svátek 9. května a vlajka s 12 žlutými hvězdami na modrém poli. V roce 2012 byla Evropské unii udělena Nobelova cena za mír za prosazování míru, demokracie, usmíření a lidských práv v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...