Covid-19 byl v roce 2021 nejčastější příčinou úmrtí, podlehlo mu 18 procent loni zemřelých, téměř 25 500 lidí. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční. Celkově zemřelo loni 139 981 lidí, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí ve středu na tiskové konferenci prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).
V roce 2020, kdy epidemie koronaviru v Česku vypukla, přibylo podle ředitele ČSÚ Marka Rojíčka 15 procent zemřelých proti předchozímu roku. Loni se počet zemřelých zvýšil meziročně ještě o dalších osm procent.
„Základní příčinou smrti byl covid-19 určen u 14 700 zemřelých mužů a u 10 800 zemřelých žen. Z hlediska věku byl nejčastější příčinou smrti v širokém rozpětí od 40 do 84 let,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. Podle Rojíčka je to změna proti roku 2020, kdy na covid-19 umírali zejména zranitelnější vyšší věkové skupiny.
Druhou nejčastější příčinou úmrtí byla ischemická choroba srdeční (13 procent), třetí cévní onemocnění mozku (pět procent).
„Naděje dožití při narození (očekávaná průměrná délka života) druhým rokem v řadě klesla, přičemž v roce 2021 ještě výrazněji než v roce 2020. Mužům se vloni zkrátila o 1,2 roku na 74,1 roku, ženám o 0,9 roku na 80,5 roku. Ve srovnání s hodnotou pro rok 2019 byla u mužů kratší o 2,2 roku, u žen o 1,6 roku. Její výše se tímto vrátila na úroveň o více než desetiletí zpět,“ upozornili statistici v tiskové zprávě.
Úmrtí na covid-19 zasáhlo v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 více i mladší věkové skupiny. Ve skupinách 30–34 až 65–69 let se míra úmrtnosti na covid (počet zemřelých na počet obyvatel v daném věku) zvýšila 3,7 až pětkrát, absolutně bylo v tomto věku zemřelých na covid meziročně o 4,7 tisíce více. Úroveň úmrtnosti na covid se však významně, a to 1,5 až 2,8krát, zvýšila i ve vyšším věku.
Snížil se podíl těch, kteří zemřeli na covid v sociálním zařízení
„Až v osmdesáti procentech případů úmrtí na covid byla nákaza komplikována virovým zánětem plic. Mezi nejčastější přidružené chronické stavy u zemřelých na covid patřila hypertenze (u čtvrtiny zemřelých), cukrovka (u necelé pětiny zemřelých) a chronická ischemická choroba srdeční (u patnácti procent úmrtí). Zhoubný nádor byl jako komorbidita uveden u necelých osmi procent těchto úmrtí. Covid coby příčina smrti bez dalšího uvedeného chronického stavu byl zaznamenán u 5,1 tisíce případů,“ doplnil ČSÚ. Covid-19 jako pouze komplikující příčina smrti (nikoliv jako základní) byl pak určen u 3,1 procenta všech zemřelých.
Naprostá většina lidí, u kterých byl koronavirus příčnou úmrtí, zemřela v nemocnicích. V roce 2020 jich bylo 89 procent, loni 92 procent. Naopak výrazně se snížil ze sedmi na dvě procenta podíl lidí, kteří zemřeli na covid v sociálním zařízení. „Určitě to můžeme přiřadit důslednějším režimovým opatřením a proočkovanosti klientů a zaměstnanců,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Právě očkování podle něj způsobilo, že takzvaných nadúmrtí nebylo loni ještě víc. Seniorů nad 65 let je očkováno dvěma dávkami přes devadesát procent. V době nejvyššího vzedmutí covidové vlny loni v listopadu podle něj očkování chránilo před úmrtím u šestaosmdesáti procent osob nad 65 let lidi se dvěma dávkami a u téměř devětadevadesáti procent s posilující dávkou. „Drtivá většina úmrtí se týkala osob, které byly neočkovány nebo měly nedokončené očkování. Naopak posilující dávka výrazně stáhla riziko dolů,“ dodal. Časem se ale snižuje ochrana vakcín proti nákaze.
Podle statistiků mezi nejčastější příčiny úmrtí patří nemoci srdce a rakovina od doby, kdy se podařilo díky očkování vymýtit smrtelná infekční onemocnění. Dušek očekává, že snížení jejich podílu, které bylo na úkor covidu, nebude dlouho trvat.
„Během covidových let velmi výrazně propadla návštěvnost preventivních prohlídek a v řadě regionů určitě došlo ke snížení dostupnosti péče. Už teď začínají lékaři pozorovat nárůst pacientů ve významně horším stavu nebo s onemocněními v pokročilejším stadiu,“ dodal.
