Loni bylo v Česku nejtepleji od roku 1961

Loňský rok byl v Česku nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat. Průměrná teplota dosáhla 10,3 stupně Celsia, a o dva stupně tak přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. Mimořádné teplo bylo hlavně v únoru a březnu. Množství srážek bylo loni také nadnormální, jejich roční úhrn byl devátý nejvyšší za sledované období. Podepsalo se na tom zejména extrémně deštivé září, kdy se Česko potýkalo i se záplavami.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl minulý rok bezkonkurenčně nejteplejší i v pražském Klementinu. V průměru tam meteorologové naměřili 13,3 stupně Celsia, což bylo nejvíce od začátku souvislého měření v roce 1775. V porovnání s normálem z let 1991 až 2020 bylo loni v Klementinu o 0,8 stupně tepleji, proti průměru let 1775 až 2014 činila odchylka plus 3,7 stupně Celsia.

Za povšimnutí podle klementinských meteorologů stojí to, že z patnácti nejteplejších roků za posledních 250 let jich třináct bylo v tomto století a všech patnáct po roce 1990. Druhý a třetí nejteplejší rok zaznamenali v centru Prahy v letech 2023 a 2018, kdy průměrná teplota činila shodně 12,8 stupně.

Vydatné srážky

Celorepubliková průměrná teplota loni překonala dosud nejteplejší rok 2023 o 0,6 stupně. „Rok 2024 byl na území ČR rekordně teplý, zaznamenali jsme extrémní měsíce z pohledu teploty i srážkových úhrnů,“ konstatovali meteorologové a doplnili, že loňský únor a březen byly i vůbec nejteplejšími v Česku od roku 1961. V únoru odchylka od normálu činila plus 6,1 stupně a v březnu plus 3,8 stupně. Teplotně normální byly podle meteorologů až poslední dva měsíce roku.

S ohledem na srážky se podle ČHMÚ během roku střídaly měsíce, kdy pršelo více a kdy méně. „Celkově předběžný průměrný roční úhrn srážek na našem území 776 milimetrů představuje 113 procent normálu 1991–2020,“ uvedl. Jako srážkově mimořádně nadnormální bylo podle dat meteorologů září, kdy v Česku v úhrnu spadlo 179 milimetrů srážek, což bylo 298 procent normálu. Srážkově nadnormální byly i leden, únor a květen, zatímco v březnu bylo srážek méně než obvykle.

V Klementinu, které je v historickém centru Prahy, počasí sledují nepřetržitě od roku 1775. Ke konci loňského prosince tak záznamy dovršily přesně 250 let. Průměrná roční teplota za celé toto období byla 9,8 stupně, uvedl ve čtvrtek ČHMÚ.

Bezkonkurenčně nejteplejší byl ale loňský rok s průměrem 13,3 stupně, samotný prosinec v Klementinu se s průměrnou teplotu 3,4 stupně Celsia umístil na 43. až 44. místě z 250 dosavadních prosinců. Odchylka od průměru z let 1775 až 2014 činila plus 2,5 stupně.

Světová meteorologická organizace (WMO) před několika dny uvedla, že loňský rok se jeví nejteplejším v historii. S podobnou prognózou o něco dříve přišla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle níž měl rok 2024 namířeno prakticky jistě k označení nejteplejšího roku v historii měření a mohl by se stát prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 6 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 6 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 8 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami
Načítání...