Lidové noviny do každé rodiny! Před 32 lety poprvé vyšel jeden z nejčtenějších samizdatů

Jeden ze symbolů sametové revoluce. Čtenáři si je mezi sebou přepisovali a množili sami. Z 350 kusů měsíčně se tak náklad dostal až na deset tisíc. První zkušební číslo samizdatového měsíčníku Lidové noviny vyšlo 11. září 1987. Kdo a proč je založil? A jakou roli sehrály v celém revolučním roce? Další díl seriálu Mediální revoluce pořadu Newsroom ČT24.

„Lidové noviny v podstatě založil můj otec po dohodě s Václavem Havlem, Láďou Lisem a dalšími disidenty. Jeho zástupcem byl Rudolf Zeman. A vznikly proto, aby ti lidé, kteří nemohli tehdy nikam psát, tak aby si udělali své vlastní noviny a aby se tam mohli uplatnit,“ popisuje začátky listu jeden z jeho spoluzakladatelů Jan Ruml.

Přispívali tam třeba Václav Havel, Petr Pithart, Ladislav Hejdánek, Jiřina Šiklová nebo Jiří Dientsbier. Redakce ale také chtěla, aby se jejich texty šířily dál mezi občany, ne jen mezi disidenty. „V prostředí disentu se bilancovalo 10 let Charty 77 a uvažovalo se, co dělat dál. Byla přestavba, ta situace nazrávala k vydávání něčeho, co by mělo přesah i do, řekněme, normální společnosti,“ uvádí historik a redaktor Lidových novin Petr Zídek.

I proto se celou dobu snažili, aby list mohl vycházet legálně. „Od počátku se redaktoři pokoušeli hrát se systémem takovou hru, jakože chtějí vydávat legální časopis, takže si korespondovali s příslušnými úřady a říkali jim: my tady vydáváme tohle periodikum a chceme ho vydávat dál, pomozte nám ho zlegalizovat,“ vysvětluje Zídek.

To se ale podařilo až v prosinci 1989, kdy vyšlo první opravdu svobodné číslo. „My jsme si psali, co jsme chtěli, i tak, i za komunismu, ale tím, že to bylo už legální, jsme té svobody využívali vrchovatě,“ vzpomíná Ruml.

Radikalizovaly běžnou populaci

Předtím ale stihl list ještě jako samizdat sehrát klíčovou roli. „Lidové noviny velmi výrazným způsobem přispěly k radikalizaci takzvané šedé zóny nebo běžné populace vůči systému, protože přinášely spoustu kritických článků a byly mnohem dostupnější než tehdejší samizdaty,“ shrnuje Zídek.

Tehdejší redakce sídlila v bytě Jiřího Rumla, paradoxně v ulici s předlistopadovým názvem Kremelská. Celá výroba pak ale probíhala v utajení. Jen několik lidí vědělo, kde přesně se bude tisknout nebo kdo a jak bude noviny rozvážet.

„Dělali jsme organizační technické věci, my jsme věděli, kde je ten rozmnožovací stroj, my jsme dávali ty věci zmenšovat a kopírovat a pak jsme je rozváželi v prvních 10 výtiscích po celé Praze,“ vypráví Ruml a dodává: „My jsme to dělali tak tajně, že jsme žádný problém s StB neměli. Ačkoli ji zajímalo, jakým způsobem se Lidové noviny distribuují a rozmnožují.“

Problém přišel až po dvou letech práce – v říjnu 89. šéfredaktor Jiří Ruml s Rudolfem Zemanem čelili obvinění ze spolčení „za účelem vydávání nepovoleného měsíčníku“. O měsíc později se ale režim zhroutil a cesta zadržených redaktorů vedla z vězení rovnou na Letenskou pláň. „Ať žije občan, ať žije svobodný občan, ať žije fórum svobodných občanů!“ zvolal tehdy Jiří Ruml před davem bažícím po svobodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
před 3 hhodinami

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
před 4 hhodinami

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
před 5 hhodinami

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 10 hhodinami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 15 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 16 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánovčera v 11:39

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.