Lidé po tornádu darovali nebývale mnoho. Díky tomu, že jsou bohatší, i díky novým technologiím

Nahrávám video

Přes 850 milionů korun již poslali lidé neziskovým organizacím a nadacím do sbírek na pomoc obyvatelům obcí zasažených v minulém týdnu prudkou bouří a tornádem. Peníze dostanou lidé, kterým živel poškodil nebo zcela zničil domovy, po svátcích. V první fázi rozdají organizace všem po 150 tisících korunách, další peníze již rozdělí podle míry škod, s nimiž se ta která domácnost vyrovnává. Pomoc ze sbírek je nad rámec státní podpory, kterou schválila vláda v pondělí, a také by se mělo dostat na všechny, jimž tornádo poničilo majetek. O sbírání i rozdělování peněz hovořili zástupci neziskových organizací a nadací v 90' ČT24 i v Interview ČT24.

Tornádo zasáhlo jih Moravy ve čtvrtek – a podobný jev řádil na Lounsku o den později – a pět dní poté se již ve sbírkách na pomoc obyvatelům poničených obcí, z nichž mnozí přišli doslova o vše, shromáždilo přes 850 milionů korun.

Ti, kteří nyní v lepším případě znovu stavějí střechy, v horším čekají na demolici zbylých ruin, peníze zatím nedostali. Podle výkonného ředitele Nadace Via Zdeňka Mihalca by mohli první příspěvek obdržet v příštím týdnu – po svátcích.

V první fázi rozdělí neziskové organizace a nadace, které se dohodly na společném postupu, 150 tisíc korun každému, komu tornádo způsobilo škody. „Dostanou všichni jednotnou částku, aby to bylo spravedlivé a plošné, bez ohledu na to, jestli někomu odletěla střecha nebo nemá dům,“ řekl Mihalco v Interview ČT24.

Podle Josefa Koláčka z organizace ADRA je klíčová rychlost. Peníze podle něj potřebují jak lidé, kteří přišli o dům, tak například i ti, kterým bouře a tornádo zničily „jen“ auto, které potřebují k cestám do práce nebo třeba do nemocnice.

V dalších fázích ale již budou organizace rozlišovat, jak velké škody kdo utrpěl, a příspěvky  se podle toho budou lišit. „Všechny neziskové organizace se domluvily, že provedeme jednotný sběr dat. Na základě tohoto šetření, strukturovaného dotazníku, budeme v dalším kole vyhodnocovat potřebnost podle aktuálního zasažení poškozením,“ vylíčil Koláček v 90‘ ČT24.

Dodal, že není potřeba, aby se lidé z poškozených domů neziskovkám aktivně hlásili. „Dbáme na to, aby pozornosti týmů neunikla žádná domácnost,“ ujistil.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v úterý oznámil, že již není potřeba posílat do poničených obcí jakoukoli materiální pomoc. Té je dost, provizorní sklad v kulturním domě v Hodoníně je zcela plný. Jeho koordinátorka Alena Truschingerová naopak připustila, že například u oblečení může být problém najít pro ně využití. Zdůraznila však, že věří, že „pro většinu věcí najdeme využití“. Mělo by tomu pomoci i přestěhování do jiných prostor a organizační pomoc od Českého červeného kříže.

Lidé poslali nebývalé množství peněz. Pomáhá tomu i technologický rozvoj

Ačkoli jsou následky tornáda na jižní Moravě a downburstu na Lounsku závažné – zahynulo šest lidí, odhad škod činí 15 miliard korun –, jejich rozsah je mnohem menší než při povodních na přelomu století (ty největší z roku 2002 způsobily majetkové škody přes sedmdesát miliard). Ve sbírkách se sešlo naopak mnohem více peněz – v roce 2002 poslali lidé 167 milionů, nyní již přes 850 milionů a sbírky ještě neskončily.

Zdeněk Mihalco se domnívá, že pro rozhodnutí přispět jsou důležité emoce. „Vidět vír a neuvěřitelně zničené vesnice, které tady ještě nedávno stály, znali jsme je a jsou pryč, je zásadní emoce,“ podotkl. Nemenší roli hraje i technologický rozvoj.

„Dřív všechno víc trvalo. Dnes, když máme on-line nástroje a můžeme darovat na tři kliky, tak to rychlé filantropii pomáhá,“ srovnal. Dárcovství se podle něj rozmáhá i proto, že společnost bohatne. Z daňových přiznání vyplývá, že „darování v Česku roste třikrát rychleji než ekonomika“, upozornil.

Nahrávám video

Důvěra je při darování klíčová. Trocha obezřetnosti ale také

Policie se již zabývá pěti případy, kdy se někdo pokusil solidaritu lidí zneužít a podsouval falešná čísla účtů, vyskytl se také falešný QR kód, který nevedl k účtu organizace, která pořádala sbírku. Podle neziskových organizací je ale darování bezpečné, jsou-li dárci alespoň trochu obezřetní.

Nejsnazší je podle Zdeňka Mihalca zjistit, které organizace na sbírkách pro jižní Moravu a Lounsko spolupracují, a potom si vybrat některou z nich. „Jsou to organizace, které jsou důvěryhodné. Mohou si vybrat – ať už je to Člověk v tísni, ADRA, Červený kříž, nebo někdo další,“ nastínil.

Zároveň však zdůraznil, že je klíčová důvěra. „Darování je založeno na důvěře – důvěře dárců vůči nám a důvěře nás k obcím. V této situaci je důvěra to nejdůležitější, co existuje,“ uvedl Mihalco. Proto také jeho nadace bude jen rámcově kontrolovat, k čemu lidé z poničených obcí příspěvky využili.

Část organizací, které pořádají sbírky po tornádu, se soustředí pouze na přímou okamžitou pomoc, další se však chtějí podílet i na komunitních projektech. „Snažíme se pracovat v obci tak, aby se po katastrofě lidé dohodli. Nebude to jednoduché – někdo dostane míň peněz, někdo víc, jsou tam vztahy z minulosti, které nejsou ideální. Ti lidé se budou muset domluvit, jakou obec vlastně chtějí: má se dřív opravit náves, nebo věž kostela? Na to jsou metody zapojování veřejnosti. Snažíme se podporovat místní spolky, aby se dokázaly domluvit,“ popsal šéf Nadace Via.

Spory o to, jak využít peníze, jsou ale zatím jen těžko představitelnou budoucností. Zatím se každý stará hlavně o svůj dům a každou pomoc vítá. „Lidé jsou dojatí, děkují za dary, jak za nabídku finanční pomoci, která se hromadí na finančních účtech a je připravena k distribuci, tak za materiální pomoc a dobrovolnickou pomoc,“ přiblížil Josef Koláček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 14 mminutami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 5 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 6 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 17 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 18 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.