Lidé po tornádu darovali nebývale mnoho. Díky tomu, že jsou bohatší, i díky novým technologiím

Nahrávám video

Přes 850 milionů korun již poslali lidé neziskovým organizacím a nadacím do sbírek na pomoc obyvatelům obcí zasažených v minulém týdnu prudkou bouří a tornádem. Peníze dostanou lidé, kterým živel poškodil nebo zcela zničil domovy, po svátcích. V první fázi rozdají organizace všem po 150 tisících korunách, další peníze již rozdělí podle míry škod, s nimiž se ta která domácnost vyrovnává. Pomoc ze sbírek je nad rámec státní podpory, kterou schválila vláda v pondělí, a také by se mělo dostat na všechny, jimž tornádo poničilo majetek. O sbírání i rozdělování peněz hovořili zástupci neziskových organizací a nadací v 90' ČT24 i v Interview ČT24.

Tornádo zasáhlo jih Moravy ve čtvrtek – a podobný jev řádil na Lounsku o den později – a pět dní poté se již ve sbírkách na pomoc obyvatelům poničených obcí, z nichž mnozí přišli doslova o vše, shromáždilo přes 850 milionů korun.

Ti, kteří nyní v lepším případě znovu stavějí střechy, v horším čekají na demolici zbylých ruin, peníze zatím nedostali. Podle výkonného ředitele Nadace Via Zdeňka Mihalca by mohli první příspěvek obdržet v příštím týdnu – po svátcích.

V první fázi rozdělí neziskové organizace a nadace, které se dohodly na společném postupu, 150 tisíc korun každému, komu tornádo způsobilo škody. „Dostanou všichni jednotnou částku, aby to bylo spravedlivé a plošné, bez ohledu na to, jestli někomu odletěla střecha nebo nemá dům,“ řekl Mihalco v Interview ČT24.

Podle Josefa Koláčka z organizace ADRA je klíčová rychlost. Peníze podle něj potřebují jak lidé, kteří přišli o dům, tak například i ti, kterým bouře a tornádo zničily „jen“ auto, které potřebují k cestám do práce nebo třeba do nemocnice.

V dalších fázích ale již budou organizace rozlišovat, jak velké škody kdo utrpěl, a příspěvky  se podle toho budou lišit. „Všechny neziskové organizace se domluvily, že provedeme jednotný sběr dat. Na základě tohoto šetření, strukturovaného dotazníku, budeme v dalším kole vyhodnocovat potřebnost podle aktuálního zasažení poškozením,“ vylíčil Koláček v 90‘ ČT24.

Dodal, že není potřeba, aby se lidé z poškozených domů neziskovkám aktivně hlásili. „Dbáme na to, aby pozornosti týmů neunikla žádná domácnost,“ ujistil.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v úterý oznámil, že již není potřeba posílat do poničených obcí jakoukoli materiální pomoc. Té je dost, provizorní sklad v kulturním domě v Hodoníně je zcela plný. Jeho koordinátorka Alena Truschingerová naopak připustila, že například u oblečení může být problém najít pro ně využití. Zdůraznila však, že věří, že „pro většinu věcí najdeme využití“. Mělo by tomu pomoci i přestěhování do jiných prostor a organizační pomoc od Českého červeného kříže.

Lidé poslali nebývalé množství peněz. Pomáhá tomu i technologický rozvoj

Ačkoli jsou následky tornáda na jižní Moravě a downburstu na Lounsku závažné – zahynulo šest lidí, odhad škod činí 15 miliard korun –, jejich rozsah je mnohem menší než při povodních na přelomu století (ty největší z roku 2002 způsobily majetkové škody přes sedmdesát miliard). Ve sbírkách se sešlo naopak mnohem více peněz – v roce 2002 poslali lidé 167 milionů, nyní již přes 850 milionů a sbírky ještě neskončily.

Zdeněk Mihalco se domnívá, že pro rozhodnutí přispět jsou důležité emoce. „Vidět vír a neuvěřitelně zničené vesnice, které tady ještě nedávno stály, znali jsme je a jsou pryč, je zásadní emoce,“ podotkl. Nemenší roli hraje i technologický rozvoj.

„Dřív všechno víc trvalo. Dnes, když máme on-line nástroje a můžeme darovat na tři kliky, tak to rychlé filantropii pomáhá,“ srovnal. Dárcovství se podle něj rozmáhá i proto, že společnost bohatne. Z daňových přiznání vyplývá, že „darování v Česku roste třikrát rychleji než ekonomika“, upozornil.

Nahrávám video

Důvěra je při darování klíčová. Trocha obezřetnosti ale také

Policie se již zabývá pěti případy, kdy se někdo pokusil solidaritu lidí zneužít a podsouval falešná čísla účtů, vyskytl se také falešný QR kód, který nevedl k účtu organizace, která pořádala sbírku. Podle neziskových organizací je ale darování bezpečné, jsou-li dárci alespoň trochu obezřetní.

Nejsnazší je podle Zdeňka Mihalca zjistit, které organizace na sbírkách pro jižní Moravu a Lounsko spolupracují, a potom si vybrat některou z nich. „Jsou to organizace, které jsou důvěryhodné. Mohou si vybrat – ať už je to Člověk v tísni, ADRA, Červený kříž, nebo někdo další,“ nastínil.

Zároveň však zdůraznil, že je klíčová důvěra. „Darování je založeno na důvěře – důvěře dárců vůči nám a důvěře nás k obcím. V této situaci je důvěra to nejdůležitější, co existuje,“ uvedl Mihalco. Proto také jeho nadace bude jen rámcově kontrolovat, k čemu lidé z poničených obcí příspěvky využili.

Část organizací, které pořádají sbírky po tornádu, se soustředí pouze na přímou okamžitou pomoc, další se však chtějí podílet i na komunitních projektech. „Snažíme se pracovat v obci tak, aby se po katastrofě lidé dohodli. Nebude to jednoduché – někdo dostane míň peněz, někdo víc, jsou tam vztahy z minulosti, které nejsou ideální. Ti lidé se budou muset domluvit, jakou obec vlastně chtějí: má se dřív opravit náves, nebo věž kostela? Na to jsou metody zapojování veřejnosti. Snažíme se podporovat místní spolky, aby se dokázaly domluvit,“ popsal šéf Nadace Via.

Spory o to, jak využít peníze, jsou ale zatím jen těžko představitelnou budoucností. Zatím se každý stará hlavně o svůj dům a každou pomoc vítá. „Lidé jsou dojatí, děkují za dary, jak za nabídku finanční pomoci, která se hromadí na finančních účtech a je připravena k distribuci, tak za materiální pomoc a dobrovolnickou pomoc,“ přiblížil Josef Koláček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 3 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 5 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 15 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...