Peníze za léky na recept, které dosud vracely pojišťovny složenkou či na účet, od příštího roku pacient v lékárně rovnou nezaplatí. Čerpání limitu uvidí v aplikaci eRecept, kde má i lékový záznam nebo e-recepty. V současné době pojišťovny doplatky zaplacené nad limit sčítají a vrací je pojištěncům čtvrtletně na účet nebo složenkou. Průměrně šlo loni u největší Všeobecné zdravotní pojišťovny o 1256 korun, letos za první pololetí 793 korun. Nejčastěji se peníze za léky vrací seniorům nad 70 let.
Částka, kterou pacient v lékárně zaplatí za lék na recept, se skládá ze dvou částí. Započitatelný doplatek se odvíjí od ceny nejlevnějšího léku se stejnými účinky, je pro celou skupinu léků stejný. V dané skupině mají pak zbývající část doplatku léky různou podle své ceny, může se lišit i mezi lékárnami.
„Do dosažení limitu budou pacienti platit stejně jako dosud,“ předeslal prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. U seniorů, kteří mají limit 500 korun a užívají více léků, může být hranice podle něj překročena už při první nebo druhé návštěvě lékárny. „Celkový doplatek bude rovnou snížen o započitatelný doplatek,“ doplnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Například u antibiotika penicilin je podle údajů SÚKL průměrná cena v lékárně 234 korun. Ze zdravotního pojištění je uhrazeno maximálně 115 korun, pacient může zaplatit doplatek až necelých 124 korun. Započitatelný doplatek je stanovený na 34,90 koruny, odvíjí se od ceny nejlevnějšího léku, který má podobné účinky. Zatímco před dosažením limitu tak může pacient platit nejvýše 124 korun, po dosažení limitu to bude 84,60 koruny.
Limit, po jehož dosažení nebudou muset lidé započitatelnou část doplatku hradit, je u starších 70 let 500 korun, u dětí a starších 65 let tisíc korun a u ostatních pojištěnců pět tisíc korun. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka se nižší limit začíná počítat od začátku roku, kdy pacient dosáhne daného věku, ne až po jeho narozeninách.
„Neznamená to, že měníme výši doplatků, ale měníme jenom systém jejich vyplácení,“ uvedl Tomáš Boráň, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který systém elektronických receptů spravuje. Pokud by elektronický systém měl výpadek, budou muset pacienti doplatek reklamovat u zdravotní pojišťovny.
Propojení databází
Výraznou změnu bude nový systém znamenat pro zdravotně postižené, kteří mají invalidní důchod. Dosud museli na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) získat papírové potvrzení, které předkládali zdravotní pojišťovně. Nově je podle Ústředního ředitele ČSSZ Františka Boháčka databáze jeho úřadu propojená s pojišťovnami s SÚKL, takže se jim nižší limit započítá automaticky.
Sedm zdravotních pojišťoven dohromady lidem každý rok vrací více než miliardu korun, nárok vzniká asi 1,2 milionu osob. VZP, jejímiž klienty je 60 procent populace, loni zaplatila 800 milionů korun, letos do pololetí 345 milionů, meziročně o čtvrtinu víc. Loni mělo nárok 637 tisíc lidí, 84 procent z nich byli senioři nad 70 let. Letos má nárok už 435 tisíc pojištěnců VZP.
Klienti šesti menších pojišťoven sdružených do Svazu zdravotních pojišťoven loni získali nárok na vratku v hodnotě 524 milionů. Letos za tři čtvrtletí už vznikl u 384 tisíc pojištěnců v celkové částce 465 milionů korun. VZP vydá na složenky a převody doplatků na účty pojištěnců zhruba čtyřicet milionů korun ročně, svazové pojišťovny asi dvacet milionů. Tyto peníze sice ušetří, dosud se ale části lidem, kteří dostávali doplatky složenkou, nedařilo peníze doručit.
