Letní dovolená bez železné opony. Před třiceti lety mohli Čechoslováci vyrazit na Západ za rekreací

Nahrávám video

Před 30 lety vyjížděli Čechoslováci poprvé svobodně na dovolenou na Západ. Bez víz se tehdy mohlo v létě 1990 cestovat do Dánska, Francie, Švédska, Norska, Velké Británie nebo západní části Německa. Na více než pár dnů si to ale mohl dovolit málokdo, za hranicemi bylo pro tuzemské turisty extrémně draho.

V místech, kde bývala železná opona, na začátku července roku 1990 vzniklo sedm nových hraničních přechodů. Zájem alespoň nakouknout tam, kam se za totality nemohlo, byl přitom enormní. Denně přes přechody totiž projelo deset až patnáct tisíc lidí, někdy i dvojnásobek.

Prázdninový nápor cestujících zároveň zvládalo až pět celníků ve směně. Do kapsy měli Čechoslováci tehdy hodně hluboko, oficiálně se daly vyměnit valuty jen za dva tisíce korun.

Problém vyjet ale mohli mít i ti, kteří na to měli. V červenci roku 1990 začalo kvůli potížím s dodávkami ropy ze Sovětského svazu kolabovat zásobování benzinem. Na podzim roku 1990 už kabinet zavedl přídělový systém – limit byl pětadvacet litrů na hlavu a měsíc. 

Do Československa putovali lidé ze Skandinávie nebo Itálie

Před třiceti lety zároveň začali proudit turisté ze západoevropských zemí do tuzemských kempů. Do tehdejšího Československa se přitom vydali většinou ze zvědavosti nebo kvůli levným cenám. 

Klientela se v roce 1990 začala měnit i v kempu v pražském Braníku. Návštěvníků z NDR tehdy sice o jednu třetinu ubylo, plně je však nahradili turisté z jiných zemí. Nejvíce ze Skandinávie, ale i z Itálie, Španělska nebo Francie.

Kromě chatek zde tehdy bylo 150 míst pro stany, přívěsy a obytná auta. V červenci tak bylo v kempu plně obsazeno. Letos je však louka na vltavském břehu s výhledem na barrandovskou skálu po několika desetiletích prázdná.

Poslední turisté se zde mohli naposledy ubytovat v loňském létě, tenkrát se kemp po více než padesáti letech provozu uzavřel. Podle jeho správce musel ustoupit budoucí cyklostezce.

Před třiceti lety byly výdělky jedenáctkrát nižší

Co se týče cen, před třiceti lety byly v tuzemsku průměrné výdělky zhruba jedenáctkrát nižší. V roce 1990 se pohybovaly zhruba okolo tří tisíc korun. V dnešní době je sice vyšší mzda, ceny zájezdů se ale příliš nezměnily. Například týden v chorvatském apartmánu před třiceti lety stál tři tisíce korun na osobu, dnes se dá sehnat i za čtyři tisíce na osobu.

Cestování výrazně zlevnilo po zavedení charterových spojů v roce 1997, v oboru je také větší konkurence. Původně na trhu fungovalo pouze patnáct cestovních kanceláří a zprostředkovatelů – mezi nimi třeba Čedok, Sportturist, CKM, Rekrea a Autoturist. Dnes se jejich počet blíží třinácti tisícům.

Kdo chce trávit dovolenou v Česku, má nyní k dispozici přes devět tisíc penzionů a hotelů, což je čtyřikrát více než před třiceti lety. Zatímco na začátku devadesátých let se v nich ubytovalo přes osm milionů lidí, vloni jich bylo 22 milionů – půl na půl cizinci a čeští občané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...