Lesníci nestíhají odklízet spadlé stromy, hrozí šíření kůrovce

Lesníci nestíhají po loňských i letošních polomech odklízet kalamitní dřevo. Přitom majitelé lesů ho měli odstranit do konce března. Situace může vést k přemnožení kůrovce. Podle odborníků hrozí v českých lesích největší krize za posledních 25 let, mimo jiné kvůli dlouhodobému nedostatku zaměstnanců.

To, že firmy nestíhají odklízet a zpracovat kalamitní dřevo, může mít podle lesníků obrovský dopad na samotné lesy. V popadaných stromech se snadno množí nebezpečný kůrovec. Navíc se blíží jeho rojení, které začíná už v polovině dubna. Teplé počasí a ležící stromy, kterých jsou plné lesy, tak množení kůrovce ještě usnadní.

Předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) Richard Podstatzký-Thonsern se obává, že se situace může ještě zhoršit. „Oteplí se, lesy jsou plné popadaného dříví. Kůrovec se může ještě rozmnožit,“ upozorňuje Podstatzký-Thonsern.

Také ministerstvo zemědělství upozorňuje vlastníky lesů, aby včas zabránili dalšímu šíření kůrovce. Pod záštitou resortu začal fungovat projekt Kůrovcové info, kde úřad informuje o aktuálním průběhu množení škůdce. Zároveň nabízí majitelům lesů bezplatný poradenský servis.

Kalamitní dřevo popadané už na podzim měli lesníci zpracovat do konce března. To ale nebylo v některých oblastech možné stihnout kvůli dalším vichřicím nebo sněhu. Lesníci by tak měli kalamitní dříví odklidit jako každý rok nejpozději do konce května. Na horách a ve výše položených místech to může být až do konce června. I tak se ale obávají, že dalšímu obrovskému množení kůrovce, jinak známého jako lýkožrout smrkový, nezabrání. Nejhůř jsou na tom oblasti střední Moravy a Jeseníků.

Chybí pracovní síly, posily ze zahraničí nedorazily

Boj s kůrovcem komplikuje i to, že v lesích chybí dostatek pracovních sil. „Ve státních, soukromých i jiných lesích často manuálně pracují lidé bez odborného vzdělání. To je ale potřeba jak při těžbě, tak při pěstební činnosti. Dělnické profese obsazujeme na našich lesních závodech obtížně. I naši smluvní partneři, jak víme, se potýkají s tímto problémem,“ sdělila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Lidé vzdělaní v oboru často míří do jiných odvětví. To potvrzuje i předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Richard Podstatzký-Thonsern: „Nedostatek pracovní síly je dlouhodobý. Nejsme schopni konkurovat práci například v automobilovém průmyslu v teple, suchu a s většími mzdami.“ 

Lesníci proto chtěli kůrovcové hrozbě předejít za pomoci pracovníků ze zahraničí. Majitelé žádali resort zemědělství o pracovní povolení pro 15 tisíc lidí, kteří by urychlili zpracování dřeva v lesích.

Bývalý šéf resortu Marian Jurečka se snažil vyjít lesnickému spolku vstříc. Jenže vláda jeho návrh na přijetí zahraničních pracovníků nepodpořila a pracovní povolení získalo pouze 1500 lidí. Podpora státu podle předsedy SVOLu směřovala spíš do průmyslových odvětví. „Nemáme možnost zaměstnat cizince, zejména z Ukrajiny, kteří by mohli hodně pomoci. Pracovní trh potřebuje otevřít východní hranice,“ řekl Podstatzký-Thonsern.

Lesnictví na školách netáhne

Lesákům je v průměru kolem padesáti let. I proto se snaží Lesy ČR nalákat mladé lidi k lesnictví pomocí stipendia. To si připravilo pro lesnické učně od letošního února: studenti druhých a třetích ročníků získávají podporu na stravu a ubytování, učební pomůcky nebo i dopravu.

„Podmínkou pro získání stipendia je prospěch. O letních prázdninách pak dvoutýdenní praxe v lesnictví a minimálně dvouleté působení v oboru po skončení školy,“ sdělila mluvčí Jouklová. Učňům pak státní podnik po dokončení studia pomůže i s uplatněním v oboru nebo rozšířením kvalifikace.

Ani na školách ale zájem neroste. Střední lesnická škola v Hranicích jako jediná na Moravě nabízí studium maturitního oboru lesnictví, a to už 166 let. „Za poklesem zájmu o studium zemědělských oborů, kam lesnictví patří, je víc věcí. Vylidňování venkova, zanedbaná propagace. Sepjetí současného mladého člověka s půdou a hospodařením na ní je mizivé,“ uvedl ředitel školy Miroslav Kutý. V roce 2010 podalo přihlášku na Střední lesnickou školu 177 zájemců, před třemi lety to bylo 92 lidí a letos 108.

Studium lesnictví zároveň není v Česku moc rozšířené. Alespoň jeden ze čtyř lesnických oborů (lesnictví, lesnická práce, lesní mechanizátor a opravář lesnických strojů) se vyučuje pouze na 17 středních a vyšších odborných školách. Napříč učebním, maturitním a dálkovým studiem ze všech ročníků studuje v lesnických oborech asi 1700 studentů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
před 4 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 mminutami

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 15 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 2 hhodinami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 3 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 3 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 4 hhodinami
Načítání...