Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Nahrávám video

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.

Některé teplárny už své provozy zmodernizovaly. Jedná se ale spíše o ty menší nebo střední. Z uhlí na plyn plánuje přejít například ta v jihočeském Písku. Postavit chce kogenerační jednotku, pomocí které bude vyrábět elektřinu a teplo. Už dříve instalovala třeba kotel na biomasu, který využívá štěpku.

„Máme zhruba šedesát procent výroby z uhlí a čtyřicet procent z biomasy,“ sdělila ředitelka teplárny Andrea Žáková. Nové zařízení vyjde zhruba na 190 milionů. Asi polovinu nákladů pokryjí dotace z Modernizačního fondu a na zbytek si teplárna vezme úvěr nebo částku zaplatí ze svého.

Písecká teplárna zásobuje teplem ve městě 8500 domácností, což je zhruba pětadvacet tisíc lidí. Žáková dodala, že předpokládá, že ke zdražení tepla dojde.

Třeba náchodská teplárna se od uhlí odklonila jako jedna z prvních již před osmi lety. Modernizace tam stála 360 milionů. Teplo odtud dodávají více než pěti tisícům domácností ve městě, zásobují také třeba školy, nemocnice nebo úřad.

„Věříme, že všechny modernizační kroky, které jsme provedli, povedou ke stabilizaci cen pro zákazníka, ale nebudeme popírat – cena tepla se hlavně odvíjí od ceny plynu,“ popsal manažer Teplárny Náchod Zdeněk Slavík.

Nahrávám video

Ekologičtější vytápění se týká i domácností

Ekologičtější způsob vytápění se netýká jen velkých tepláren, ale i domácností s vlastními kotli. Už tři čtvrtě roku platí zákaz provozu kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy. Přesto jich zůstává v provozu zhruba sto tisíc.

Obce plošné kontroly zatím neprovádějí a případná pochybení řeší většinou domluvou. Topenáři očekávají, že hlavní vlna výměn přijde v létě. Nejčastěji lidé podle nich přecházejí z pevných paliv na plyn, roste ale i zájem o pelety nebo dřevo.

Zároveň přibývá domácností, které využívají dálkové vytápění. Aktuálně jsou na centrální systémy napojeny téměř dva miliony obyvatel. Nově se připojují hlavně novostavby.

Uhlí však stále zůstává nejčastějším zdrojem tepla, i přes pokles v posledních letech má na celku přibližně čtyřicetiprocentní podíl. Následují zemní plyn a biomasa.

Růst se bude odvíjet od ceny emisních povolenek

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) nastínil, že důvodem modernizace jsou nejen rostoucí ceny emisních povolenek, ale i závazky vůči Evropské unii. „Bez modernizace nemáme zajištěnou ani energetickou bezpečnost, ani cenovou stabilitu,“ podotkl. Vláda plánuje, že spalování uhlí v teplárenství skončí nejpozději v roce 2033.

Spotřebitele pak od roku 2027 také pravděpodobně zatíží i rozšíření emisních povolenek na domácnosti. To zvýší cenu za vytápění plynem nebo uhlím a také zdraží paliva.

Kolik si lidé připlatí, se bude odvíjet od cen povolenek. U pohonných hmot se očekává minimální nárůst o tři koruny na litr, v horších scénářích i o více než deset korun. Náklady na vytápění mohou vzrůst až o desítky procent. Evropská unie chce opatřením motivovat domácnosti k přechodu na nízkoemisní zdroje vytápění.

Vlček se k unijním plánům staví kriticky. „Osobně to vnímám negativně, my sami se v tom snažíme jednat velmi aktivně za náš resort, respektive za celou vládu, ale bez aktivního konání na úrovni Evropy nedosáhneme nějakých změn,“ sdělil.

Zcela odmítavý postoj zaujímá opozice. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) avizoval odpor vůči evropskému návrhu. „My se silně vymezíme vůči Evropské unii, nepřistoupíme na to, budeme bojovat do posledního dechu, budeme využívat všech právních prostředků včetně soudu,“ dodal.

Hnutí ANO zvažuje, že se obrátí i na Ústavní soud. Ministr Vlček naopak upozorňuje, že je potřeba tlačit hlavně na Brusel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...